Karadžić dostal 40 let, podle Haagu nese vinu za Srebrenici i Sarajevo

  15:42
Mezinárodní tribunál v Haagu odsoudil Radovana Karadžiće k 40 letům vězení. Bývalého bosenskosrbského vůdce shledal vinným za genocidu ve Srebrenici a zodpovědným za obléhání Sarajeva během války v Bosně v 90. letech. Rozsudek není pravomocný, 70letý Karadžić se hodlá odvolat.

Karadžić podle reportérů agentury Reuters při popisování obléhání Sarajeva vypadal ztrápeně. Při vynesení rozsudku se díval do země a po odchodu soudců se ztěžka posadil. Čtyřicet let za mřížemi znamená pro 70letého Karadžiće v podstatě doživotí. Sedm let si už odseděl ve vazbě.

Jedenáctibodová obžaloba se týkala především odpovědnosti za masakr ve Srebrenici, při němž bosenskosrbské síly v závěru války v roce 1995 povraždily na 8 tisíc muslimských mužů a chlapců.

Zadržení bývalé mluvčí ICTY

V budově mezinárodního soudu v Haagu ve čtvrtek zadržeki bývalou mluvčí Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) Florence Hartmannovou. Mluvčí byla v roce 2009 odsouzena ICTY za pohrdání soudem kvůli tomu, že ve své knize zveřejnila tajné informace. ICTY uložil Hartmannové pokutu 7000 eur (dnes 190 000 Kč), kterou odmítla zaplatit. Podle rozsudku by si v takovém případě měla odpykat trest sedmi dnů vězení.

„Existoval plán pozabíjet muslimské muže a hochy ve Srebrenici,“ uvedl soudce O-Gon Kwon. Podle tribunálu by operace nebyla možná bez přímého rozkazu generála Ratka Mladiče a Karadžić s povražděním muslimských mužů souhlasil. O zločinech proti lidskosti v Bosně věděl, ale z pozice vrchního velitele jim nijak nebránil.

Karadžić před Mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) čelil obvinění z iniciování etnických čistek a podílu na brutálním obléháním Sarajeva. Obklíčení města trvalo 44 měsíců a vyžádalo si přes 10 tisíc mrtvých včetně 1 500 dětí.

Obžaloba se vztahovala i na události v sedmi dalších bosenských městech - Ključ, Sanski Most, Prijedor, Vlasenica, Foča, Zvornik a Bratunac. V případě těchto obcí došel tribunál k závěru, že nemá dostatečné důkazy, že zde došlo ke genocidě. Karadžiće však shledal vinným v případě dvaceti bosenských obcí z pronásledování, deportací, násilných transportů a dvou případů vražd.

Co se týče krvavého obléhání Sarajeva, byl Karadžič shledán zodpovědným za ostřelování a vinným z nezákonných útoků na civilisty, teroru a vražd. Podle soudce by bez jeho podpory nebylo ostřelování města možné.

Tribunál také uznal Karadžičovu vinu za zajetí mírových jednotek OSN bosenskosrbskými jednotkami v roce 1995. Odpovědný je rovněž za další zločiny spáchané bosenskosrbskými silami včetně zločinů proti lidskosti.

Celkem ho tribunál shledal vinným v deseti z jedenácti bodech obžaloby. Karadžić se podle svých obhájců míní proti rozsudku odvolat. Pokud tomu tak bude, proces se může protáhnout o několik let.

„Očekávám, že budu osvobozen“

Sám Karadžić několikrát zopakoval, že se cítí nevinný. „Očekávám, že budu osvobozen,“ sdělil pár dní před soudem serveru Balkan Insight. „Nic z toho, co se stalo, nebylo výsledkem chování státu,“ řekl předloni před haagským tribunálem.

Uznal pouze to, že jako politický vůdce v době války „nesl morální odpovědnost za zločiny spáchané občany a silami Republiky srbské“. Obhajoba trvala na tom, že žádný Karadžičův zločin obžaloba neprokázala. Během 6,5 let dlouhého procesu promluvilo před soudem přes 500 svědků.

Rozsudek vzápětí uvítal vysoký komisař OSN pro lidská práva Zaíd Husajn. Výsledek procesu „by měl zastavit vedoucí činitele v Evropě a všude jinde, kteří zneužívají nacionalistické emoce a dělají obětní beránky z menšin,“ uvedl Husajn.

Radovan Karadžić patřil spolu se Slobodanem Miloševičem a bývalým velitelem bosenskosrbské armády Ratkem Mladičem k hlavním stoupencům ideje vytvoření takzvaného Velkého Srbska na troskách rozpadlé Jugoslávie. Vystudovaný psychiatr se od roku 1996 skrýval a byl dopaden až v roce 2008 v Bělehradu.

Je to nespravedlnost, stěžují si Srbové

Mnoho bosenských Srbů dodnes věří, že Karadžić je nevinný a souzení bývalých představitelů Republiky srbské je nespravedlivé. „Radovan Karadžić navždy zůstane hrdinou, který se nesmírně zasadil o vytvoření Republiky srbské a o obranu srbského lidu,“ myslí si Bozica Zivkovič Rajilič, prezidentka Bosenskosrbské asociace ženských obětí války.

„Někdo se domnívá, že Srbové musí být zodpovědní za všechno, co se stalo,“ prohlásil například minulý týden současný prezident Republiky srbské Milorad Dodik s tím, že bosňáčtí a chorvatští váleční představitelé stíháni nebyli (rozsudky ICTY jsou dostupné zde). „Proto (rozsudek) nemá žádný prvek spravedlnosti, ale pomsty,“ dodal.

Srbský premiér Aleksandar Vučič po vynesení rozsudku bosenským Srbům vzkázal, že bude chránit jejich právo na stát. V Bělehradě se na čtvrtek chystá shromáždění srbských nacionalistů v čele s Vojislavem Šešeljem, který je sám podezřelý z válečných zločinů. Akce se také shoduje s výročím náletů NATO na Srbsko.

Válka si v Bosně a Hercegovině vyžádala životy více než 100 tisíc lidí. Zhruba 2,2 milionu obyvatel kvůli ní muselo utéci nebo bylo vyhnáno při etnických čistkách z domovů.

Během konfliktů v bývalé Jugoslávii ožily historické křivdy a vzpomínky na ustašovce či četniky. Lidé, kteří několik desítek let sdíleli stejný stát a mluvili téměř totožným jazykem, se rázem stali nepřáteli. Tisíce žen bylo systematicky znásilněno, byly zřizovány internační tábory, kde byli v nelidských podmínkách drženi civilisté. Výjimečnou krutostí vynikaly především nacionalistické paravojenské jednotky.

Těla Boško Brkiče, Srba, a jeho muslimské přítelkyně Admiry Ismič leží šest dní...
Ostatky nalezené u Srebrenice (4. února 1996).
Obléhání Sarajeva začalo 5. dubna 1992 a trvalo skoro čtyři roky. Na snímku z...

Konflikt v Bosně ukončila v roce 1995 Daytonská smlouva podepsaná pod taktovkou americké diplomacie. Mírová smlouva se de facto stala ústavou současné Bosny a Hercegoviny, která je nyní rozdělení na dvě federální entity. Ačkoli se její tvůrci inspirovali švýcarským modelem demokracie, spolupráce rozhádaných a nedůvěřivých etnik Bosny a Hercegoviny příliš nefunguje.

Osudy dalších představitelů z dob války v Jugoslávii

Alija Izetbegović byl v letech 1990 až 1996 prezidentem Bosny a Hercegoviny. Kritici mu vyčítali, že toleroval přítomnost islámských mudžáhidů v zemi, nezabránil svým jednotkám v páchání zločinů a neumožnil návrat Srbů a Chorvatů do jejich předválečných domovů. Vyšetřování Izetbegoviče zastavila jeho smrt v roce 2003.

Slobodan Milošević. Někdejšímu srbskému a jugoslávskému prezidentovi (1991-2000) je připisována hlavní role při rozdmýchávání nacionalistických vášní a rozpoutání několika válek. Rozsudku se nedočkal, zemřel 11. března 2006.

Ratko Mladić. Někdejší vrchní velitel bosenskosrbské armády je považován za jednoho z hlavních aktérů krvavých etnických čistek, jež provázely válku v Bosně. S Mladičovým působením je spojen především masakr civilistů ve Srebrenici. Soud s ním by měl skončit do konce roku a vynesení rozsudku v této kauze se předpokládá začátkem příštího roku.

Biljana Plavšičová se stala druhým nejvyšším představitelem Republiky srbské po prezidentovi Radovanu Karadžičovi. Ve válce si získala pověst stoupenkyně tvrdé linie, a když se Karadžič v roce 1996 stáhl z veřejných funkcí, stanula v čele Republiky srbské. V lednu 2001 se dobrovolně přihlásila ICTY, který jí v únoru 2003 uložil trest 11 let vězení. Brány káznice opustila v říjnu 2009.

Franjo Tudjman byl autoritářským prezidentem Chorvatska, které vojensky a politicky podporovalo armádu bosenských Chorvatů v konfliktu s bosenskými Muslimy. Byl podezírán, že se srbským prezidentem Miloševičem plánoval rozdělení Bosny a Hercegoviny a chtěl vytvořit "velké" a etnicky čisté Chorvatsko. Za svou roli v konfliktu byl Tudjman vyšetřován ICTY a zřejmě jen smrt v roce 1999 jej uchránila před obviněním z válečných zločinů.

Autoři: ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

  • Nejčtenější

Rvačka na lesbi show. Policista zbil pět dívek i ochranku smíchovského klubu

14. března 2024  13:49,  aktualizováno  14:10

Silně opilý policista v uniformě brutálně napadl a zaklekl 19letou dívku. Ta skončila v nemocnici....

Babiš se ptal na děti Lipavského. Nešlo o kompro, tvrdí. Za vulgarity se omlouvá

11. března 2024  15:14,  aktualizováno  16:57

Předseda hnutí ANO a expremiér Andrej Babiš v neděli u svých spolupracovníků poptal citlivé...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nedám Ukrajině ani cent a válka skončí, řekl Trump při setkání Orbánovi

11. března 2024  9:42

Bývalý americký prezident Donald Trump, který se podle všeho opět stane kandidátem amerických...

Pokud budeme ohroženi, jsme připraveni na jadernou válku, prohlásil Putin

13. března 2024  6:16,  aktualizováno  10:03

Sledujeme online Rusko rozmístí vojáky a zbraně u hranic s Finskem, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Vstup...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Přímý konflikt Ruska s NATO je už jen krok od třetí světové války, hrozí Putin

18. března 2024  10:46

Ruský diktátor Vladimir Putin v pondělí varoval Západ, že přímý konflikt mezi Ruskem a NATO by...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Pokud chceme mír, musíme se připravit na válku, říká šéf Evropské rady Michel

19. března 2024  6:52

Evropa musí v reakci na hrozbu ze strany Ruska posílit své obranné schopnosti a přejít do režimu...

Izraelci zaútočili na Rafáh a tábor Nusajrát, zemřelo nejméně 20 Palestinců

19. března 2024  6:20

Při izraelském útoku v Pásmu Gazy v úterý brzy ráno zemřelo nejméně 20 Palestinců. Čtrnáct jich...

Poslanci budou po sporu Babiše a Lipavského jednat o bezpečnostních hrozbách

19. března 2024  6:05

Na schůzi nazvané Bezpečnostní hrozby pro Českou republiku se scházejí poslanci. Předcházela jí...

Dalších šest let s Putinem: dosáhl toho, co chtěl, nejspíš ještě přitvrdí

19. března 2024

Premium Vladimir Putin si může gratulovat. I když se mu na Západě mnozí vysmívají, že v Rusku zorganizoval...

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...