Léčba krve není o skalpelu, ale o lécích, které putují do těla pacienta kapačkami. Ilustrační foto

Léčba krve není o skalpelu, ale o lécích, které putují do těla pacienta kapačkami. Ilustrační foto | foto: František Vlček, MAFRA

Vzroste počet míst, kde odebírají pupečníkovou krev do národní banky

  • 3
Rodičky nyní mohou darovat pupečníkovou krev do národní banky ve třech porodnicích. Příští rok se jejich počet zdvojnásobí. Ministerstvo zdravotnictví na rozšíření přispělo pěti miliony korun. V minulosti ale krev odebírali ve 37 porodnicích. Národní program ale přibrzdily právě peníze.

Rozšíření počtu odběrových míst v pondělí oznámilo ministerstvo zdravotnictví a Ústav hematologie a krevní transfuze, při kterém Banka pupečníkové krve ČR funguje.

Nyní pupečníkovou krev pro národní banku odebírají porodnice v České Lípě, Slaném a v pražské Nemocnici na Bulovce. Příští rok se k nim přidá Fakultní nemocnice Motol či Všeobecná fakultní nemocnice.

"Vrátíme se k těm, se kterými už jsme spolupracovali. Samozřejmě v první řadě to budou velké porodnice, protože potřebujeme zdravé, normální porody. Z dárcovství jsou naopak automaticky vyloučeny rizikové porody, protože princip dárcovství je takový, že musíme mít co nejvyšší pravděpodobnost, že štěp bude zdravý a někomu pomůže," vysvětlil ředitel banky pupečníkové krve Petr Kobylka.

Pupečníková krev

Pupečníková krev se získává při porodu. A to ve chvíli, kdy matku a dítě už pupečník nespojuje. Krev je odebírána z tkáně, která zbude mimo tělo dítěte i rodičky po přestřihnutí pupečníku. Takzvaný štěp představuje necelých sto mililitrů takové krve. Z ní se pak získávají buňky pro transplantaci. Právě množství získané krve je jedním z faktorů, proč pupečníková krev pomáhá těm nejmenším pacientům, byť ve světe buňky z ní už transplantovali i dospělým.

V Česku je nyní ročně několik desítek odběrů. Za 19 let bylo transplantováno 40 pacientů. Velká část štěpů je od dárců z Německa či jiných evropských zemí.

V minulosti v Česku fungovaly desítky míst, kde rodičky mohly krev darovat. V jednu chvíli to bylo i 37 míst. Číslo se ale začalo snižovat s tím, jak se snižovaly prostředky pro krevní banku a zvyšovaly náklady na uchování tkáně. Finance dosud pocházely od sponzorů, ministerstvo do financování samotné banky vstoupilo vůbec poprvé.

"Tím, že vstoupily v platnost náročnější metody v uchovávání a zpracování tkáně, museli jsme naši aktivitu omezit," popsal Kobylka.

"Česká republika, byť je malá, hraje významnou roli v této aktivitě," podotkl ministr zdravotnictví v demisi Martin Holcát. "Financovat jakýkoliv výzkum není jednoduché a my jsme rádi, když nám pomáhají některé nadace. Ministerstvo zdravotnictví to nyní dofinancovává pěti miliony korun. Možná to není málo, možná to není dost, ale znamená to, že odběry pupečníkové krve budou i na jiných místech," doplnil ministr zdravotnictví v demisi Martin Holcát.

První buňky z krve u nás dítě dostalo před 19 lety

Národní banka funguje jinak než komerční nabídky na odběr a zpracování pupečníkové krve. Zatímco u komerčních, rodiči hrazených odběrů pupečníkové jde o uchování krve pro ně samotné pro případ, že by se někdy mohly využít kmenové buňky, národní registr je sdílený. Znamená to tedy, že štěpy, které se v něm uchovávají, slouží přednostně pro příjemce v Česku, ale putovat mohou i do zahraničí. Stejně jako ze zahraničí putují k nám. Krev tedy není pro nikoho rezervována a rodiče za její darování nic neplatí, ale ani nic nedostávají.

Pupečníková krev je přitom významným pomocníkem pro léčbu dětí s vzácnými vrozenými onemocněními imunitního systému. Lékaři ji používají pro transplantaci.

Transplantace je přitom relativně nová záležitost. Letos uplynulo 25 let od té první, která se uskutečnila ve Francii. U nás se první konala před 19 lety. Podstoupil ji tehdy šestiletý Lukáš Haupt. Tomu pomohly buňky z pupečníkové krve jeho bratra Dominika.

"Dneska už si nic nepamatuju. Vybavuji si jenom to, že jsem byl na pokoji před transplantačním stanem. A v tom stanu byla strašně přísná pravidla, kdo ke mně mohl a kdo ne. Takže mě směl navštěvovat jen táta, který se mnou prožil všechno," popisuje po letech Haupt s tím, že nemá žádná zdravotní omezení. Dříve totiž transplantovaní byli od okolí uzavřeni ve speciálním stanu, který je izoloval od běžného světa. Dnes už se transplantační stany neužívají (jak vypadá prostředí, kde se léčí leukémie, si přečtěte zde).

Barborku zachránily buňky z Francie

Transplantace buněk z pupečníkové krve zachránila před rokem a půl také nyní 21měsíční Barborku Dyckovou. Kvůli její diagnóze, které se říká syndrom líných leukocytů, její rodiče už o jedno miminko přišli. Barborku se ale podařilo zachránit. "Když se nám narodila, měsíc byla v pořádku, pak se začaly objevovat teploty a vyrážka," popsal její otec. Z nemocnice v Ústí nad Labem se proto dostala do pražského Motola, kde jako jediní v republice tyto buňky transplantují. Cesta k operaci ale nebyla jednoduchá.

"K její transplantaci se mělo přistoupit s použitím kostní dřeně od dárkyně identifikované v Německu. Ta ale v průběhu přípravy na transplantaci onemocněla a nemohla kostní dřeň darovat. Během osmi dnů jsme našli a dopravili štěp z Francie a Barborka byla transplantována," popsal Kobylka.

"Všechno pak už probíhalo dobře, personál byl vynikající. Po dvou měsících jsme mohli jít domů a teď už dojíždíme jen na kontroly," dodal otec dítěte.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video