Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rozstřel speciál: V přeplněných věznicích roste agresivita, šikanu vězni tají

Seriál   10:13aktualizováno  16. března 14:48
V českých věznicích kvůli přeplněné kapacitě roste agresivita, o případech šikany vězni raději mlčí. Uvedli to hosté čtvrtečního Rozstřelu speciál k seriálu Zločin a trest. Diskutovalo se i o historii kriminality, práci vězeňských kaplanů či exkluzivním průzkumu agentury Median pro iDNES.cz.

„Vnímáme nárůst agresivity a starosti s vězněnými osobami, je to standardní ponorková nemoc,“ uvedl Petr Vlk, šéf plzeňské věznice Bory, kde momentálně pobývá zhruba 1 350 vězňů, kapacita je přitom 1 207

„Po amnestii počty ve všech věznicích dramaticky poklesly, teď jsme lehce nad stavem, který byl před amnestií,“ doplnil s tím, že tam, kde by měli být na cele dva lidi, jsou tři.

Fotogalerie

Pracovníci věznice se snaží konfliktům předcházet například tak, že vytipují vězně, kteří by mohli být možným objektem násilí (například fyzicky slabší odsouzenci či homosexuálové) a naopak možné agresory. Cílem je, aby se vězni z těchto dvou skupin nikdy nepotkali.

O zkušenosti s šikanou se odsouzenci nedělí rádi. „Souvisí to, myslím, s mužskou náturou, že si moc nechtějí připustit takovéto věci,“ popsala psycholožka z Borů Božena Pylypovová.

Rozstřel speciál s vězeňskou psycholožkou Boženou Pylypovovou:


Další host Rozstřelu speciál - vedoucí správy sbírek Muzea Policie ČR Radek Galaš - líčil například vývoj trestu smrti na českém území i případy největších zločinců. Práci duchovních představil hlavní kaplan Vězeňské služby Pavel Kočnar. Nezbytnými atributy kaplanů jsou podle něj empatie a důvěryhodnost. „Vězeň je pro mě nešťastná lidská bytost, až poté pachatel,“ uvedl.

Lidé přeceňují četnost trestných činů cizinců

Jedním z hostů Rozstřelu speciál byl i Rudolf Semanský, starosta středočeského Mukařova, kde se před šesti lety stala trojnásobná vražda. „Atmosféra byla plná strachu, nevěděli jsme motiv. Snažil jsem se lidi uklidňovat,“ uvedl Semanský k případu z roku 2011, kdy pachatel Michael Galez ze žárlivosti zabil tři lidi. Za svůj čin si odpykává doživotní trest (více o případu čtěte zde).

Starosta chválí tehdejší práci policie, nejvyšší možný postih pro vraha považuje za satisfakci. „Režim ve vězení by ale měl být tvrdší,“ uvedl. Podle něj by například odsouzení měli povinně pracovat.

Před ním diskutoval analytik Medianu Daniel Prokop. Výsledky zmíněného průzkumu podle něj mimo jiné ovlivnilo, že ve společnosti je znát - například vzhledem k uprchlické krizi - pocit ohrožení. Podle odhadu respondentů průzkumu mají cizinci na svědomí 29 procent trestné činnosti v Česku. Skutečnost je přitom podstatně nižší - v roce 2016 to bylo devět procent.

„Lidé mají tendence nadhodnocovat negativní jevy, týká se to nejen cizinců,“ poznamenal analytik. Z průzkumu také vyplynulo, že velká část respondentů pro výrazně tvrdší tresty. Lidé také například podporují snížení hranice trestní odpovědnosti (více čtěte zde).

V Rozstřelu speciál jsme také odvysílali některé reportáže redaktora iDNES.cz Jiřího Pánka, který se na kriminální případy dlouhodobě zaměřuje.

Záznam Rozstřelu speciál:

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Petr Gazdík, Dana Drábová a Vít Rakušan během oslavy výsledků krajských voleb...
Přes hrozící rozvod s lidovci si STAN drží podporu regionálních hnutí

Přes blížící se rozkol s KDU-ČSL si hnutí Starostové a nezávislí udržuje přízeň lokálních partnerů, kteří jsou připraveni dál s hnutím STAN spolupracovat....  celý článek

Ilustrační snímek
Chystá se boj proti suchu. Krajním opatřením jsou i různé ceny vody

Výstavba nových přehradních nádrží, opatření, která mají posílit zadržování vody v krajině a změny ve využívání vody v průmyslu a zemědělství, to jsou některá...  celý článek

Na českobudějovické Střední škole informatiky a právních studií si studenti...
Česko se opevní proti teroru. Na ochranu měkkých cílů půjde 359 milionů

Na ochranu tzv. měkkých cílů, tedy míst s vysokou koncentrací lidí, která nejsou trvale chráněna a jsou snadno dostupná, v letech 2019 až 2021 půjde 359...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.