Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Milost pro Kajínka vítám, řekla v Rozstřelu Válková. Klíma je pro obnovu

  10:05aktualizováno  14:16
Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek oznámil, že po návratu z Číny udělí milost Jiřímu Kajínkovi odsouzenému za dvojnásobnou vraždu na doživotí. „Já si myslím, že je to dobře,“ uvedla k milosti pro Kajínka v Rozstřelu exministryně spravedlnosti Helena Válková. Druhý z hostů pořadu, investigativní novinář Josef Klíma, by byl raději, kdyby Kajínka osvobodil soud v obnoveném procesu.

Prezidentskou milost pro Jiřího Kajínka exministryně spravedlnosti Helena Válková uvítala. Dodala, že prezidentovo rozhodnutí chápe jako výsledek úvahy, zda pravomoc udělovat milosti užívá hlava státu dostatečně. Doufá navíc, že nezůstane u jediného případu. „Třeba si vzpomene na to moje poslední přání, když jsem odcházela, aby využíval více milosti,“ uvedla.

O Kajínkově vině Válková nepochybuje. Domnívá se ale, že mohlo dojít k nesrovnalostem. „Policie nemusela postupovat vždy pečlivě,“ řekla v Rozstřelu. Podle ní Kajínek dostal velmi tvrdý trest, sama by zvážila spíše nižší z výjimečných trestů, to je podle tehdejšího trestního zákona 25 let.

S vězněm se exministryně osobně setkala. Zapůsobil prý na ni jako inteligentní člověk, který přesně dokáže odhadnout sociální situaci. „Říkala jsem si: ano, tohle je člověk, který když bude propuštěný, tak se už nebude pohybovat v tom příšerném prostředí, kde se pohyboval předtím. Bude resocializovaný,“ uvedla dále o Kajínkovi bývalá ministryně.

Fotogalerie

Válková se vězeňství věnuje i nadále, působí například v parlamentním podvýboru pro tyto záležitosti. Doživotně odsouzení vězni podle ní mohou přispět k poznání podmínek ve věznicích a k tomu, aby se tyto podmínky zlepšily.

V Česku zatím není případ, kdy by doživotně odsouzeného vězně soudy pustily po 20 letech podmínečně na svobodu. Podle Válkové je to také o kuráži a občanské odpovědnosti soudců. Kajínek bude prvním doživotně odsouzeným, který se dostal na svobodu.

Obavy z Kajínkova propuštění vyjádřil v minulosti například Vojtěch Pokoš, který střílení v borské zatáčce u Plzně přežil a později Kajínka identifikoval. Podle Válkové ale obavy ze msty nejsou na místě. Kajínek je podle ní inteligentní a uvědomuje si, co by takový čin udělal s jeho „fanclubem“. „Tohle by mu veřejnost nikdy neodpustila,“ řekla bývalá ministryně.

Válková se případem zabývala během svého působení na ministerstvu na Zemanovu prosbu. „Pan prezident mě po mém nástupu do funkce ministryně požádal, abych se tím spisem zabývala. Došla jsem k podobnému závěru jako soudy, tedy že vraždu spáchal. Něco jiného je ale výše trestu,“ řekla pro Radiožurnál Válková.

Je to jen vějička na voliče, říká Klíma

Do studia přišel jako druhý host i investigativní novinář Josef Klíma. Ten se netají tím, že o vyšetřování dvojnásobné nájemné vraždy, za níž Kajínek sedí, má pochyby. S Kajínkem se několikrát osobně při své práci setkal a přiznává, že ho nejznámější český vězeň dokázal svými argumenty o pochybnostech nad průběhem vyšetřování přesvědčit.

O život se nebojím, říká soudce, který poslal Kajínka na doživotí

„Vyšetřování vytvořilo řetězec svědectví, který soudci moc možností nedával,“ řekl Klíma k rozhodnutí plzeňského soudce Pravoslava Poláka, který Kajínka odsoudil na doživotí. Svědci, s výjimkou Pokoše, ale svá slova později odvolali. Přesto soudy Kajínkovi nepovolily obnovu řízení. Klíma řekl, že pro Kajínka by bylo lepší, kdyby ho osvobodil soud.

Klíma vyjmenoval pochybnosti, které zjistil, když se o případ začal zajímat. Například ztracený záznamník nebo nedostatečně vysvětlené okolnosti střelby. „Tohle mi Vojta (Vojtěch Pokoš, pozn. red.) nedokázal vysvětlit, říkal, že žádný záznamník tam nebyl,“ uvedl novinář. Kajínek podle obžaloby střílel oběma rukama a při tom obíhat auto. Vyšetřovací pokus nikdy neproběhl.

Novinář odkázal také na svědectví Evy Jandové, vdovy po Štefanu Jandovi, jedné z údajných Kajínkových obětí. Jandová je přesvědčena, že jejího muže Kajínek nezabil. „S Jandou a Pokošema jezdil na schůzky a vymahačky vysoce postavený policista,“ řekl Klíma. Nikdy prý uspokojivě nevysvětlil, jak je možné, že byl na těchto místech přítomen.

Válková i Klíma se shodli na tom, že u Kajínka msta nebo recidiva nehrozí. Podle Válkové má výhodu v zázemí, do kterého se může vrátit. Klíma zase uvedl, že Kajínkovi nehrozí ani alkoholismus, umí se prý starat o své zdraví. Novinář řekl, že propuštěnému vězni může hrozit spíš to, že někomu naletí. Lidé ho podle něj budou poznávat a zvát na různé akce, což může být těžké.

Kajínkovi při odsouzení přihoršilo to, že již dříve dostal 11 let za údajné loupežné přepadení. Jak ale vysvětlil Klíma, ve skutečnosti se násilí dopustil jen tím, že odzbrojil policisty, kteří ho přišli zatknout, a autem jim ujel o několik bloků dál. „Násilí tam jinak v zásadě nefigurovalo,“ řekl Klíma s poukazem na předchozí Kajínkovu „bytařskou“ trestnou činnost.

Rozhodnutí prezidenta Zemana Klíma už dříve označil za pouhou vějičku na voliče. „Miloš Zeman rád vypouští provokativní balonky a čeká, jak veřejnost zareaguje. Je před volbou prezidenta a já si myslím, že teď vyčkává, jestli se veřejnosti milost pro Kajínka zamlouvá, nebo ne. Podle toho se těsně před volbami rozhodne,“ řekl Klíma na začátku dubna Rádiu Impuls (více o vystoupení Klímy v kauze Kajínek na Rádiu Impuls jsme psali zde). „Zavání to účelovostí,“ řekl v Rozstřelu o načasování prezidentova rozhodnutí.

Kajínkovu kauzu napadli už tři ministři

Šestapadesátiletý Kajínek byl v roce 1998 odsouzen za dvojnásobnou nájemnou vraždu a jeden pokus vraždy. K prezidentské milosti se upínal dlouhodobě. O předčasné propuštění zatím jako doživotně odsouzený žádat nemohl, lhůta pro podmínečné propuštění mu uplyne v roce 2022. „Mám naději a věřím v zázrak,“ řekl Kajínek k možné prezidentské milosti letos v dubnu v rozhovoru pro magazín Víkend DNES (více o reakci vězně Kajínka čtěte zde).

Zemana v udělení milosti podpořil také předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. V rozhovoru pro DVTV uvedl, že v kauze přetrvávají pochybnosti. Rychetský v minulosti podal ve prospěch Kajínka stížnost pro porušení zákona, jako ministr spravedlnosti však tehdejšímu prezidentovi Václavu Havlovi Kajínkovo omilostnění nedoporučil.

Příběh Jiřího Kajínka: od prvního zatčení až po slíbenou milost

Kajínek nikdy vinu nepřiznal a soudy viní z předpojatosti a vykonstruovaného procesu. V případu se objevily nesrovnalosti i nové svědecké výpovědi. Tři ministři spravedlnosti podali stížnost na chyby při vyšetřování Kajínkovy kauzy.

Současný ministr spravedlnosti Robert Pelikán ve čtvrtek uvedl, že milost je akt milosrdenství a „to je vlastně spíš dobrá věc“. Byl by však nerad, aby odůvodněním bylo to, že Kajínek je nevinný. To prý odmítl i Zeman (více o rozhodnutí udělit milost pro Kajínka čtěte zde).

„Milost vítám. V té věci jsem pana Kajínka obhajoval léta a snažil jsem se dosáhnout toho, aby se z toho vězení dostal, takže pro mě je to samozřejmě velice dobrý výsledek,“ řekl advokát Tomáš Zejda. Kajínka naposledy zastupoval v roce 2015, když u Krajského soudu v Plzni žádal o obnovení jeho procesu.

Celý záznam Rozstřelu s Helenou Válkovou a Josefem Klímou:








Hlavní zprávy

(ID: 779, Editovat, Smazat, Nastavit soukromý, Preview)
(ID: 779, Editovat, Smazat, Nastavit soukromý, Preview)

Co maminky motivuje k vlastním článkům? A co jim dává a bere blogování o porodu a životě s dětmi?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.