Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Obama chce napumpovat miliardy do boje proti islamistům i do Evropy

  9:28aktualizováno  9:28
Barack Obama by se příští rok s postem šéfa Bílého domu rád rozloučil ve velkém - alespoň co se výdajů na obranu týče. Chce na ni vydat o sedm procent víc než letos. V přepočtu přes 129 miliard korun chce poslat jen na boj proti Islámskému státu. To je přes 1,5krát víc, než loni činil schodek rozpočtu Česka. A miliardy chce vydat i na posílení spolupráce v Evropě.

Prezident Barack Obama představuje Kongresu návrh rozpočtu pro rok 2016 (2. února 2015). | foto: AP

Navzdory nevoli republikánů, kteří po listopadových volbách ovládají obě komory Kongresu, Sněmovnu reprezentantů i Senát, v pondělí večer oznámil Bílý dům zákonodárcům návrh výdajů na obranu v celkové výši 585 miliard dolarů. Ve fiskálním roce 2016 Washington podle agentury Reuters počítá s 534 miliardami dolarů jen na udržení chodu stávající vojenské mašinerie a dalších 51 miliard navrhuje poskytnout na válečné výdaje.

Zda ale nakonec tato částka ze státní kasy skutečně poputuje, je prakticky plně v rukou Kongresu, který prezidentův návrh může odmítnout. Každá z komor může předložit vlastní návrh a jestliže projde Sněmovnou reprezentantů i Senátem v podobě rezoluce, jako se to stalo v posledních několika letech, nebude k prosazení svého Kongres potřebovat ani podpis prezidenta.

Obama chce napumpovat miliardy na Blízký východ i do Evropy

V jednom by však američtí zákonodárci napříč politickým spektrem mohli v kontextu aktuálních událostí dát Obamovi za pravdu, a to je potřeba zakročit proti rozpínavosti Islámského státu. Na tažení proti islámským radikálům, kteří vyhlásili loni v létě na území Iráku a Sýrie chalífát a od té doby děsí svojí hrůzovládou celý západní svět, chce Bílý dům v roce 2016 vydat 5,3 miliardy dolarů, tedy asi 129,25 miliardy korun. Čtvrtina z této částky by přitom měla padnout na výcvik syrských opozičních bojovníků čelících islamistům.

V reakci na největší vyostření vztahů mezi Západem a Východem od studené války chce Bílý dům vynaložit dalších 789 milionů dolarů, tedy víc než 19 miliard korun, na rozšíření spolupráce s evropskými partnery, ať už v podobě posílení americké přítomnosti za oceánem nebo formou zintenzivnění vojenským cvičení.

Strop 499 miliard dolarů na obranu nastavený úspornými opatřeními Bílý dům odmítá s tím, že podlamuje vojenskou sílu Spojených států. Ačkoliv jsou USA tradičně zemí vynakládající největší prostředky na zbrojení, pozadu nezůstává ani Rusko, jehož vztahy s Washingtonem výrazně narušila krize na Ukrajině.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu v lednu oznámil, že Moskva do roku 2020 vydá na modernizaci armády v přepočtu přes 300 miliard dolarů. Jen letos nakoupí 700 obrněnců, 126 vojenských letounů, 88 vrtulníků a vyzbrojí dvě brigády raketami Iskander-M (více o tom čtěte zde). 

I v kontextu těchto zpráv Pentagon argumentuje, že si Amerika škrty ve zbrojení zkrátka dovolit nemůže. „Návrat k úsporným opatřením by byl nezodpovědný a nebezpečný, což by mělo za následek příliš malou a špatnou reakci na celou škálu potenciálních hrozeb,“ podpořilo Obamův návrh ministerstvo obrany. Podle něj prezidentův plán výdajů představuje minimum nutné k zajištění schopné, připravené armády o velikosti odpovídající národním zájmům. Pentagon varuje, že pokud se budou kongresmeni držet dříve vytyčených škrtů, bude armáda nucena snížit počet vojáků z plánovaných 475 tisíc na 420.

Kromě Blízkého východu a Evropy se však hodlá Pentagon zaměřit i na oblast Asie a Tichomoří, kde svůj vliv dlouhodobě posiluje Čína. Odpovědí Washingtonu na rostoucí vojenské a mocenské ambice Pekingu má být rozmístění většího počtu amerických jednotek v oblasti nebo vývoj nových úderných letounů s dlouhým doletem. Pentagon chce rovněž rozšířit stávající letku letounů P-8 určených k boji proti ponorkám a cílům na hladině.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.