Junckera na post šéfa Evropské komise - tělesa, které má výlučné právo navrhovat evropské zákony - jasně podporuje německá kancléřka Angela Merkelová.
Jenže státy Unie se v tomto bodě rozcházejí. Kromě Britů jsou proti jeho jmenování premiéři Maďarska, Švédska či Nizozemska. A německý list Bild am Sonntag dodává, že také Francie, jejíž prezident François Hollande by podle listu v čele Evropské komise nejraději viděl Francouze, nejlépe exministra financí Pierra Moscoviciho.
Stávající šéf Evropské komise José Manuel Barroso už kandidovat nemůže. Druhý mandát mu vyprší letos.
Odpor britské vlády, vedené konzervativci v čele s premiérem Davidem Cameronem, může souviset i s vítězstvím eurokritické Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) v eurovolbách. Britové jsou tradičně k moci kontinentální Evropy rezervovaní. A premiér Cameron bojuje s UKIP o euroskeptické britské voliče.
Britský ministerský předseda tak v sobotu podle německého zpravodajského magazínu Spiegel pohrozil možným odchodem Británie z EU, pokud by lucemburský expremiér usedl v křesle nového šéfa Evropské komise. Juncker je podle Camerona příliš federalistický a mohl by zhatit naděje na zreformování vztahů Británie k EU.
Juncker na to reagoval prohlášením, že by se Evropa neměla nechat vydírat. Vyzval své podporovatele, aby při svém rozhodování nepodléhali tlaku menšiny. V rozhovoru s nedělníkem Bild am Sonntag prohlásil, že ho v EU podporuje široká většina prezidentů a premiérů.
"V Evropské radě mě podporuje široká většina křesťanskodemokratických a socialistických hlav států a šéfů vlád," řekl kandidát evropských křesťanských demokratů na šéfa unijní exekutivy. Právě strany sdružené v křesťanskodemokratické frakci zvítězily ve volbách do Evropského parlamentu.
Juncker zůstává optimistou, že se v polovině července předsedou Evropské komise přece jen stane. Předsedu Komise jmenuje právě Evropská rada (tedy prezidenti a premiéři), ve funkci ho musí potvrdit europarlament. Pokud by byl Juncker nominován proti vůli například Britů, znamenalo by to porušení nepsaného pravidla, že takto zásadní rozhodnutí jsou přijímána jednomyslně.
