Ještě před pár měsíci hovořila výroční zpráva BIS o činnosti ultrapravicových hnutí jako o nevýrazné, organizované na bázi takzvaného autonomního nacionalismu. Po událostech posledních týdnů, kdy o sobě extremisté dali vědět na několika místech, agenti civilní kontrarozvědky zbystřili. - čtěte více o výroční zprávě BIS
Důvodem jsou napadení pochodu homosexuálů v Brně, projevy předsedy Dělnické strany Tomáše Vandase na německém neonacistickém srazu Fest Der Völker, a především dvě kola "Bitvy o Janov". - čtěte Policie obvinila po bitvě o Janov dvanáct extremistů
"Čeští ultranacionalisté se začínají sjednocovat a nalézat společnou řeč nad tématem ´sociálně nepřizpůsobiví občané´. Zviditelňují se u společensky citlivého problému, kde chtějí profitovat a sbírat body," stojí ve zveřejněné analýze.
BIS: Rasového násilí může přibývat
Podle zpravodajců se dá čekat, že extremisté v této činnosti budou pokračovat, předvídají také v brzké době další násilné střety s policií.
Už jen proto, že například v Litvínově měli velkou podporu místních obyvatel, kteří se netajili úmyslem podpořit Dělnickou stranu - spojovací článek ultrapravice - v komunálních volbách v roce 2010.
Extremisté totiž zjistili, že útoky na homosexuály a Židy nebo vzývání Třetí říše a Hitlera jim plusové body nepřinesou. Na rozdíl od zviditelňování se na citlivém společenském problému.
Pracovníci civilní kontrarozvědky se obávají, aby se rasové násilí nepřelilo i do jiných měst, kde jsou romská ghetta.
Události v Litvínově ukázaly, že zatímco na demonstraci ultrapravicové a neonacistické špičky přilákají v průměru tři sta lidí (s výjimkou 1. máje), možnost poprat se s policií, případně zúčastnit se lynče, přivábí i dvakrát více extremistů.
"To nelze podceňovat, zavírat před nimi oči a přecházet mávnutím ruky," varuje zpráva BIS. Počet extremistů, přibližně pět tisíc příznivců, ale prý nestačí k tomu, aby ohrozil demokratický systém.
