Předsedou Konventu byl na summitu EU v brueselském záměčku Laeken jmenován bývalý francouzský prezident Valéry Giscard d'Estaing.
Stočlenný Konvent bude v Bruselu zasedat od března příštího roku. Shromáždění bude řešit, jak má fungovat a oč má usilovat veliká Evropská unie o 25 a více členech.
Konvent bude mít za úkol navrhnout přesnější rozdělení pravomocí EU a členských zemí, zjednodušení legislativy EU včetně základních smluv, zajištění větší průzračnosti, demokratičnosti a účinnosti rozhodování.
Laekenská deklarace nastoluje několik desítek otázek, například zda by bylo dobře volit předsedu Evropské komise v přímých volbách, zda rozhodovat úplně o všem kvalifikovanou většinou, zda změnit systém rotace předsednických zemí.
Mezi přesně 102 členy Konventu budou 13 kandidátských zemí, včetně ČR, zastupovat vždy dva poslanci parlamentů a jeden představitel vlády. Na práci se budou podílet se stejnými právy a povinnostmi jako lidé z členských států, omezena však bude jejich role při rozhodování. "Budou se podílet na přijímání rozhodnutí, aniž by ovšem mohli zabránit konsenzu, který by se rýsoval mezi členskými státy," stojí ve schváleném textu.
Konvent nebude ovšem mít v podstatě žádné pravomoce a výsledky jeho jednání mají být členským státům prezentovány ve formě většinových a menšinových názorů, takže se s častým hlasováním nepočítá.
Závěry, k nimž dospěje, budou sloužit jako podklad pro práci mezivládní konference, která v roce 2004 definitivně rozhodne o budoucí podobě EU. V čele Konventu stane předseda, na němž se členské státy dosud nedohodly.
