Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Egypt poslal na smrt 683 islamistů i padlého lídra Muslimského bratrstva

  9:37aktualizováno  10:52
Soud v Egyptě vynesl rozsudky smrti nad 683 islamisty, kteří se loni účastnili násilných demonstrací. Odsouzení, z nichž pouze 50 je ve vazbě a ostatní na útěku, se mohou odvolat. Mezi odsouzenými je i bývalý vůdce Muslimského bratrstva Muhammad Badí.

Už na sklonku března odsoudil egyptský soud k trestu smrti 529 stoupenců svrženého islamistického prezidenta Muhammada Mursího a jeho Muslimského bratrstva, píše server BBC. Souzeni byli mimo jiné za podněcování k násilí a za vraždy během demonstrací (více o tomto rozsudku se dočtete zde).

Soudní řízení s oběma skupinami lidí byla mimořádně krátká - konala se vždy jenom dvě stání. Vyvolala kritiku ochránců lidských práv i OSN. Soud však v pondělí březnový rozsudek  zmírnil na doživotí pro 492 z odsouzených a potvrdil pro 37 zbývajících.

K rozsudkům smrti se v Egyptě vyslovuje náboženská autorita a v pondělí se očekávalo, že soud oznámí, zda muftí březnové rozsudky nad 529 lidmi schválil. Jeho rozhodnutí však nejsou podle agentury Reuters pro soudy závazná a nemusí se jimi řídit.

Všichni odsouzení mají právo se odvolat a podle egyptských sdělovacích prostředků a právníků se očekává, že odvolací soud verdikty zruší a nařídí nové procesy. Většina z obžalovaných tvrdí, že na demonstraci, o níž se v procesu jedná, vůbec nebyli.

Pád Mursího i Muslimského bratrstva

V Egyptě bylo v minulých osmi měsících od svržení prezidenta Muhammada Mursího zatčeno na 16 tisíc lidí. Mezi zadrženými je asi tři tisíce vysoce postavených členů Muslimského bratrstva.

Egyptská vláda už v prosinci loňského roku zařadila Muslimské bratrstvo, které Egyptu vládlo do léta, k teroristickým organizacím (více se dočtete zde).

Fotogalerie

Organizace vznikla v Egyptě v roce 1928 a prosazovala islám i násilnými útoky. Za vlády bývalého prezidenta Husního Mubaraka měla zakázánu politickou činnost. Po Mubarakově pádu v roce 2011 se dostala k moci legálně ve volbách a do čela země se postavil její prezidentský kandidát Muhammad Mursí.

Bratrstvo ani Mursí však nedokázali Egypt řídit způsobem přijatelným pro liberální kruhy a kladli velký důraz na islám. Konaly se proti nim pravidelné a bouřlivé protesty. Armáda v červenci loňského roku Mursího přinutila odstoupit a dosadila pak dočasnou vládu, kterou podporuje. Ta postupně odstavila bratrstvo od moci.

Největší demonstrace na podporu Muslimského bratrstva v Egyptě probíhaly loni v srpnu. Podporovatelé organizace se několikrát střetli s armádou. Při střetech v ulicích velkých měst zemřelo na tisíc lidí, protesty se táhly několik týdnů (přečtěte si o nich zde).

Egyptská armáda zasáhla proti demonstrantům, 15. 8. 2013:

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.