Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Krejčíř je vinný v pokusu o vraždu i vytunelování Čepra. Dostal 15 let

  10:00aktualizováno  11:06
Městský soud v Praze uznal vinným uprchlého podnikatele Radovana Krejčíře a údajné členy jeho gangu ze snahy vytunelovat státní podnik Čepro. Vinný je i v bodě týkajícím se pokusu o vraždu celníka. Krejčíř dostal souhrnný trest 15 let vězení, do nějž jsou započteny i jeho dřívější odsouzení za půlmiliardový daňový únik a další zločiny. Verdikt není pravomocný.

Radovan Krejčíř během jednání u jihoafrického soudu. (2. prosince 2013) | foto: Reuters

Za snahy o vytunelování státního podniku Čepro dostal pětiletý trest také bývalý obchodní ředitel firmy Martin Pechan a Krejčířův komplic Aleš Zagora. Další obžalovaní dostali podmíněné tresty nebo jim soudkyně neukládala souhrnný trest a ponechala verdikty, kterými byli odsouzeni v minulosti. U účetní Čepra Ivany Skopcové soudkyně upustila od potrestání.

Krejčíř s Pechanem mají Čepru společně zaplatit škodu přes 18 milionů korun a úroky. Se zbývajícím nárokem odkázala soudkyně Hana Hrnčířová Čepro na občanskoprávní řízení.

Většina obžalovaných byla také odsouzena k propadnutí věci. Vzhledem k tomu, že byly policií zajištěny před deseti lety, jsou mezi nimi diskety či mobilní telefony Nokia 2100 a další.

Soudkyně při čtení rozsudku označila skupinu kolem uprchlého podnikatele jako organizovanou a vedenou právě Krejčířem. Kvůli skrytí komunikace měl Krejčíř přezdívku „Nejvyšší“. Zajištěné telefony a SIM karty dnes již neexistujících operátorů sloužily právě pro tuto komunikaci.

Radovan Krejčíř spolu s obchodním ředitelem Čepra Martinem Pechanem podle obžaloby vytvořili fiktivní pohledávky firem Bena a Tukový průmysl Ostrava vůči Čepru za zhruba tři miliardy korun. Peníze v roce 2003 a 2004 vymáhali soudně. Čepro se o tom vůbec nedozvědělo, protože obžalovaní přesvědčili pracovnici z podatelny Čepra, aby soudní obsílky sebrala. Soudy poté falešné pohledávky uznaly.

Po státní firmě chtěl údajně Krejčíř vymáhat další dvě miliardy. V Tukovém průmyslu nechal uložit padělané peníze, které měl podplacený celník zabavit na úhradu údajného celního dluhu. Celník by poté s penězi uprchl, takže zabavené peníze by byly považovány za pravé. Podle obžaloby Krejčíř sehnáním celníka pověřil Radka Zwierzynu. Později se celníka chtěl zbavit.

Zwierzyna se ale začal bát o život a v červnu 2005 vše oznámil na policii. Krejčíř krátce poté utekl policistům při domovní prohlídce své vily v Černošicích. S manželkou a synem odletěl na Seychely, později přesídlil do Jihoafrické republiky.

V Krejčířově organizovaném gangu údajně byli Aleš Zagora, Jaroslav Siuda, Tomáš Pavlíček, Jaromír Raida, bratři Aleš a Jan Kohoutkové a bratři Ivo Hricik a Radko Nauš. Muži vinu popírají, řada z nich se prý vzájemně ani nezná. Poslední obviněnou je úřednice z Čepra Ivana Skopcová, které žalobce jako jediné navrhoval podmíněný trest.

Uprchlý podnikatel nyní pobývá v Jihoafrické republice, kde byl v srpnu odsouzen za vraždu a únos. Na výši trestu čeká ve vazbě. V JAR je obviněn i z dalších trestných činů. Česká republika usiluje o jeho vydání od roku 2007.

Autor:


Po stopách vrahů s Jiřím Pánkem




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.