Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Odkaz Listopadu mizí, děsí mě pošilhávání po Rusku, řekl Kocáb v Rozstřelu

  11:51aktualizováno  18. listopadu 12:50
Spoluzakladatel Občanského fóra Michael Kocáb a místopředseda KSČM Jiří Dolejš diskutovali v pořadu iDNES.tv Rozstřel o 17. listopadu 1989. Kocáb ho chápe jako vymanění ze sovětského vlivu a mrzí ho, že dnes někteří politici opět pošilhávají po Rusku. Dolejš zase upozornil, že 27 let po sametové revoluci roste nespokojenost lidí.

Hned na úvod se moderátor Vladimír Vokál zeptal obou hostů na to, jak trávili pátek 17. listopadu 1989. Kocáb popsal, jak se z televize dozvěděl o tom, co se děje v centru Prahy. “Běželi jsme s Horáčkem na Národní třídu,“ vzpomínal. Dolejš se událostí neúčastnil, dozvěděl se o nich až se zpožděním z rádia Svobodná Evropa. V pátek se věnoval rodině, řekl.

Fotogalerie

Bývalý ministr pro lidská práva zavzpomínal na svou roli v iniciativě Most. Spolu se svým kolegou Michalem Horáčkem tehdy zprostředkovali dialog mezi vládnoucím režimem a disidenty.

Sametovou revoluci chápe hlavně jako vymanění se ze sovětské moci. „Pošilhávání po Rusku mě děsí,“ uvedl a dodal, že právě tuto tendenci vidí u dnešních komunistů.

Jiří Dolejš vstoupil do KSČ začátkem roku 1989. Odmítá, že kvůli kariéře:

Místopředseda KSČM a tehdejší pracovník Prognostického ústavu se na Listopad dívá kriticky. V Rozstřelu uvedl, že většina obyvatel Česka je s vývojem nespokojená. „Deset procent populace je na hranici bídy,“ řekl. Nespokojenost podle něj vede k podpoře extremismu. „Mrzelo by mě, kdyby přetlak ústil do xenofobních ideologií,“ uvedl a zmínil podporu Marine Le Penové ve Francii.

Kocáb: Pražská kavárna? Já říkám hradní lihovar. Zemana ale nezatratil

Dolejš vstoupil do KSČ poměrně krátce před revolucí, v lednu 1989. Bylo mu tehdy 28 let. „Věřil jsem, jako podstatná část populace, že nějaký lepší socialismus je možný,“ zdůvodnil své tehdejší rozhodnutí.

„To je jako byste prohlásil, že nacistická strana se může reformovat. Je to strana, která se dopustila genocidy, vyvražďování vlastního obyvatelstva. Jak jste do toho mohl vstoupit?“ oponoval mu Kocáb. Dolejš odmítl srovnání s nacismem. Umírání lidí údajně bere jako zcizení komunistické ideologie, ne její účel. „Jsou tam podstatné rozdíly,“ ohradil se.

Podle Kocába byl ale teror v této ideologii přímo zabudován „Teror byl způsob uplatňování moci. Lenin a Trockij nabádali k násilí,“ zdůraznil bývalý ministr pro lidská práva.

Jiří Dolejš v listopadu 1989 pracoval v Prognostickém ústavu. Po 17. listopadu stranu, na rozdíl od řady jiných, neopustil. Od roku 2002 do současnosti je poslancem za KSČM a dlouholetým členem vedení strany. Patří k té části KSČM, která se omluvila za některé kroky komunistů před rokem 1989. Napsal to například i v on-line rozhovoru na iDNES.cz.

Muzikant, bývalý poslanec a ministr Michael Kocáb stál v listopadu 1989 na opačné straně. Byl spoluzakladatelem Občanského fóra a následně se stal vládním zmocněncem pro odsun sovětských vojsk z tehdejšího Československa. Politickou situaci sleduje neustále. Naposledy se podepsal pod Kroměřížskou výzvu, která vyjadřuje názor, že je možné stíhat prezidenta Miloše Zemana pro hrubé porušení ústavy (více o výzvě zde).

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Státní znak (ilustrační foto).
Bezprecedentní útok na nezávislost, komentují české soudy dění v Polsku

Soudní reforma v Polsku je podle českého Ústavního a nejvyšších soudů, nejvyššího žalobce a ombudsmanky útokem na nezávislost soudnictví. Ve společném...  celý článek

V červenci začala stavební firma s opravami silnic k přechodu na česko-polské...
Lidé píší petici proti otevření přechodu pro auta, silnice už se staví

Části usedlíků a chalupářů v Machovské Lhotě na Broumovsku se příčí chystané otevření silnice na česko-polské hranici pro auta. Přestože silničáři již mají...  celý článek

Kožešinová farma, norek, kůže, kožešina (26. ledna 2017, Velký Ratmírov).
Kožešinové farmy v Česku skončí v lednu 2019, potvrdil Senát

Senát ve čtvrtek pozdě večer schválil zákaz kožešinových farem od konce ledna 2019 beze změn. Období pro jejich likvidaci neprodloužil, nezvýšil ani výši...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.