Komu by podle vás případný odchod Velké Británie z Evropské unie ublížil víc? Británii, nebo Unii?
Na úvod mi dovolte zmínit, že vše co se týká případného odchodu Velké Británie z Evropské unie, je nyní v rovině spekulací. Velká Británie je v rámci EU naším dlouhodobým spojencem v mnoha konkrétních oblastech, jakými jsou například posilování konkurenceschopnosti, dokončování jednotného trhu, digitalizace nebo liberalizace služeb.
Byla naším věrným spojencem i v době negociací o přistoupení ČR do EU, kterých jsem se osobně účastnil. Velká Británie však především představuje silného hráče na mezinárodním poli a patří mezi klíčové ekonomické mocnosti. V této souvislosti lze konstatovat, že EU by jejím odchodem utrpěla velkou ztrátu. To samé však lze konstatovat i pro Velkou Británii.
Libor SečkaČtyřiapadesátiletý diplomat, který je velvyslancem ČR ve Velké Británii od ledna 2016. V letech 1976-78 studoval na gymnáziu dr. Karla Polesného ve Znojmě. Později v letech 1980-85 absolvoval Moskevský státní institut mezinárodních vztahů. V roce 1986 nastoupil na československé ministerstvo zahraničí a mezi roky 1990 až 1995 pracoval na velvyslanectví ve Španělsku. Poté byl velvyslancem v Mexiku (1999-2000), zástupcem ČR při Evropské unii (2000-2002), velvyslancem v Itálii a na Maltě (2002-2006). V letech 2006-09 pracoval na ministerstvu zahraničí jako vrchní ředitel sekce Evropské unie. V letech 2009 až 2015 byl velvyslancem v Číně. |
Jaké dopady bude mít případný brexit na diplomatickou spolupráci Velké Británie s ostatními zeměmi EU?
Většina analytiků se shoduje na tom, že brexit by na určitou dobu pravděpodobně zkomplikoval spolupráci s ostatními zeměmi EU, a to zejména při vyjednávání podmínek, za kterých Velká Británie z EU vystoupí. Diplomacie je tu však od toho, aby zmíněné situace řešila, a to pokud možno v klidu a bez přílišných emocí.
Ztratila by Británie určitou část svého vlivu na poli mezinárodní politiky?
Velká Británie by s největší pravděpodobností ztratila část vlivu na mezinárodním poli. Přeci jenom je něco jiného, kdy vyjednáváte z pozice člena Unie sdružující více jak půl miliardy občanů s obrovskou ekonomickou silou, než za jeden ostrovní stát. Podporovatelé odchodu země z EU však budou namítat, že případným brexitem se Velká Británie zbaví zdlouhavých interních vyjednávacích procedur a legislativy v rámci EU a na mezinárodním poli se tak stane viditelnějším a flexibilnějším partnerem. V této souvislosti je nezbytné říci, že na každou otázku týkající se brexitu najdete „jasnou“ odpověď z obou táborů, tedy pro i proti odchodu země z EU.
Jaké dopady by brexit měl pro Evropskou unii?
Opět musím konstatovat, že veškeré analýzy na toto téma jsou samozřejmě stále v rovině spekulací. S jistotou lze říci, že globální vyjednávací pozice EU by byla případným brexitem oslabena. Velká Británie je stálým členem Rady bezpečnosti OSN, členem G7 a tradičním spojencem USA. I v rámci ekonomických ukazatelů patří mezi pět nejvýznamnějších světových hráčů. Hrozba oslabení EU jako celku v době stále se zrychlující globalizace je tak zřejmá.
Spustil by podle vás brexit vlnu referend o vystoupení z EU napříč Evropou?
Uvedenou hrozbu, jakkoliv často zaznívá v médiích, nevidím jako příliš reálnou. V EU neexistuje země, která by fakticky na vystoupení z EU vydělala. Stále existuje řada zemí, které o členství v tomto privilegovaném klubu usilují a rády by si s Británií místo vyměnily. Vedle zřejmých ekonomických argumentů představuje EU pro mnoho zemí bezpečnostní garanci. Stačí se blíže podívat na historii našeho kontinentu ve dvacátém století, abychom ocenili přínos členství v EU z pohledu garance bezpečnosti, míru a prosperity.
Jaké jsou kroky, které by Británie musela podniknout při případném brexitu ve smyslu legislativního odtržení od EU?
Velká Británie by především musela sama aktivovat článek 50 Lisabonské smlouvy, kterým by iniciovala proces svého vystoupení z EU. Následovala by složitá jednání, v rámci kterých by se Velká Británie snažila s největší pravděpodobností zachovat co nejvíce výhod plynoucích z jednotného trhu EU. Celý proces je však naprosto neprobádanou půdou, a to i pro specializované právníky, a v této souvislosti bychom se nejspíše dočkali mnohých překvapení.
Jak dlouho by trvalo vyjednávání podmínek vystoupení Británie z EU?
V momentě, kdy se Velká Británie rozhodne aktivovat článek 50 Lisabonské smlouvy o vystoupení země z EU, poběží dvouletá lhůta na vyjednání podmínek vystoupení. S případným prodloužením této lhůty by musela EU souhlasit jednomyslně.
Nepovažujete snahy Británie o odtržení od EU za určité nedodržení evropský dohod?
Lisabonská smlouva umožňuje každé členské zemi vystoupení z EU. V této souvislosti tedy nevnímám případné odtržení Velké Británie od EU za nedodržení evropských dohod.
Měla by například Česká republika stejné podmínky v případě, že by se rozhodla vystoupit z EU?
Na uvedené téma nechci vůbec spekulovat, protože věřím, že k podobnému rozhodnutí Česká republika nikdy nedospěje. Je však nezbytné připomenout, že již nyní Velká Británie neparticipuje na mnohých společných politikách, například není součástí Schengenu. Obecně je postavení Velké Británie na mezinárodním poli, i díky značné ekonomické síle, samozřejmě odlišné od České republiky.
Nové referendum o nezávislosti Skotska by nešlo vyloučit
Co by vystoupení Británie znamenalo pro cizince, kteří zde pracují?
Výše uvedenou otázku jsme opakovaně diskutovali s partnery ve Velké Británii a v současné době nelze predikovat, co by se skutečně pro cizince pracující ve Velké Británii změnilo. Brexit by měl samozřejmě určitý efekt i na téměř dva miliony Britů žijících v ostatních zemích EU.
Na oficiálních místech ve Velké Británii jsme však ujišťováni, že v tuto chvíli neexistuje plán B pro případné vystoupení země z EU, a tudíž nelze odhadovat praktické dopady brexitu na pracující cizince v zemi. V této souvislosti je nezbytné zmínit, že podmínky pro nově příchozí pracující z EU se zpřísní i v případě setrvání země v EU, a to na základě výsledků jednání premiéra Davida Camerona na únorovém zasedání Evropské rady.
O referendu o setrvání Británie v EU se hovoří také jako o plebiscitu, který rozhodne o politické budoucnosti Davida Camerona. Myslíte si, že by po případném brexitu zvažoval odstoupení z funkcí?
Je veřejným tajemstvím, že premiér David Cameron spojil svůj další politický osud přímo s výsledkem červnového referenda. Premiér je od počátku kampaně před zmíněným referendem hlavním proponentem setrvání Velké Británie v EU. V této souvislosti se předpokládá, že v případě rozhodnutí země o vystoupení z EU ke změnám v rámci britské vlády dojde. Rozhodnutí však bude na Cameronovi a poslaneckém klubu Konzervativní strany.
Velká část Britů považuje vystoupení z EU za možnost, jak se zbavit příspěvků do společné evropské kasy. Nebude však brexit pro Brity spíše velkou ekonomickou ranou, jak napovídají analýzy ekonomů?
Analýzy ekonomů k případnému dopadu brexitu na Velkou Británii jsou v současnosti především věštěním z křišťálové koule. Nikdo nemůže přesně predikovat, co přesně by případným odchodem z EU nastalo, jaké dohody by se Velké Británii podařilo v letech následujících uzavřít, jaké legislativní prostředí by si vytvořila a veškerým „zaručeným“ číslům tudíž nelze v tuto chvíli přikládat přílišnou váhu.
Obecně je však možné konstatovat, že finanční trhy nemají rády nejistotu. Tu by brexit každopádně přinesl a v krátkodobém horizontu by tak s největší pravděpodobností došlo k výraznějšímu poklesu kurzu libry vůči dalším světovým měnám. Do větších spekulací se v tuto chvíli nechci pouštět.
Jaký vliv by měl podle vás brexit na komplikované vztahy se Skotskem, které se profiluje jako proevropské? Dá se očekávat další referendum o samostatnosti Skotska?
Většina obyvatel Skotska patří dlouhodobě mezi spíše proevropsky smýšlející a v podobném duchu budou s největší pravděpodobností hlasovat i v rámci červnového referenda. V této souvislosti nelze vyloučit, že by případný brexit nevedl v konečném důsledku i k novému referendu o samostatnosti Skotska. Opět se však pohybujeme v rovině spekulací a je nezbytné vyčkat na faktický vývoj událostí spojených s 23. červnem 2016.
Jak by se případný brexit dotkl práce velvyslanců? Změnilo by se pro vás něco?
Případný brexit by samozřejmě významně ovlivnil moji práci ve Velké Británii. Vzájemné vztahy jsou v dnešní době určovány především společným členstvím v mezinárodních organizacích v čele s EU a NATO. Pokud by jeden z uvedených pilířů přestal platit, bylo by nezbytné vzájemnou relaci definovat v mnoha oblastech na jiném základě.
Značné dopady by měl případných odchod Velké Británie především na konzulární část velvyslanectví, protože tu žije a pracuje zhruba 100 000 českých občanů. Těch by se brexit dříve či později bezprostředně týkal. Nově by byly nastavovány i vzájemné obchodní vztahy a naši politici by byli samozřejmě ochuzeni o pravidelné setkávání se s britskými partnery na pravidelných unijních jednáních v Bruselu, což by s největší pravděpodobností zvýšilo potřebu výměny informací přímo v Londýně či Praze.
