Vážení čtenáři, on-line reportáž z vyhlášení rozsudku v první části korupční kauzy kolem exhejtmana Ratha končí. Děkujeme za pozornost, další dění budeme sledovat v rámci běžného zpravodajství.
Na místě se odvolal jen obhájce Pavla Drážďanského Filip Svoboda.
Státní zástupci a většina obhájců si ponechala lhůtu pro podání odvolání.
Soudce Pacovský ukončil odůvodnění rozsudku. Více podle něj bude uvedeno v písemném provedení.
Jan Hájek byl ohrožen sazbou od dvou do osmi let, soud mu uložil tříletou podmínku. „Oproti návrhu státnímu zástupce považujeme za nepřeměřené ukládat tento trest jako nepodmíněný,“ řekl soudce.
Jindřich Řehák dostal také trest při spodní hranici a soud ho zařadil do mírnějšího typu věznice s dozorem.
Martin Jireš dostal trest při spodní hranici sazby. Nebylo to na samé spodní hranici. Vzhledem k bezúhonnosti jen do věznice s dozorem.
Václav Kovanda byl ohrožen sazbou od dvou do osmi let. Trest soud volil při spodní hranici s podmíněným odkladem, vzhledem k jeho bezúhonnosti.
I Tomáš Mladý dostal trest na samé spodní hranici. Pro něj platí to, co pro Pavla Drážďanského, ohledně přiznání.
U Pavla Drážďanského uložil trest na samé spodní hranici sazby pět až deset let. Soudce uvedl, že by uvažoval i o podmíněném trestu, ale pro to mu chybí přiznání. Pouhá bezúhonnost je z polehčujících okolností málo.
V případě Ivany Salačové má soudce Pacovský za to, že splnila vše, co je požadováno po spolupracujícím obviněném. Její výpověď soud považoval za věrohodnou a logickou. I Salačové hrozil trest v sazbě pět až deset let. Vzhledem ke spolupráci byl trest vyměřen pod touto sazbou.
Pro Kateřinu Kottovou platí prakticky to samé, jako pro jejího manžela. U propadnutí zajištěného majetku se jedná prakticky o druhou polovinu toho, co policie objevila.
Petr Kott byl ohrožen sazbou od pěti do deseti let. Mimo již zmíněné polehčující okolností už jsou podle Pacovského samé přitěžující. Byl jedním z klíčových aktérů, byl jedním z hlavních příjemců peněz, trestná činnost byla opakovaná a navíc velmi sofistikovaná a organizovaná. Trest v polovině sazby odpovídá polehčujícím i přitěžujícím okolnostem. Vzhledem k prvnímu trestu pak nebyl zařazen do věznice s ostrahou, ale s dozorem. Úplné propadnutí majetku navrhované státním zástupcem soud považoval za příliš přísný. Zákaz činnosti ve statutárních orgánech soud neuložil, protože on fakticky v žádných takových orgánech nebyl při páchání trestné činnosti.
Co se týká trestů, tak u všech je polehčující okolností jejich dosavadní bezúhonný život.
Soudce nyní řeší právní kvalifikaci skutků. Podle Pacovského přijal kvalifikaci obžaloby, až na některé drobné korekce u doktora Hájka, Jireše a Řeháka, kdy podle názoru soudu neupláceli úřední osobu.
U osmého bodu se jedná o zakázku pro nemocnici v Mladé Boleslavi. Zde se nečekaně přihlásila i jiná, než domluvená firma. „Kottová v odposlechu mluví o narušení systému,“ říká soudce. Obžalovaní se pak dohadovali, že firmu vyloučí pro formální důvody v podání. Nakonec se s firmou dohodli, že získá nějakou jinou zakázku.
Obdobný „modus operandi“ je podle soudce i u bodů šest a sedm, které se týkají nemocnic v Kolíně a Kutné hoře. Zde Hospimed byl vybrán za vítěze a Pur Klima jako křoví. Předání úplatku bylo zcela přesvědčivě prokázáno jak odposlechy, tak sledování policií a také záznamy z diáře Petra Kotta. „Za absurdní považujeme tvrzení, že v zavřeném kufříku bez klíčku, který na schůzce nebyl otevřen, byl reklamní materiál,“ řekl soudce. Dokazují to mimo jiné odposlechy u Kottových, kdy Kott popisuje jak se musel do kufříku vloupa a rámcově i to, co je uvnitř. Jeho manželka se ptá, kolik toho přinesl.
Pátým bod se týká v nemocnice v Příbrami. Zde mimo jiné usvědčují obžalované i záznamy v diáři Petra Kotta.
Soudce v tomto případě uvedl, že prospěch nemusel být nutně finanční. Prospěchem podle něj mohlo být i to, že firma pronikla do nějaké nemocnice. Připomněl, že při tom, jak je lékařský personál konzervativní, to značilo velkou šanci, že získá i další zakázky v oné nemocnici.
