Jeho nepřátelé nemají žádné konkrétní požadavky, vytáhli jen oprášenou výzbroj z ideologických arzenálů. Změny v původním návrhu proto budou především účetní a kosmetické. Čestnými výjimkami jsou resorty obrany, školství a zahraničí, ale to spíš v důsledku změny okolností než složitého vyjednávání.
Tlak opozice prozatím vypadá jen jako pouhá přehlídka síly. Všichni zúčastnění přiznávají, že je pro ně výhodnější, když nechají sociálním demokratům jejich rozpočet. Konkrétní výsledky jako by nebyly k opozičnímu úspěchu potřeba. Příklady máme. Občanské demokratické straně se opozičně smluvní kompromisy vyplatily. Voliči ji za ně nepotrestali a podporují ji jako dřív.
Potenciální noví vládcové bez ohledu na stranickou průkazku přiznávají, že by po volbách neradi zdědili rozpočtové provizorium, které kopíruje letošní rozpočet. Obzvlášť ne v době války s terorismem a rozjezdu nových krajů.
Zvítězila snad rozvaha nad politikařením? ČSSD bude moci až do konce vládnout se svým rozpočtem. Ve stejných pohodlných kolejích pojede první půlrok i nová vláda.
Podle průzkumů se zdá, že ji složí dnešní opozice, která ráda kritizuje současné rozpočtové nešvary.
A přitom je stíhá tak liknavě, až se zdá, že jí tolik nevadí. Jako by kromě ideologie a snahy přilákat voliče neměla opravdu zásadní námitky proti současnému stylu hospodaření. Potom je těžké uvěřit, že se změnou vlády začne rozpočet vypadat lépe.
