Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kim pouze straší. Jadernou válku nechce, řekl v Rozstřelu expert Blinka

  16:31aktualizováno  7. září 12:33
Severní Korea otestovala svoji doposud nejsilnější jadernou bombu. Jižní Korea odpověděla raketovými testy a instalací nových protiraketových zařízení. Západ opět hledá způsob, jak Kima zkrotit pomocí sankcí. Jaká východiska nabízí eskalující krize na Korejském poloostrově? Ve čtvrtečním Rozstřelu se ptáme analytika Jana Blinky.

Jan Blinka

je analytikem Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) od roku 2016. Působí jako doktorand na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Praktické zkušenosti nasbíral v diplomacii a státní správě. Pracoval pro Kancelář prezidenta republiky, Stálou misi ČR při OSN v Ženevě, Ministerstvo průmyslu a obchodu či v mezinárodní neziskové organizaci Člověk v tísni.

Blinka v Rozstřelu uvedl, že je jistý stupeň nebezpečí, co se týče hrozby jaderné války. „Ten se zvyšuje s tím, jak se Severní Koreji daří rozvíjet vojenské kapacity,“ dodává. Otázku další války na Korejském poloostrově by ovšem nedémonizoval.

Podle Blinky není v zájmu nikoho z hlavních aktérů, aby k další válce došlo - ani v případě Kim Čong-una. „Pro něj by vojenský střet určitě znamenal pád režimu a ohrožení na životě.“ Analytik uznává, že dlouhodobým zájmem severokorejského vůdce je získat použitelnou jadernou zbraň, ovšem spíše jako záruku přežití. „Severní Koreji jde převážně o to, aby vyrovnala vojenské kapacity Spojených států a zajistila si vlastní bezpečnost.“

Blinka uvádí, že země již možná kapacity jaderného arzenálu má. Jisté to nicméně není, neboť není nikdo, kdo by tuto informaci ověřil. Část expertů, kteří oblast sledují dlouhodobě, tvrdí, že režimu se již podařilo zmenšit jadernou hlavici natolik, aby ji mohl namontovat na mezikontinentální balistickou střelu. Jiná část expertů tento názor popírá. „Můžeme o tom celém jen polemizovat,“ dodává.

Fotogalerie

Možnost, že Severní Korea má svoji funkční jadernou zbraň, tu podle Blinky je. „Zatím nemáme nic potvrzeno, jisté ovšem je, že se k tomu neustále blíží.“ Důkazem toho je vzrůstající počet jaderných testování i raket středního a dlouhého doletu. Poslední jaderný výbuch byl podle odhadů expertů desetkrát silnější, než ten předchozí (psali jsme zde). „S ohledem na Severní Koreu vývoj zbraní postupuje správným směrem,“ dodává Blinka.

Důležitá je role Číny

Dlouhodobým spojencem Severní Koreji je Čína. Podle Blinky ale v poslední době došlo k ochabnutí vztahů mezi zeměmi. „Čína je v poslední době hodně nespokojená s tím, jak se Severní Korea chová,“ uvádí. Podle něj ale země bere severní část Korejského poloostrova jako nárazník mezi sebou a Jižní Koreou, kde působí vojáci Spojených států. Se zvyšujícím se napětím se zvyšuje i přítomnost amerických vojsk v Jižní Koreji. „To se ovšem Číně nelíbí.“

Vyhrocený vztah mezi USA a KLDR je již delší dobu

Severní Korea

Nejistá situace se Severní Koreou byla i v roce 1994, za vlády prezidenta Billa Clintona. „Zvažoval, dokonce více než současný prezident Donald Trump, vojenské řešení severokorejského jaderného programu.“ Podle Blinky by úspěch vojenského útoku na Severní Koreu byl v té době úspěšnější, než v současné době.

Současná situace je trochu jiná a to zejména kvůli útočné rétorice Trumpa. „Ta je velmi konfrontační,“ říká Blinka. Donald Trump se do severokorejského režimu opírá slovně a nejtvrději ze všech amerických prezidentů (psali jsme zde).

Oba státy jsou podle experta ochotny k jednání, nicméně za jiných podmínek. „Severní Korea je ochotná jednat bez předchozích podmínek. Naproti tomu Spojené státy jsou ochotné jednat až poté, co se Severní Korea vzdá svého jaderného programu.“

Významným hráčem v Asii je i Rusko. Jeho role je ale podle Blinky ve východní Asii upozaděná. „Nepatří mezi aktivní hráče,“ uvádí Blinka. Podle něj by se Moskvě líbilo, kdyby byl na Korejském poloostrově zachován status quo. Situace v korejské oblasti je spíše záležitostí Číny, která Rusko v této debatě upozaďuje.

Na KLDR neplatí ani sankce

Podle Blinky nemají sankce na KLDR nějaký vliv. Uvádí, že sankce jsou na zemi uplatňovány od roku 2006, ale severokorejský režim neodradily od vývoje jaderných zbraní.

Blinka uvádí, že porozumět severokorejskému režimu je těžké. „Vždycky se můžeme spolehnout jen na vyjádření uprchlíků nebo se spoléhat na nepřímé zprávy.“ Je tedy otázkou, zda je Kim (Kim Čong-un pozn. red.) opravdovým vůdcem, nebo jen loutkou armádních elit. Podle Blinky nicméně Kim drží v zemi veškerou moc a je hlavní postavou tamního režimu. „Důkazem toho jsou například i vládní čistky,“ říká analytik (psali jsme zde).

Otázka následujícího vývoje je problematická, uvádí Blinka. „Po každé smrti severokorejského vůdce si analytici pokládali tuto otázku a často na ni odpovídali, že je to právě ten okamžik, který režim nepřežije. Nicméně se podařilo předat moc již dvakrát po sobě.“ Dodal, že z toho, co ví, bude Kim u moci ještě nějakou dobu.

Agresivní KLDR

Agresivní rétorika severokorejského vůdce vyvolává obavy, ale také neméně bojovné reakce také od Američanů, kteří pomáhají Soulu ve vyzbrojování. Jaderné testy odsoudily i tradičními spojenci Pchjongjangu Čína a Rusko (psali jsme zde).

Západní mocnosti se zároveň potýkají s problémem, neboť jim docházejí možnosti, jak zatlačit na Kima pomocí ekonomických sankcí. Zbývající omezení jsou totiž závislá na spolupráci Číny, která je pro Severní Koreu nejvýznamnějším partnerem.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký pěšák střílí po nepříteli v afghánské provincii Kunar (srpen 2011)
CIA pošle do Afghánistánu tajná komanda, budou lovit talibance

Americká ústřední zpravodajská služba (CIA) rozšiřuje své tajné operace v Afghánistánu. Do země posílá malé, specializované týmy, které mají spolu s...  celý článek

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš komentuje výsledky povolební schůzky s prezidentem...
Zeman pověří Babiše jednáním o vládě příští týden, ANO zvažuje vládu s ODS

Prezident Miloš Zeman na pondělní schůzce na zámku v Lánech slíbil Andreji Babišovi, že jej příští týden pověří vyjednáváním o sestavení vlády. Lídr hnutí ANO...  celý článek

KSČM: Marta Semelová (57) - poslankyně, pražská zastupitelka, pražská...
Komunistka Semelová sny nemá a chce pracovat, Herman zvažuje nabídky

Z dvou stovek dosavadních poslanců se v právě proběhlých volbách rozhodlo obhájit mandát jen 149. Ovšem pouze polovina z nich, tedy 76, se dostala do Sněmovny...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.