Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zákaz farem je první krok, nechceme ani dovoz kožešin, řekl aktivista

  17:43aktualizováno  7. června 12:28
Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila zákaz kožešinových farem. Podle kožešnického mistra Jiřího Hrubého to ztíží práci v oboru, řemeslo kvůli tomu ale nezanikne. Mluvčí organizace Obraz - Obránci zvířat Daniel Cao řekl, že jakékoliv zabíjení zvířat kvůli ozdobě je ve 21. století je neetické.

Zákaz farem pro chov kožešinových zvířat podpořili v prvním čtení poslanci už loni v listopadu. Pokud Senát schválí verzi ze Sněmovny, skončí farmy do konce ledna 2019 (více o jednání ve Sněmovně čtěte zde).

Fotogalerie

Prvním hostem Rozstřelu byl Jiří Hrubý, který pracuje v kožešnictví od roku 1993 a na svém webu o sobě tvrdí, že je poslední vyučený kožešník s mistrovskou zkouškou. Pořad Rozstřel se natáčel v jeho kožešnické dílně.

„Odpůrci používání kožešin byli vždy, teď to ale přerostlo mez. Je před volbami, aktivisté jsou víc vidět. Mají vazby na lobbisty, lobbisté zase na politiky. A my jsme úzkoprofilové řemeslo, pro parlament jsme bezvýznamní,“ vysvětlil v úvodu rozhovoru předtočeného ještě před sněmovním hlasováním, proč vnímá pozici kožešníků jako slabou.

Hrubý sám odmítá, aby zvířata v kožešinových farmách trpěla. „Nelíbí se mi farmy, kde usmrcování není takové, jaké by mělo být - tedy co nejrychlejší. Nemělo by to být ‚jako za doby kamenné‘,“ řekl.

Odmítl argument, že by šlo pravou kožešinu vyměnit za umělou náhražku. „Umělá kožešina je nefunkční. V mrazu nezahřeje, zpotíte se v ní, je nevzhledná. Pravou kožešinu zatím nenahradí. Vývoj půjde dopředu, ale není to aktuální,“ soudí kožešnický mistr.

Hrubý sám odebírá zhruba deset procent materiálu z českých farem, 40 % z přírody a zbylou polovinu z německých velkoskladů. Kožešnictví jako takové v ČR podle něj kvůli zákazu nekončí. Soudí, že zákaz „ztrpčí práci“ například činírnám, pro něj osobně bude těžší sehnat materiál. Na otázku, zda se zdraží české kožešinové výrobky, ale kroutí hlavou: „To asi ne, musíme být konkurenceschopní.“

České kožešnictví je nicméně řemeslo na ústupu. Podle Hrubého už ho není možné v ČR studovat a stávajícím kožešníkům je v průměru kolem 60 let. Pro kožešníky je ziskové, pokud nabídnou sortiment, který jinde zájemci neseženou.

Ochránci zvířat uspěli po letech kampaně

Po Hrubém odpovídal v živém přenosu Daniel Cao, tiskový mluvčí spolku Obraz - Obránci zvířat. Ten několik let vedl kampaň za zákaz kožešinových farem v České republice. Při jedné ze svých akcí se nechali dobrovolníci na protest zavřít na dvanáct hodin do klecí v rušném centru Prahy (psali jsme zde).

„Náš asi nejdůležitější argument je, že ve 21. století dle názoru našeho i většiny společnosti - podle průzkumů - se nezdá etické a humánní přistupovat takto ke zvířatům, jen abychom získali módní ozdobu. Jakékoliv zabití, pokud to není nutná obrana, není humánní nikdy,“ shrnul svůj postoj Cao. Konec farem je ale podle něj jen prvním krokem - aktivisté by v budoucnu chtěli zakázat i dovoz kožešin do ČR.

„Tento krok je dílčí k finálnímu zákazu nebo zamezení tohoto neetického jednání,“ řekl Cao s tím, že členské země EU už jsou dohodnuté na zákazu výroby, prodeje, exportu a importu kožešin ze psů a koček a podobná praxe by se časem mohla rozšířit ve celoevropský zákaz obchodu s kožešinami. Dovoz z Číny by se podle něj mohl ukázat jako nákladnější než umělé alternativy.

Zpřísnění podmínek chovu podle něj cestou není. „Pointa, proč nelze regulovat podmínky pro ta zvířata, je v tom, že jde o nedomestikovaná zvířata, zvyklá na rozsáhlé otevřené teritorium. Neumím si představit právní úpravu, která by pro ně zlepšila podmínky a byla rentabilní,“ odpověděl.

„To, co se děje na kožešinových farmách, má opravdu daleko od humánního zacházení, od toho, aby ta zvířata měla naplněné základní etologické potřeby,“ řekl v Rozstřelu a jako příklad uvedl zabíjení lišek elektrickým proudem nebo norků výfukovými plyny. „Zákon a vyhláška nejsou specifické, formulace jsou vágní, proto mají chovatelé možnost dělat to způsobem, jakým to dělají,“ míní.

Video pro poslance? Aktivisté chtěli, aby nejen četli, ale i viděli

Hájil také skutečnost, že se ochránci obrátili na poslance s videem, které ukazuje, že na českých kožešinových farmách zvířata trpí. „I emotivní rozměr problému hraje roli. Mediální kampaně v sobě obsahují emoce. Je potřeba vidět i obrazy, jak vypadá provádění právních předpisů v praxi,“ řekl Cao.

Vyslovil se také pro umělé kožešiny, které nicméně kožešník Jiří Hrubý v předchozí části Rozstřelu odmítl pro nefunkčnost. „Estetickou funkci nahrazují,“ je přesvědčený Cao.

Některá zvířata žijí na kožešinových farmách v otřesných podmínkách:

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vody je méně. Zákaz odebírání vody platí také pro oblast u osady Pekla poblíž...
Potoky u Varů slábnou, vodohospodáři zakázali brát z nich vodu

Vodohospodáři z Povodí Ohře vyhlásili zákaz používat povrchovou vodu, která napájí zdroj pitné vody, přehradu ve Stanovicích. Lomnický potok i jeho přítoky...  celý článek

Ústavní soud v Brně nařídil obnovení případu, ve kterém byl odsouzen muž ke...
I ve vazbě má žena po porodu zůstat s dítětem, nakázal Ústavní soud

Ústavní soud předběžným opatřením zasáhl ve prospěch ženy, která ve vazbě porodila a nemohla s dítětem zůstat. Soud nařídil Vězeňské službě, aby přestala...  celý článek

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.