Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Strany chtějí, aby Zeman pozdržel rozpuštění Sněmovny kvůli Senátu

  19:46aktualizováno  19:46
Normy, které Senát vrátí k projednání poslancům, by kvůli rozpuštění Sněmovny mohly spadnout pod stůl. Zástupci parlamentních stran proto dospěli ke vzácné shodě. Chtějí jednat s prezidentem, aby jejich rozpuštění potvrdil až poté, co senátoři schválí důležitou legislativu.
Po rozpuštění Sněmovny by Senát neměl komu vrátit zákony a spadly by pod stůl.

Po rozpuštění Sněmovny by Senát neměl komu vrátit zákony a spadly by pod stůl. | foto:  Dan Materna, MAFRA

Poslanci projednají své rozpuštění 20. srpna, a to s největší pravděpodobností kladně. K faktickému rozpuštění však dojde až ve chvíli, kdy jej prezident Miloš Zeman stvrdí podpisem. Ten by tedy mohl počkat, než Senát schválí důležité normy. Shodli se na tom v neděli představitelé parlamentních stran v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

Ústava

Článek 33
(1) Dojde-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, přísluší Senátu přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona.
(2) Senátu však nepřísluší příjímat zákonné opatření ve věcech Ústavy, státního rozpočtu, státního závěrečného účtu, volebního zákona a mezinárodních smluv podle čl. 10.
(3) Zákonné opatření může Senátu navrhnout jen vláda.
(4) Zákonné opatření Senátu podepisuje předseda Senátu, prezident republiky a předseda vlády; vyhlašuje se stejně jako zákony.
(5) Zákonné opatření Senátu musí být schváleno Poslaneckou sněmovnou na její první schůzi. Neschválí-li je Poslanecká sněmovna, pozbývá další platnosti.

Neexistuje ústavou zaručená lhůta, která by prezidentovi určovala, kdy rozpuštění Sněmovny potvrdí a vypíše předčasné volby (více čtěte zde).

Miloš Zeman však naznačil, že to nebude odkládat. Řekl to v sobotu při setkání s bývalým prezidentem Václavem Klausem na Sněžce (více čtěte zde).

To by však zkomplikovalo život poslancům. Znamenalo by to konec důležitých zákonů souvisejících s občanským zákoníkem, zrušení sKaret nebo zákona o fotovoltaice.

Pokud by zákony senátoři chtěli vrátit Sněmovně s připomínkami, v případě rozpuštěné dolní komory by je neměli vrátit komu. A celá práce na zákonech by přišla vniveč.

"Já si dovedu představit, že by se posunul termín rozpuštění Sněmovny později, aby Sněmovna ještě mohla jednat, a posunu ho termínu voleb," uvedl místopředseda KSČM Dolejš. Uvítala by to i předsedkyně poslanecké sněmovny Miroslava Němcová.

Žerty v debatě

"Kdybychom si měli zažertovat, tak řeknu, že rozpustit Sněmovnu 21. srpna by mělo svou velkou symboliku a mít nové volby 17. listopadu by mělo také svou symboliku," prohlásila v ČT Miroslava Němcová.

Miloš Zeman již oznámil, že se chce s parlamentními stranami setkat a o rozpuštění Sněmovny a termínu předčasných voleb s nimi mluvit. Poslanci tak budou mít příležitost požádat ho, aby jim dal pár dní navíc.

Premiér Rusnok podá demisi svého kabinetu v úterý 13. srpna. Schůze Sněmovny k rozpuštění začne v pátek 16. srpna odpoledne. Strany se dohodly, že program jen zahájí a hlasovat se bude až v úterý 20. srpna. Bojí se, že před víkendem by ve Sněmovně nemuselo být dost poslanců. Zapotřebí je třípětinová většina všech poslanců, tedy 120 hlasů.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.