Václav Kříž by měl mít důvod k radosti. Po patnácti letech soudních tahanic o právo vídat syna Milana vyhrál svou při u Evropského soudu pro lidská práva. Teď však zjišťuje, že není proč se radovat.
Evropský soud uznal, že české soudy postupovaly pomalu a stát nedokázal Křížovi zajistit právo na rodinný život. Ani po tomto rozsudku však Kříž nedostane syna do péče a zřejmě ho nebude moci ani vídat. Jinými slovy, nic se nezmění.
Podobně to vypadá i s ostatními pěti českými otci, kteří vyhráli své pře ve Štrasburku. Jedinou věcí, které se jim podařilo doopravdy dosáhnout, je celkem třímilionové finanční odškodnění od státu.
Proč se rodiče ani po vítězství u Evropského soudu nemohou domoci práva vídat své dítě? Prezident Soudcovské unie Jaromír Jirsa říká, že české soudy nemohou otci dítě okamžitě předat. Vysvětluje, že soudci sice musí brát na "evropský" rozsudek ohled při dalších jednáních, ale není pro ně závazný.
"Evropský soud se zabýval hlavně právem otce, nikoliv dítěte. A my nemůžeme těmto otcům hned druhý den říci, tady máte dítě a dělejte si s ním, co chcete," řekl Jirsa.
Důvod je podle něj jednoduchý: Otcové kvůli soudním průtahům své děti neviděli několik let a ty se jich teď údajně bojí. "Druhým rodičem mají natolik vymytý mozek, že by okamžitě skončily na psychiatrii," tvrdí Jirsa.
Soudních tahanic o děti, které se táhnout déle než pět let, je v Česku nyní 157. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil už připravuje řešení, jak takto dlouhým sporům zabránit.
"Budeme muset nabrat víc soudních úředníků a změnit některé předpisy. Pokud se to podaří, budeme schopni vyřizovat takové věci v průměru do dvou měsíců," dodal s tím, že by změny mohly začít platit do tří let.
