Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kdyby měl maturitu každý, pozbude smyslu, řekl v Rozstřelu šéf Cermatu

  14:58aktualizováno  18. května 13:29
Desetitisíce studentů v minulých týdnech absolvovaly státní část maturitní zkoušky. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) nyní dokončuje analýzu výsledků. Podle jeho ředitele Jiřího Zíky maturita není pro každého. „Nesnažme se někomu přidělit kvalifikaci, na kterou inteligencí není schopný dosáhnout,“ řekl ve čtvrtečním Rozstřelu. Oponoval mu Bohumil Kartous ze společnosti Eduin.

Diskutující se zásadně rozcházeli v odpovědích na otázku, zda by maturitu měla skládat většina populace. „Já si myslím, že určitě ne. To, že je taková tendence vyvolaná živnostenským zákonem a dalšími kvalifikačními zákony, je myslím na škodu. Podle mého názoru se snažíme někomu přidělit jakousi kvalifikaci, na kterou inteligencí není schopný dosáhnout. Je to pro ty konkrétní žáky stresující,“ řekl Zíka s tím, že zhruba osm procent maturantů obvykle nesloží maturitní zkoušku ani po třech pokusech. Kdyby měl maturitu každý, pozbyla by tato zkouška podle Zíky smyslu.

Fotogalerie

„Model by měl být prostupný a měl by umožňovat těm, kdo na to mají potenciál, vstupovat na vysoké školy. A pro ty, kteří k tomu nemají dispozice by měl umožňovat prostupnost v odborné sféře,“ uvedl Zíka za organizaci Cermat, která státní část zkoušky připravuje a centrálně vyhodnocuje.

Se Zíkou však Kartous nesouhlasil. „Celosvětový trend je, že doba, kterou člověk tráví ve vzdělávacím systému, se prodlužuje. A my nemůžeme říct, že to je špatně,“ uvedl. Zdůraznil, že celá společnost se v souvislosti s technologickými inovacemi neustále proměňuje. „Je pravděpodobné, že delší doba, kterou člověk stráví ve vzdělávacím systému, mu pomůže do budoucna v životě,“ řekl Kartous. Nedá se podle něj tedy jasně říct, jaké procento dětí by mělo získávat maturitu. „Hranice počtu maturantů se mění s podmínkami společnosti,“ uvedl.

Zíka opáčil, že za neúspěch některých maturantů nemůže špatně konstruovaná zkouška, ale jejich špatná vzdělanost. „Je tam (v maturitním testu z českého jazyka, pozn. red.) šedesát procent otázek, které by měli znát téměř i základoškoláci. Jestliže z nich student nedokáže vytěžit alespoň těch potřebných 44 procent, tak nemá mít maturitu,“ řekl Zíka.

„Jestliže vzdělávací systém není schopen studenty na maturitu připravit, tak je něco špatně,“ odvětil na to Kartous. S nedostatky systému Zíka souhlasil.

Maturitní slohy letos dopadly hůř, prozradil Zíka

Šéf Cermatu v debatě rovněž prozradil, že letošní maturitní slohy dopadly hůř než loni. „Slohové práce letos propadák nejsou, ale dopadly asi o 2,5 procenta hůře než loni,“ uvedl s tím, že maturantům v testech dělal kromě slohových prací problémy i pravopis českého jazyka. „To byly pro ně nejobtížnější úlohy. Ty jsou skutečně na hranici průměrné úspěšnosti kolem 35 procent. Není dobře, že maturanti neumí základy mateřského jazyka,“ doplnil Zíka. Podrobnosti o výsledcích letošní maturity podle něj představí ministryně školství Kateřina Valachová na tiskové konferenci v pátek.

V rámci společné státní části maturitní zkoušky studenti začátkem dubna psali písemnou práci z českého jazyka. Vybrat si mohli z deseti témat (psali jsme zde). O pár týdnů později - začátkem května - pak žáky čekaly další testy společné části maturitní zkoušky z českého jazyka a angličtiny či matematiky.

Na epizeuxi pohořeli dva ze tří maturantů. Zbytečná úloha, míní iniciativa

Podle Kartouse by Cermat měl zveřejnit anonymizované výsledky testů, aby se veřejnost dozvěděla, které konkrétní úlohy dětem dělaly problémy. „Z naší analýzy loňských výsledků vyplývá, že pravopis nebyl pro studenty až takový problém,“ řekl Kartous. Připomněl, že loni velká část studentů pohořela na kritizované úloze, v rámci níž měli žáci najít v textu verš obsahující „epizeuxis“, tedy básnickou figuru, která vyjadřuje opakování slova či slovního spojení v jednom verši za sebou.

„Český jazyk se u nás bohužel stále učí tak, že se lpí na struktuře, například na větném rozboru a spoustě zbytečných věcí. Výuka českého jazyka by byla daleko více efektivní, kdyby školy dávaly studentům větší prostor k tomu, aby psali,“ řekl Kartous. Rozdělování funkčních stylů při psaní slohových prací je podle něho zastaralé a zbytečné, daleko lepší by bylo, kdyby studenti u maturity dostali zadání napsat své vyjádření na určené téma v jakémkoli funkčním stylu.

Děti čeká povinná maturita z matiky. Část expertů nesouhlasí

Nesoulad byl mezi diskutujícími také v otázkách týkajících se povinné maturity z matematiky, která se od roku 2021 zavádí pro gymnazisty a o rok později i pro studenty ostatních středních škol. „Za současné situace se číslo propadlých ještě daleko zvýší, a to i na gymnáziích. Povinná maturita v tuto chvíli není dobré řešení a pouze to zakonzervuje dost neutěšený stav výuky matematiky na českých školách,“ prohlásil Kartous. Představa, že se během čtyř let výrazně zkvalitní výuka matematiky na středních školách, je podle něj iluzorní. „Taková změna by trvala deset, patnáct let. A to by s ní někdo musel začít - já zatím žádné takové náznaky nevidím,“ řekl Kartous.

Povinná maturita z matematiky znásobí odpadlíky, varují středoškoláci

Zíka povinnou zkoušku z matematiky naopak hájí, ačkoli souhlasí s tím, že znalosti matematiky jsou u současných studentů tristní. „Pokud nebude vnější motivace, tak se nic nezmění,“ řekl. „Zajímavý detail je, že mezi jarním a podzimním termínem v matematice dojde ke snížení neúspěšnosti o padesát procent. To znamená, že žáci nejsou až tak hloupí, aby to nedokázali, ale jsou jen líní,“ dodal.

Kartous i Zíka se shodli na tom, že matematika se v současnosti na školách neučí dobře, což dokládá skutečnost, že žákům chybí základní matematické dovednosti již na základní škole. Na střední škole pak handicap těžko dohánějí. Kartous však nesouhlasí s nutností vnější motivace v podobě povinné maturity z matematiky. „Pokud budeme stavět jen na vnější motivaci, tak se žáci budou učit jen na zkoušky. Nezískají funkční znalosti,“ uvedl.

Celý Rozstřel s Jiřím Zíkou a Bohumilem Kartousem:







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Memorial Air Show v Roudnici nad Labem
Na roudnickém letišti se konala letecká show, připomněla několik výročí

Ve znamení několika výročí se nesl letošní ročník Memorial Air Show v Roudnici nad Labem. Diváci si během letecké show připomněli první použití letectva jako...  celý článek

Prezident Miloš Zeman a hejtman Libereckého kraje Martin Půta.
Zeman jednal se zástupci vlády a průmyslu o budoucnosti vědy i automobilek

O přenosu technologií do praxe či financování vědy v sobotu diskutoval prezident Miloš Zeman se svým expertním týmem a zástupci vlády a průmyslu. Schůzky na...  celý článek

Český rozhlas - Paroubek
Paroubek předčasně ukončil rozhovor v Českém rozhlase a odešel

Bývalý premiér a šéf ČSSD Jiří Paroubek odešel ze studia Českého rozhlasu Plus, kde odpovídal na dotazy v živém vysílání. Nelíbily se mu otázky o jeho návratu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.