Vězení, či léčebna? Rok a měsíc po útocích si Breivik vyslechne rozsudek

Anders Behring Breivik si vyslechne rozsudek. Třiatřicetiletý pravicový extremista se k loňským bombovým útokům v Oslu a střelbě na ostrově Utoya přiznal a o jeho vině prakticky není pochyb. Klíčovou otázkou ovšem je, zda bude shledán příčetným a poputuje do vězení, nebo zda bude uznán nesvéprávným a zamíří do psychiatrické léčebny.

Breivikovy příchody k soudu zpočátku doprovázel teatrální pozdrav. | foto: Reuters

Verdikt v největším poválečném soudním procesu v Norsku padne v deset hodin dopoledne našeho času. Páteční soudní stání potrvá podle předpokladů pět až šest hodin, včetně přestávek, přičemž oproti obvyklé praxi má hned na úvod zaznít závěr soudců ohledně viny obžalovaného a příslušného trestu a teprve potom bude následovat zdůvodnění tohoto rozhodnutí, uvedl norský deník Aftenbladet.

Obžaloba žádá léčebnu

Prokuratura žádá pro Breivika psychiatrickou péči. Odpálení bomby před sídlem norské vlády v centru hlavního města, které si vyžádalo osm obětí, a střelba do účastníků letního tábora mládežnického křídla vládnoucí Norské strany práce na nedalekém ostrově Utoya, kde zahynulo 69 osob, byly podle prokuratury dílem mentálně vyšinutého jedince, který trpí utkvělými představami a nemůže být považován za trestně odpovědného.

Dění v soudní síni, kde bude přítomen i Breivik, bude v přímém přenosu vysílat norská televize.

Atentátníkův obhájce Geir Lippestad na Breivikovo přání formálně vyzval k osvobození svého klienta. Breivik totiž trvá na své nevině, "preventivní útoky" prý spáchal v sebeobraně, aby uchránil Norsko a celou Evropu před islamizací a multikulturalismem, za jejichž podporu kritizuje norské instituce.

"Jednal jsem v zájmu svého národa, své kultury, svého náboženství, svého města a své země. Proto žádám, abych byl zproštěn viny," řekl na závěr desetitýdenního procesu dokazování 22. června.

Jedenadvacet let a možnost forvaringu

Nejvyšší trest, který Breivikovi za masakr hrozí, je 21 let vězení. Taková je v Norsku maximální délka trestu, a to i za zločiny jako vražda či terorismus.

U násilných zločinců, u nichž je riziko opakování činů, ale může soud udělit zvláštní formu trestu zvanou "forvaring". I zde je maximální hranice 21 roků vězení, ale po této době může soud opakovaně zadržování odsouzeného prodloužit vždy o pět let, a dotyčný tak může setrvat v cele do konce svého života.

Obhajoba chce vězení

Pokud by měla být Breivikova vina uznána, žádá obhajoba, aby byl označen za duševně zdravého a potrestán vězením. Breivik si přeje být považován za příčetného, aby bylo bráno vážně politické poselství zveřejněné v jeho 1500stránkovém ideologickém manifestu. Pobyt na psychiatrické klinice by pro Breivika byl podle jeho slov "horší než smrt". Breivik také již dříve řekl, že pokud soud rozhodne o jeho umístění na psychiatrii, hodlá se odvolat. Odvolání je přitom noční můrou pro přeživší útoků a pozůstalé, kteří doufají, že pátkem bude kauza definitivně uzavřena a nebude dál jitřit bolestivé rány.

Ať už soudci shledají obžalovaného trestně odpovědným, či nikoli, bude Breivik následující roky trávit za zdmi vězeňského komplexu Ila, kde byl většinu uplynulého roku držen ve vazbě.

Norské úřady totiž v minulých měsících nechaly změnit jedno křídlo káznice v psychiatrickou kliniku, jejíž bezpečnostní opatření odpovídají požadavkům na pobyt takového násilníka, jakým je Breivik.

Opačné názory psychiatrů

Soudcům v rozhodování o duševním zdraví obžalovaného měl pomoci názor psychiatrů, ti ale ve dvou nezávislých zprávách dospěli k opačným závěrům.

V první expertize loni na podzim dvojice psychiatrů uvedla, že Breivik trpí paranoidní schizofrenií a byl i v době činu nepříčetný.

Podle druhé zprávy, která byla odevzdána v dubnu, se sice u Breivika projevuje disociální porucha osobnosti, což však není diagnóza, jež by vedla ke zbavení trestní odpovědnosti.

Páteční verdikt soudu si tak netroufají odhadnout ani největší experti.