"Zatím pochopitelně nedošlo k žádným dohodám, ale o politických otázkách jsme vlastně ani nejednali. V některých technických záležitostech ale bylo dosaženo shody," řekl novinářům zmocněnec OSN Albert Rohan, který prvnímu kolu rozhovorů předsedal.
Rohan oznámil, že v prvním kole jednání obě strany předložily své názory na decentralizaci Kosova, zejména v oblasti státní zprávy, policie, školství, kultury a zdravotnictví. Dotkly se rovněž problematiky financování státní zprávy.
"Existuje například shoda v tom, že složení policie na místní úrovni by vždy mělo odrážet etnické poměry v oblasti," poznamenal zmocněnec OSN.
Představitelé obou stran vyjádřili nad průběhem prvního kola jednání spokojenost. Nicméně i z jejich prohlášení vyplynulo, že obě strany mají rozdílné názory na budoucnost Kosova.
"Opětné začlenění Kosova do státního rámce Srbska by se mělo uskutečnit poskytnutím rozsáhlých autonomních práv provincii," řekl novinářům poradce srbského prezidenta a člen srbské delegace Leon Kojen.
"Zahájení přímých rozhovorů znamená pro Kosovo začátek cesty k plné nezávislosti," prohlásil před novináři kosovský ministr místní samosprávy a vedoucí delegace kosovských Albánců Lutfi Hazari.
"Ve světě je pozitivně oceňován především fakt, že si znepřátelené strany sedly za jeden stůl a po dlouhé době chybějícího dialogu konečně komunikují," uvedla Klára Bratová ze Střediska mezinárodních studií Jana Masaryka.
Podle ní vzniká dojem, jakoby mezinárodní společenství chtělo přesvědčit sebe samo a světovou veřejnost, že v otázce budoucího statusu Kosova je možné dospět ke kompromisu.
"Téma prvního kola rozhovorů - reforma decentralizace - však původně tvořilo jeden z osmi standardů, jejichž splněním si mezinárodní společenství zahájení o statusu podmiňovalo," konstatovala Bratová.
Přestože průběh prvního kola lze podle ní hodnotit spíše pozitivně, nesmí se zapomenout, že jednání budou ještě velmi složitá a jejich definitivní výsledek zůstává nejistý. "Osobně se domnívám, že určitá forma nezávislosti bude v případě Kosova nejspíš nevyhnutelná," dodala Bratová.
Kosovo je pod správou OSN. Na klid v oblasti dohlížejí tisíce vojáků mírové mise KFOR pod velením NATO. Oficiálně je však Kosovo nadále jednou z provincií Srbska a Černé Hory.
Kosovští Albánci, kteří tvoří přes 90 procent obyvatelstva, chtějí dosáhnout nezávislosti provincie. Srbové, kterých zůstalo v Kosovu po válce jen několik tisíc, si přejí zůstat součástí Srbska a Černé Hory.
