Neuvěřitelný příběh člověka, který kvůli penězům prodal i nejbližší přátele, míní historici.
Karel Zbytek patřil v padesátých letech ke špičkovým československým agentům. Jeho informace ohromovaly dokonce i náčelníky KGB, kteří de facto československé zpravodajce řídili.
Za druhé světové války působil Zbytek nejprve v domácím odboji a poté v Londýně ve skupině československých zpravodajců generála Moravce. Po komunistickém převratu utekl do Británie, kde získal významné postavení v exilové československé skupině britské zpravodajské služby.
Když pak v roce 1956 obdržel československý vojenský přidělenec v Londýně dopis, v němž mu kdosi z britské strany nabízel spolupráci, nevěděl dlouho, jak reagovat.
"Pro jistotu si ale StB udání, že významný pracovník státní pojišťovny Josef Potoček vytvořil v Československu síť britských informátorů, prověřila a s ohromením zjistila, že je to pravda," říká Bohumil Šrajer z české zahraniční rozvědky.
V tu chvíli dostal Zbytek krycí jméno. StB bez váhání akceptovala jeho výjimečné finanční požadavky. Tehdejší ministr vnitra Rudolf Barák přikázal: "Tu částku zdvojnásobte. Vyplatí se nám to." A měl pravdu.
Zbytek totiž téměř obratem předal československému velvyslanectví informaci, že Britové od překladatele pražského ministerstva obrany Václava Kvíčery získali kompletní technickou dokumentaci nejnovějšího sovětského tanku T-55.
Kvůli agentovi "Lightovi" československá špionáž zvítězila nad tou britskou její síť ve střední Evropě byla rozprášena. "Jde o neuvěřitelný příběh člověka, který kvůli penězům prodá i nejbližší přátele. To, že ho nyní rozvědka dává spolu s ostatními špionážními případy k prostudování lidem, je mimořádný počin," míní Karel Pacner, jenž o zpravodajských službách vydal několik knih.
Nejúspěšnější československý špion 50. let zemřel v roce 1962 ve svém penzionu na břehu moře, který si koupil z pražských honorářů. Až do smrti v něm hostil britské zpravodajce, kteří o jeho dvojí roli neměli tušení.