Karadžić dostal 40 let, podle Haagu nese vinu za Srebrenici i Sarajevo

  15:42
Mezinárodní tribunál v Haagu odsoudil Radovana Karadžiće k 40 letům vězení. Bývalého bosenskosrbského vůdce shledal vinným za genocidu ve Srebrenici a zodpovědným za obléhání Sarajeva během války v Bosně v 90. letech. Rozsudek není pravomocný, 70letý Karadžić se hodlá odvolat.

Karadžić podle reportérů agentury Reuters při popisování obléhání Sarajeva vypadal ztrápeně. Při vynesení rozsudku se díval do země a po odchodu soudců se ztěžka posadil. Čtyřicet let za mřížemi znamená pro 70letého Karadžiće v podstatě doživotí. Sedm let si už odseděl ve vazbě.

Jedenáctibodová obžaloba se týkala především odpovědnosti za masakr ve Srebrenici, při němž bosenskosrbské síly v závěru války v roce 1995 povraždily na 8 tisíc muslimských mužů a chlapců.

Zadržení bývalé mluvčí ICTY

V budově mezinárodního soudu v Haagu ve čtvrtek zadržeki bývalou mluvčí Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) Florence Hartmannovou. Mluvčí byla v roce 2009 odsouzena ICTY za pohrdání soudem kvůli tomu, že ve své knize zveřejnila tajné informace. ICTY uložil Hartmannové pokutu 7000 eur (dnes 190 000 Kč), kterou odmítla zaplatit. Podle rozsudku by si v takovém případě měla odpykat trest sedmi dnů vězení.

„Existoval plán pozabíjet muslimské muže a hochy ve Srebrenici,“ uvedl soudce O-Gon Kwon. Podle tribunálu by operace nebyla možná bez přímého rozkazu generála Ratka Mladiče a Karadžić s povražděním muslimských mužů souhlasil. O zločinech proti lidskosti v Bosně věděl, ale z pozice vrchního velitele jim nijak nebránil.

Karadžić před Mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) čelil obvinění z iniciování etnických čistek a podílu na brutálním obléháním Sarajeva. Obklíčení města trvalo 44 měsíců a vyžádalo si přes 10 tisíc mrtvých včetně 1 500 dětí.

Obžaloba se vztahovala i na události v sedmi dalších bosenských městech - Ključ, Sanski Most, Prijedor, Vlasenica, Foča, Zvornik a Bratunac. V případě těchto obcí došel tribunál k závěru, že nemá dostatečné důkazy, že zde došlo ke genocidě. Karadžiće však shledal vinným v případě dvaceti bosenských obcí z pronásledování, deportací, násilných transportů a dvou případů vražd.

Co se týče krvavého obléhání Sarajeva, byl Karadžič shledán zodpovědným za ostřelování a vinným z nezákonných útoků na civilisty, teroru a vražd. Podle soudce by bez jeho podpory nebylo ostřelování města možné.

Tribunál také uznal Karadžičovu vinu za zajetí mírových jednotek OSN bosenskosrbskými jednotkami v roce 1995. Odpovědný je rovněž za další zločiny spáchané bosenskosrbskými silami včetně zločinů proti lidskosti.

Celkem ho tribunál shledal vinným v deseti z jedenácti bodech obžaloby. Karadžić se podle svých obhájců míní proti rozsudku odvolat. Pokud tomu tak bude, proces se může protáhnout o několik let.

„Očekávám, že budu osvobozen“

Sám Karadžić několikrát zopakoval, že se cítí nevinný. „Očekávám, že budu osvobozen,“ sdělil pár dní před soudem serveru Balkan Insight. „Nic z toho, co se stalo, nebylo výsledkem chování státu,“ řekl předloni před haagským tribunálem.

Uznal pouze to, že jako politický vůdce v době války „nesl morální odpovědnost za zločiny spáchané občany a silami Republiky srbské“. Obhajoba trvala na tom, že žádný Karadžičův zločin obžaloba neprokázala. Během 6,5 let dlouhého procesu promluvilo před soudem přes 500 svědků.

Rozsudek vzápětí uvítal vysoký komisař OSN pro lidská práva Zaíd Husajn. Výsledek procesu „by měl zastavit vedoucí činitele v Evropě a všude jinde, kteří zneužívají nacionalistické emoce a dělají obětní beránky z menšin,“ uvedl Husajn.

Radovan Karadžić patřil spolu se Slobodanem Miloševičem a bývalým velitelem bosenskosrbské armády Ratkem Mladičem k hlavním stoupencům ideje vytvoření takzvaného Velkého Srbska na troskách rozpadlé Jugoslávie. Vystudovaný psychiatr se od roku 1996 skrýval a byl dopaden až v roce 2008 v Bělehradu.

Je to nespravedlnost, stěžují si Srbové

Mnoho bosenských Srbů dodnes věří, že Karadžić je nevinný a souzení bývalých představitelů Republiky srbské je nespravedlivé. „Radovan Karadžić navždy zůstane hrdinou, který se nesmírně zasadil o vytvoření Republiky srbské a o obranu srbského lidu,“ myslí si Bozica Zivkovič Rajilič, prezidentka Bosenskosrbské asociace ženských obětí války.

„Někdo se domnívá, že Srbové musí být zodpovědní za všechno, co se stalo,“ prohlásil například minulý týden současný prezident Republiky srbské Milorad Dodik s tím, že bosňáčtí a chorvatští váleční představitelé stíháni nebyli (rozsudky ICTY jsou dostupné zde). „Proto (rozsudek) nemá žádný prvek spravedlnosti, ale pomsty,“ dodal.

Srbský premiér Aleksandar Vučič po vynesení rozsudku bosenským Srbům vzkázal, že bude chránit jejich právo na stát. V Bělehradě se na čtvrtek chystá shromáždění srbských nacionalistů v čele s Vojislavem Šešeljem, který je sám podezřelý z válečných zločinů. Akce se také shoduje s výročím náletů NATO na Srbsko.

Válka si v Bosně a Hercegovině vyžádala životy více než 100 tisíc lidí. Zhruba 2,2 milionu obyvatel kvůli ní muselo utéci nebo bylo vyhnáno při etnických čistkách z domovů.

Během konfliktů v bývalé Jugoslávii ožily historické křivdy a vzpomínky na ustašovce či četniky. Lidé, kteří několik desítek let sdíleli stejný stát a mluvili téměř totožným jazykem, se rázem stali nepřáteli. Tisíce žen bylo systematicky znásilněno, byly zřizovány internační tábory, kde byli v nelidských podmínkách drženi civilisté. Výjimečnou krutostí vynikaly především nacionalistické paravojenské jednotky.

Těla Boško Brkiče, Srba, a jeho muslimské přítelkyně Admiry Ismič leží šest dní...
Ostatky nalezené u Srebrenice (4. února 1996).
Obléhání Sarajeva začalo 5. dubna 1992 a trvalo skoro čtyři roky. Na snímku z...

Konflikt v Bosně ukončila v roce 1995 Daytonská smlouva podepsaná pod taktovkou americké diplomacie. Mírová smlouva se de facto stala ústavou současné Bosny a Hercegoviny, která je nyní rozdělení na dvě federální entity. Ačkoli se její tvůrci inspirovali švýcarským modelem demokracie, spolupráce rozhádaných a nedůvěřivých etnik Bosny a Hercegoviny příliš nefunguje.

Osudy dalších představitelů z dob války v Jugoslávii

Alija Izetbegović byl v letech 1990 až 1996 prezidentem Bosny a Hercegoviny. Kritici mu vyčítali, že toleroval přítomnost islámských mudžáhidů v zemi, nezabránil svým jednotkám v páchání zločinů a neumožnil návrat Srbů a Chorvatů do jejich předválečných domovů. Vyšetřování Izetbegoviče zastavila jeho smrt v roce 2003.

Slobodan Milošević. Někdejšímu srbskému a jugoslávskému prezidentovi (1991-2000) je připisována hlavní role při rozdmýchávání nacionalistických vášní a rozpoutání několika válek. Rozsudku se nedočkal, zemřel 11. března 2006.

Ratko Mladić. Někdejší vrchní velitel bosenskosrbské armády je považován za jednoho z hlavních aktérů krvavých etnických čistek, jež provázely válku v Bosně. S Mladičovým působením je spojen především masakr civilistů ve Srebrenici. Soud s ním by měl skončit do konce roku a vynesení rozsudku v této kauze se předpokládá začátkem příštího roku.

Biljana Plavšičová se stala druhým nejvyšším představitelem Republiky srbské po prezidentovi Radovanu Karadžičovi. Ve válce si získala pověst stoupenkyně tvrdé linie, a když se Karadžič v roce 1996 stáhl z veřejných funkcí, stanula v čele Republiky srbské. V lednu 2001 se dobrovolně přihlásila ICTY, který jí v únoru 2003 uložil trest 11 let vězení. Brány káznice opustila v říjnu 2009.

Franjo Tudjman byl autoritářským prezidentem Chorvatska, které vojensky a politicky podporovalo armádu bosenských Chorvatů v konfliktu s bosenskými Muslimy. Byl podezírán, že se srbským prezidentem Miloševičem plánoval rozdělení Bosny a Hercegoviny a chtěl vytvořit "velké" a etnicky čisté Chorvatsko. Za svou roli v konfliktu byl Tudjman vyšetřován ICTY a zřejmě jen smrt v roce 1999 jej uchránila před obviněním z válečných zločinů.

Autoři: ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

  • Nejčtenější

V Baltimoru obří loď zbořila dálniční most. Selhal motor, kolos byl neovladatelný

26. března 2024  8:17,  aktualizováno  27.3 1:10

Aktualizujeme V Baltimoru na východním pobřeží Spojených států se v pondělí zřítil čtyřproudový silniční most, do...

Střelba, výbuchy a požár. Ozbrojenci zabili na okraji Moskvy přes 62 lidí

22. března 2024  18:41,  aktualizováno  23.3

Přímý přenos Nejméně 62 mrtvých, včetně dětí, a 146 zraněných si vyžádal ozbrojený útok v koncertním centru na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

K útoku u Moskvy se hlásí Islámský stát, teroristé prchli v bílém renaultu

22. března 2024  22:04,  aktualizováno  23.3 7:01

K zodpovědnosti za útok v Krasnogorsku u Moskvy se na ruské sociální síti Telegram přihlásila...

„Ukrajinci to nebyli.“ Islámský stát ukázal video z masakru u Moskvy

24. března 2024  14:47,  aktualizováno  17:17

Islámský stát (IS) prostřednictvím zpravodajské agentury Al-Amaq zveřejnil video z pátečního útoku...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

ANALÝZA: Čtyři Tádžici svlékli Putina do naha. Ten musí něco udělat

25. března 2024

Premium Sotva týden poté, co si Putin zajistil páté prezidentské období, masakr v Moskvě rozbil moderní...

Izrael udeřil na severu Sýrie nedaleko skladů zbraní. Nejméně 36 lidí zemřelo

29. března 2024  3:39,  aktualizováno  4:05

Při izraelských náletech nedaleko oblasti Halabu (Aleppa) na severu Sýrie zahynulo podle agentury...

Tajemný pan Pacička z Tábora. Příběh muže, který spojil velké korupční kauzy

29. března 2024

Premium Dlouhá léta byli hlavními tvářemi velkých kauz v Česku kontroverzní podnikatelé z Prahy. Například...

Útok Hamásu byl ozbrojený odpor, řekla ikona feminismu. Ničíte levici, vyčítají jí

29. března 2024

Premium Jedna z nejznámějších feministických autorek, americká filozofka židovského původu z Kalifornské...

Předali si to v Praze. Německý poslanec Bystroň podle BIS přijal peníze od Rusů

28. března 2024  22:03

Německý poslanec strany Alternativa pro Německo Petr Bystroň byl podle české Bezpečnostní...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...