Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

„Poučení“ z Nagygate. Rozvědka nechce, aby policie pátrala v jejím sídle

  0:04aktualizováno  0:04
Vojenská rozvědka hodlá po zkušenostech s kauzou Nagyová prosadit některé změny. Nově by například už nemělo být tak snadné, aby česká policie vtrhla do sídla rozvědky jako předloni v červnu. Soud s Janou Nečasovou a dalšími obžalovanými za zneužití Vojenského zpravodajství pokračuje v pondělí.

Manželé Jana a Petr Nečasovi přicházejí k Obvodnímu soudu v Praze. (20. listopadu 2014) | foto:  Michal Šula, MAFRA

Při razii policisté v červnu 2013 prohledali i sídlo vojenské rozvědky, které patří mezi objekty nejcitlivější pro bezpečnost státu. Vedení armádního zpravodajství si bezpečnostní problém, který se zásahem vyvstal, uvědomuje a bude ho řešit.

Po kauze Nagyová by už tedy nemělo být tak snadné, aby policie vstoupila na půdu vojenské rozvědky.

„Je třeba počkat, až se celá tato věc uzavře. Až poté si sedneme a vyhodnotíme, co nebylo nastaveno dobře. Poté nevylučuji, že se k nějakým změnám sáhne,“ řekl MF DNES ministr obrany Martin Stropnický z hnutí ANO.

Podle vysoce postaveného zdroje z ministerstva obrany je však již nyní jisté, že situace, kdy policie do sídla rozvědky vtrhne, se už nikdy nesmí opakovat.

Jednou z variant je, že by kromě soudu musel takovou akci odsouhlasit i premiér. Vzhledem k tomu, že kauza Nagyová se tehdejšího premiéra přímo dotýkala, zákon by zřejmě musel pamatovat i na to - souhlas by za něj dal jiný ústavní činitel.

Vstup detektivů do objektu armádní rozvědky vzbudil mimořádný rozruch a podle zdrojů z bezpečnostní komunity mohla informace o policejní akci zaujmout i cizí tajné služby. „V nejčernějším scénáři by se mohlo stát, že nepřátelská tajná služba získá člověka u policie nebo na státním zastupitelství, který by si opatřil soudní svolení k prohlídce chráněného objektu,“ míní zdroj MF DNES.

Obhajoba obviněných zpravodajců už při vyšetřování případu argumentovala tím, že Útvar pro odhalování organizovaného zločinu neměl případ vůbec řešit. Trestné činy příslušníků vojenského zpravodajství má totiž na starosti speciální bezpečnostní odbor rozvědky. V jeho čele však stál Jan Pohůnek, který je v případu rovněž mezi obžalovanými.

Kromě soudu s trojicí důstojníků služby musí zpravodajství řešit také nepříjemný odchod: Rostislav Pilc, který byl po zatčení exšéfa Milana Kovandy pověřen řízením rozvědky, zamířil na post náčelníka vojenské kanceláře prezidenta Miloše Zemana (více čtěte zde). Odvolaný šéf Zemanovy kanceláře Zdeněk Jakůbek již podle informací MF DNES dostal nabídku na místo armádního přidělence na Slovensku.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.