Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Demotivace a mrhání penězi, tepal Klaus školství. Podle Růžičky chybí vize

  9:26aktualizováno  13:23
České školství prodělalo v posledních letech několik zásadních změn - od státních maturit přes inkluzi po jednotné přijímací zkoušky. Komu a jak prospěly či uškodily? A co je ještě třeba zreformovat? O tom v pořadu Rozstřel debatovali experti TOP 09 a ODS na oblast školství - Jiří Růžička a Václav Klaus mladší.

Jiří Růžička i Václav Klaus mladší mají zkušenosti jak s politikou, tak se školstvím. Zatímco Růžička je nezávislým senátorem za Prahu 6 a zároveň ředitelem Gymnázia Jana Keplera, Klaus byl dříve ředitelem soukromého gymnázia PORG a od jara 2014 se za ODS vyjadřuje ke školství.

Fotogalerie

Jako největší nedostatek českého školství Růžička vnímá absenci jasné vize, k čemu a kam by mělo školství směřovat. „Současný ministr je dvacátým ministrem školství od roku 1989. Měli bychom mít jasnou vizi, která by nebyla závislá na politických proměnách,“ říká Růžička.

Podle Klause je největším nedostatkem českého školství ztráta hodnot, důslednosti, demotivace pedagogů a ředitelů a mrhání financemi. „V současné době není jasné, že školy jsou vzdělávací institucí. Máme desítky škol, na kterých neodmaturuje polovina žáků tři roky po sobě a stát s tím nic nedělá,“ uvedl.

Naopak největším „hnacím motorem“ školství jsou podle Růžičky mladí pedagogové, kteří na školách zůstávají přes tristní podmínky. Klaus zase zmínil tradici - vzdělávací proces podle něj vždy zajišťoval určitou prestiž ve společnosti, 1. stupeň základních a mateřských škol má navíc podle něj stále světovou úroveň.

„Ve školství se mrhá penězi“

Podle Růžičky i Klause peníze ve školství nechybí, ale mrhá se jimi.

„Do školství „rveme“ 160 miliard ročně. Jsem přesvědčen, že v systému je peněz dost, ale současná vláda zavedla nultý ročník základních škol, posílá děti od dvou let do mateřských škol, všichni dnes mohou studovat do 26... systém vzdělávání jsme obrovsky roztáhli. A je to drahé,“ míní Klaus.

„Síť středních škol je naplněna z 60 %. Máme příliš mnoho židlí ve školách. Chováme se, jako bychom všeho měli na rozdávání,“ uvedl Růžička.

Klaus: Inkluze je zločin

Oba diskutující se kriticky vyjádřili také k inkluzi. Proinkluzivní zákon začal platit loni 1. září (psali jsme zde).

Podle Klause přinesl nárůst byrokracie. „Děti s postižením chodily do normální školy už desítky let. To, co se dnes ale nazývá inkluze, je plošné nahánění dětí s mentálními hendikepy do normálních základních škol. To je zločin vůči těmto dětem,“ řekl.

„Nekritizujeme zařazení dětí s postižením do normálního prostředí, to je samo o sobě správné. Co kritizujeme je hromadnost, ideologičnost a síla. Vraťme se k podstatě problému, vytvořme podmínky, zjednodušme to,“ sdělil Růžička.

Podle Klause by pomohlo vrátit se o osm let dozadu. „Tehdy přibývalo dětí s hendikepy, které chodily do škol, ale byla to individuální věc mezi rodiči a školou. Pak jsou případy, kde dítě do normální školy prostě chodit nemůže,“ sdělil.

Růžička má prý na svém gymnáziu kolem 10 % dětí s hendikepem, nejčastěji se jedná o dysgrafiky. „Dá se s nimi pracovat,“ uvedl.

Státní maturita je moloch, shodl se Klaus s Růžičkou

Co se týče státních maturit, Růžička se o nich vyjádřil jako o „molochu, který by zaměstnal v každé škole jednoho člověka na plný úvazek“. Klaus s ním souhlasil.

„Ať stát udělá didaktické testy z matematiky, češtiny a angličtiny. Žáci, kteří dostanou čtyřku a lepší známku, mohou maturovat, ti, co mají pětku, bohužel ne. Tím si stát určí svoji laťku, zbytek - slohy, ústní zkoušky, by měl nechat na samotných školách. Stát se montuje i do školní části,“ uvedl Klaus.

Odlišné názory na burky

Diskuse se dotkla také problematiky náboženství na školách. Na otázku moderátora, zda by diskutérům vadila studentka v burce, se odpovědi rozcházely.

Růžičkovi by to nejspíš nevadilo. „Jsem v tomto směru tolerantnější. Pokud se lidi chovají tak, jak je u nás zvykem, nevidím důvod je perzekvovat,“ uvedl.

Klaus by se studentkou v burce problém měl. „Náboženská svoboda a manifestace náboženské svobody jsou dvě různé věci. Školy jsou sekulárním místem. Jedna z velkých hodnot českého školství je, že všichni žáci jsou si rovni. Neodlišujeme podle majetku, náboženství ani ničeho dalšího. Jediné kritérium škol je prospěch a chování. To je hodnota, kterou stojí za to hájit,“ dodal.

Celý záznam pořadu Rozstřel s Jiřím Růžičkou a Václavem Klausem mladším:

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(ilustrační snímek)
Manuál pro voliče: nezapomeňte na průkaz a zkontrolujte jeho platnost

V říjnu budeme po čtyřech letech vybírat nové poslance. Volební místnosti se otevřou v pátek 20. října odpoledne. Svůj hlas můžete odevzdat i následující den.  celý článek

Protestní setkání školských odborů a zástupců vysokých škol a asociací ve...
Vysoké školy chtějí přidat nejméně tři miliardy, jinak přijdou protesty

Vysoké školy očekávají, že jim vláda v rozpočtu na příští rok přidá alespoň tři miliardy korun oproti loňskému roku. Pokud přidá méně, jsou připraveny...  celý článek

David Rath v ordinaci v Hostivici (8. června 2017).
Rath podal ústavní stížnost kvůli odposlechům v korupční kauze

Advokáti Davida Ratha chtějí ústavní stížností zvrátit rozhodnutí Nejvyššího soudu, který stvrdil, že v korupční kauze bývalého politika lze použít odposlechy....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.