Dokud vláda chodila mezi zoufalými lidmi v holínkách a maskáčích, vyhlížela rázně, operativně. Jakmile přišel méně teatrální čas nápravy škod, zešedla. Na dohadování o způsobu zaplacení povodňového účtu kabinet málem dovládl. Otevřel dveře své koaliční ložnice dokořán a publikum spatřilo rozvaděné partnery, kteří si nevěří. Lidé bojovali s následky živlu, vládní strany bojovaly samy se sebou.
Velká voda také vyplavila na břeh poznání, že právě ekonomický mozek Špidlův tým postrádá. Když se řeklo "povodně", odpověděl bez fantazie "zvýšení daní". Když se řeklo "pomoc lidem", chtěl vzít u úst ty zodpovědné, kteří se pojistili. Nad inaugurační fotografií Špidlovy vlády člověka napadá, zda ji kromě vlastního přežití a vstupu do Evropské unie drží při vládním životě ještě cosi navíc.
Špidlův nový a velmi mladý tým vzbudil u mnoha voličů velké naděje. Právě proto, že je mladý a s devadesátými lety, symbolizovanými korupcí, klientelismem a umíráním reformního elánu, nemá nic společného. Měli jsme věřit, že v české politice přichází nová éra.
A jak se zatím předvádí? Vladimír Špidla odhalil v krizi, že není obratným politikem a v dobrém slova smyslu ani vůdcem. Petra Buzková se v kauze dcerky "proslavila" rozporem slov a činů. Ministr Tvrdík je znaven, mezi vojenskými špiony má nepořádek. U Pavla Němce si úředníci dělají, co chtějí. Marie Součková chce znemožnit domácí porody...
Buďme však spravedliví. Ministři samozřejmě pracují, předkládají návrhy, jak lépe zaplatit učitele, lékaře. Připravují profesionalizaci armády, privatizují. Prověřují podivné smlouvy uzavřené předchůdci. V praktickém vládnutí jsou schopni rutinně spravovat zemi.
Ale zatím to není ten skvělý dělný tým, jaký původní představy slibovaly. Ani mládí dosud nepředvedlo, že by bylo průbojnější než byvší stáří. Pro kariéru průvodčího ve vlaku do Evropské unie to stačí. Pro příští čtyři roky potřebujeme vládu s větším elánem.
