Úřad pro zahraniční styky a informace, jak zní oficiální název české civilní rozvědky, tvrdí, že se kontrole nebrání a dokonce o ni sám usiluje.
"ÚZSI nikdy parlamentní kontrolu neodmítal, naopak, v minulosti jsme se podíleli na přípravě několika zákonných norem, jež se touto problematikou zabývaly; několik návrhů možné zákonné úpravy pak ÚZSI dokonce sám připravil," uvedla pro iDNES.cz kancelář ředitele tajné služby.
Tajné službyCivilní rozvědka - Úřad pro zahraniční styky a informace shromažďuje pro vládu a další ústavní činitele zpravodajské informace z ciziny. Civilní kontrarozvědka (BIS) působí na území České republiky a získává informace o terorismu, extremismu, nelegálním obchodu se zbraněmi, ale také o činnosti cizích zpravodajských služeb v Česku. Vojenské zpravodajství nyní pracuje v zahraničí i České republice a zabezpečuje především informace o vojenském ohrožen |
Žádný z těchto návrhů se ale do Poslanecké sněmovny nedostal. "Takovou iniciativu by muselo vyvinout a návrh předložit ministerstvo vnitra, pod které služba spadá. Nic takového se ale zatím nestalo," řekl dlouholetý člen bezpečnostního výboru poslanec Jan Vidím.
Právě on na posledním jednání bezpečnostního výboru Sněmovny požádal ministra vnitra Jana Kubiceho aby do konce roku vypracoval návrh, jak by poslanci měli na službu dohlížet.
"Nevím jak je to možné. Přitom po dohledu nad rozvědkou Sněmovna volá minimálně od roku 1996. Nikdo ale takový návrh nepřinesl, takže o tom nikdo nemohl jednat," odpověděl Vidím na otázku jak je možné, že stav trvá od založení služby v roce 1993.
Za vše může politika
Rozvědka ale odpovědnost háže na politiky. "Je to důsledek toho, že zatím nikdy nevznikla potřebná politická shoda na vhodném řešení, což souvisí s obecně politicky nevyjasněným pohledem na to, jak by měl vypadat celkový systém kontroly zpravodajských služeb v ČR," tvrdí služba.
Rozvědku tak lze nyní kontrolovat vlastně jen přes ministra vnitra, kterému podléhá, například při poslaneckých interpelacích. Ale ani kontrola pomocí speciálního výboru, jaký má například BIS nebo Vojenské zpravodajství, není všemocná. Poslanci například nemohou do živých spisů služeb. "Nedělejte si žádné iluze. Ono jde spíše o dohled, než kontrolu. Ale rozvědka nemá ani tento dohled," dodal Vidím
Znak civilní rozvědky
Právě kontrolu jaká funguje nad Vojenským zpravodajstvím, by si nad sebou dovedla představit i civilní rozvědka. "Zatím pracujeme na podkladech k širší diskusi, která je před konkrétním návrhem nutná," řekl o přípravách normy mluvčí ministerstva vnitra Pavel Novák.
Je ale možné, že kontrola nad rozvědkou dostane nečekaného nepřítele. Mezi některými poslanci totiž zcela anonymně panuje myšlenka, zda je vhodné zřizovat novou komisi právě v době krize. Bojí se totiž osočování ze zbytečného plýtvání.
