Strany chtějí, aby Zeman pozdržel rozpuštění Sněmovny kvůli Senátu

Normy, které Senát vrátí k projednání poslancům, by kvůli rozpuštění Sněmovny mohly spadnout pod stůl. Zástupci parlamentních stran proto dospěli ke vzácné shodě. Chtějí jednat s prezidentem, aby jejich rozpuštění potvrdil až poté, co senátoři schválí důležitou legislativu.

Po rozpuštění Sněmovny by Senát neměl komu vrátit zákony a spadly by pod stůl. | foto: Dan Materna, MAFRA

Poslanci projednají své rozpuštění 20. srpna, a to s největší pravděpodobností kladně. K faktickému rozpuštění však dojde až ve chvíli, kdy jej prezident Miloš Zeman stvrdí podpisem. Ten by tedy mohl počkat, než Senát schválí důležité normy. Shodli se na tom v neděli představitelé parlamentních stran v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

Ústava

Článek 33
(1) Dojde-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, přísluší Senátu přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona.
(2) Senátu však nepřísluší příjímat zákonné opatření ve věcech Ústavy, státního rozpočtu, státního závěrečného účtu, volebního zákona a mezinárodních smluv podle čl. 10.
(3) Zákonné opatření může Senátu navrhnout jen vláda.
(4) Zákonné opatření Senátu podepisuje předseda Senátu, prezident republiky a předseda vlády; vyhlašuje se stejně jako zákony.
(5) Zákonné opatření Senátu musí být schváleno Poslaneckou sněmovnou na její první schůzi. Neschválí-li je Poslanecká sněmovna, pozbývá další platnosti.

Neexistuje ústavou zaručená lhůta, která by prezidentovi určovala, kdy rozpuštění Sněmovny potvrdí a vypíše předčasné volby (více čtěte zde).

Miloš Zeman však naznačil, že to nebude odkládat. Řekl to v sobotu při setkání s bývalým prezidentem Václavem Klausem na Sněžce (více čtěte zde).

To by však zkomplikovalo život poslancům. Znamenalo by to konec důležitých zákonů souvisejících s občanským zákoníkem, zrušení sKaret nebo zákona o fotovoltaice.

Pokud by zákony senátoři chtěli vrátit Sněmovně s připomínkami, v případě rozpuštěné dolní komory by je neměli vrátit komu. A celá práce na zákonech by přišla vniveč.

"Já si dovedu představit, že by se posunul termín rozpuštění Sněmovny později, aby Sněmovna ještě mohla jednat, a posunu ho termínu voleb," uvedl místopředseda KSČM Dolejš. Uvítala by to i předsedkyně poslanecké sněmovny Miroslava Němcová.

Žerty v debatě

"Kdybychom si měli zažertovat, tak řeknu, že rozpustit Sněmovnu 21. srpna by mělo svou velkou symboliku a mít nové volby 17. listopadu by mělo také svou symboliku," prohlásila v ČT Miroslava Němcová.

Miloš Zeman již oznámil, že se chce s parlamentními stranami setkat a o rozpuštění Sněmovny a termínu předčasných voleb s nimi mluvit. Poslanci tak budou mít příležitost požádat ho, aby jim dal pár dní navíc.

Premiér Rusnok podá demisi svého kabinetu v úterý 13. srpna. Schůze Sněmovny k rozpuštění začne v pátek 16. srpna odpoledne. Strany se dohodly, že program jen zahájí a hlasovat se bude až v úterý 20. srpna. Bojí se, že před víkendem by ve Sněmovně nemuselo být dost poslanců. Zapotřebí je třípětinová většina všech poslanců, tedy 120 hlasů.