Rozšíření NATO posílilo bezpečnost

Rozšíření Severoatlantické aliance o sedm nových zemí je podle expertů jednou z nejdůležitějších událostí uplynulého roku. Posunutí hranice aliance dál na východ tak přímo posílilo bezpečnost v Evropě a znamená logicky větší záruky i pro Českou republiku.

Pro bezpečnost České republiky má podle analytiků přijetí sedmi nových zemí do NATO - Litvy, Lotyšska, Estonska, Slovenska, Slovinska, Rumunska a Bulharska - naprosto zásadní význam. 

"V tuto chvíli Česká republika sousedí se třemi aliančními zeměmi a pouze Rakousko je neutrální, ale lze jej považovat za spojencem," vyzdvihl rozšíření aliance z událostí roku 2004 politolog Břetislav Dančák z Mezinárodního politologického ústavu.

Zajímavým je podle něj fakt, že většina ze sedmičky nováčků je orientována proamericky. "Takové Rumunsko, které patřilo pod sféru vlivu Francie, se změnilo na silně proamerickou zemi," konstatoval Dančák.

S tím souhlasí i politolog Petr Suchý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Za velmi důležitý považuje kromě rozšíření i vrcholný summit aliance v tureckém Istanbulu. Ten naznačil, jakým směrem se chce aliance ubírat. "Aliance dala jasně najevo, že chce posílit spolupráci s nečlenskými zeměmi a vyvolala diskuzi o tom, jak chce působit v budoucnu," řekl Suchý.

S tím podle něj souvisí klidný průběh prezidentských voleb v Afghánistánu, kde NATO sehrálo důležitou roli při stabilizaci země. "Právě afghánské volby jsou jedním z důkazů efektivní činnosti aliance," uvedl Suchý.

UDÁLOSTI 2004

Souhrn vybraných událostí týkajících se NATO a bezpečnostní problematiky najdete ZDE

Neméně podstatnými jsou podle politologů i události v Iráku. Především situace během posledních měsíců ukázala, že se spojencům daří dostávat bezpečnostní situaci v zemi pod kontrolu a velkou roli v tom podle expertů hrálo i předání moci z americké správy do rukou Iráčánů.

Březnové atentáty ve Španělsku pak považují za důkaz, že teroristé neusnuli i přes zvýšené úsilí západních zemí těmto hrozbám čelit. "Jde především o rozhodnutí španělské vlády stáhnout kvůli atentátům v Madridu vojáky z Iráku. To je cesta, kterou by se evropské země neměly vydávat," řekl Suchý. Pokud podle něj bude Evropa teroristickým hrozbám ustupovat, bude se nebezpečí terorismu stále více Evropě přibližovat.

Událostí, která bude ovlivňovat světové bezpečnostní prostředí ještě řadu let, je pak nedávná smrt palestinského vůdce Jásira Arafata. "Může přinést pozitivní ale i negativní důsledky pro tamější situaci i ve vztahu mezi Evropu a USA," uvedl Suchý.

Prezidentské volby v USA a znovuzvolení George Bushe totiž potvrdily směřování americké zahraniční politiky. "Američané říkají, budeme dělat nadále to, za co sklízíme od evropských partnerů i kritiku, ale zároveň budeme stále pilířem euroatlantických vztahů," konstatoval Dančák.