Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak funguje nová vakcína? Bílé krvinky učí mimo tělo bojovat s rakovinou

  8:45aktualizováno  8:45
V Česku začíná klinická studie nové vakcíny, která představuje naději pro nemocné rakovinou plic. Vyvíjí ji firma Sotio Petra Kellnera. „Cílem je prokázat, že kombinace vakcíny s chemoterapií je účinnější než chemoterapie samotná,“ řekla iDNES.cz Milada Zemanová, lékařka Všeobecné fakultní nemocnice, na jejíž onkologické klinice se přípravek bude testovat na pacientech.
Vakcína. Ilustrační foto

Vakcína. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Začínáte testovat nový přípravek, který by mohl pomoci nemocným rakovinou plic. Už jste ho vyzkoušeli na prvním pacientovi?
Jde o studii fáze IIB, takzvanou randomizovanou. To znamená, že se do ní náhodným způsobem přiřazuje léčba buď standardní, tedy klasická a obvyklá, nebo léčba obohacená o výzkumný preparát. Aby mohl být každý nový onkologický lék zařazen do běžného užívání, tak se musí prokázat, že je lepší než dosud používaný standard. První pacient podepsal souhlas do protokolu studie 30. prosince 2014. Zatím ale není jisté, zda léčbu skutečně dostane, protože nyní probíhají vyšetření a laboratorní testy pro potvrzení rozsahu onemocnění. Ty mají také vyloučit, zda netrpí poruchami funkcí jater či ledvin, jež by mu znemožnily experimentální léčbu podstoupit. Pokud dopadnou dobře, přiřadíme jej k rameni léčby.

Klinické testy DCVAC/LuCa

Medicínská firma Sotio, která patří nejbohatšímu Čechovi Petru Kellnerovi, v úterý oznámila, že rozjíždí klinické zkoušky svého už třetího preparátu na rakovinu. Novinka je nadějí pro nemocné rakovinou plic (více čtěte zde).

Klinickou studií by celkem mělo projít 105 pacientů. Sotio plánuje nabírat pacienty do studie ve spolupráci s téměř dvaceti zdravotnickými centry v České republice a na Slovensku, případně v některé z dalších zemí Evropské unie.

Jedním z pracovišť, kde se přípravek označovaný zkratkou DCVAC/LuCa testuje, je také onkologická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Na otázky iDNES.cz odpovídala Milada Zemanová, lékařka této kliniky.

Jak jste se ke studii na VFN dostali?
Preklinický výzkum probíhal na české univerzitní půdě. V další fázi se ale toho musí ujmout komerční výrobce, který zorganizuje a zaplatí nákladný medicínský výzkum. Firma Sotio v tomto smyslu začala působit na českém trhu a vytipovala si pracoviště, která mají zkušenost s medicínským výzkumem a mohou testování provádět.

Jak bude vypadat aplikace a léčba přípravkem značovaným zkratkou DCVAC/LuCa?
Je to injekční léčba - individuálně vyráběná vakcína. To znamená, že pacientovi, který bude přiřazen k podávání výzkumného preparátu, se speciálním způsobem odebere krev. Z ní se odseparují bílé krvinky, které se stimulují kontaktem s usmrcenými nádorovými buňkami plicní rakoviny. Bílé krvinky se tím nastartují k reakci proti živým nádorovým buňkám, protože získají zkušenost s rakovinnými buňkami. Poté se v určité úpravě podávají zpět pacientovi injekční formou v několikatýdenních intervalech mezi chemoterapiemi. Cílem je prokázat, že kombinace vakcíny s chemoterapií je účinnější než chemoterapie samotná.

Jak dlouho musí pacient injekce užívat a kolik jich dostane?
Záleží na tom, jaká je odpověď na léčbu. Pacient, který odpoví dobře a nádor bude na ústupu, může dostat čtyři až šest cyklů chemoterapie a pak ještě pokračuje několika dávkami vakcíny. Pak v pravidelných dvou až tříměsíčních intervalech provádíme CT vyšetření a sledujeme vývoj onemocnění. Pokud by se zhoršilo, injekční terapii bychom přerušili a pacienta převedli na jiný druh léčby. Pokud se ale zjistí, že zdravotní stav se lepší a je stabilizovaný, takže nenarůstají metastázy, pokračujeme v injekční léčbě. Pacient tak může dostat jen dvě injekce, nebo jich může být i 15, což je maximální možné množství pro jednoho pacienta.

Kam se injekce budou aplikovat?
Jde o vakcínu do podkoží. Nejvíce tkáně je na břiše, proto je nejlepší ji aplikovat tam.

Milada Zemanová

Zabývá se zejména radioterapií a chemoterapií se zaměřením na léčbu nádorů plic, jícnu, genitourinárního a gastrointestinálního traktu.

Od roku 1983 pracuje na onkologické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, nyní klinice VFN a 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK).

Vystudovala lékařství na UK, loni v červnu habilitovala v oboru onkologie. Přednáší na katedrách klinické onkologie, radiační onkologie, pneumologie, urologie a hrudní chirurgie.

Je členkou několika odborných společností včetně České onkologické společnosti.

Milada Zemanová, lékařka onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

Jak dlouho trvá proces od odebrání krve do vyrobení individuální vakcíny?
Jde o několik týdnů. Pacientovi nejprve odebereme krev, za několik dnů dostane první chemoterapii, 14 dnů po ní aplikujeme vakcínu. Předpokládá se tam tedy určité nezávislé působení chemoterapie a vakcíny.

Vytváříte tuto vakcínu na vašem pracovišti, či ji vyrábí firma Sotio?
Vakcínu připravuje firma. My ji dostaneme hotovou a připravenou k aplikaci.

Jak dlouho potrvá studie a kolik by se do ní na vašem pracovišti mohlo dostat pacientů?
To se dá těžko předpovědět. Jsou tam určité vstupní podmínky, které jsou přísné, takže pacientů do studie můžeme zařadit pět, nebo také deset či jen tři. Bude záležet i na tom, jak rychle se budou zařazovat pacienti v ostatních centrech, která byla do studie zařazena, neboť je stanoveno, kolik pacientů je potřeba celkově do studie zařadit, aby se dosáhlo rozpoznání toho, zda vakcína zlepšuje léčebný výsledek, či nikoliv. My předpokládáme, že jen doba zařazování pacientů do studie bude trvat několik měsíců a pak bude pokračovat doba léčby a doba sledování pacientů. Takže řekněme, že studie poběží třeba dva, nebo tři roky.

Testování se týká mužů i žen v pokročilé fázi nemoci. Jaké pacienty tedy hledáte a odkud je vybíráte?
Jsou to nemocní, kteří mají nemalobuněčný nádor plicní a kteří jsou ve čtvrtém stádiu onemocnění. To znamená, že mají vzdálené metastázy. Co se týká věku a pohlaví, tak to není nijak omezeno. Pacienty vybíráme především z našich pacientů, kam se dostávají i pacienti z jiných onkologických center. Pokud je ale pacient z větší dálky, tak je někdy složité dojíždět, protože u studií jsou někdy předepsané častější a podrobnější laboratorní testy a odběry krve, abychom sledovali účinnost léčby a vyloučili vedlejší účinky. Pacientům ze vzdálenějších koutů ČR proto někdy pomůžeme najít jiné místo, kde mu nabídnou podobnou léčbu, ať už experimentální, nebo standardní. Velká vzdálenost totiž může být někdy na překážku kvalitě.

Je využití dendritických buněk v léčbě velkou nadějí?
Doufejme. U dendritických buněk se zdá testování velmi slibné. Tato metoda se dostala úspěšně přes úvodní fáze testování, tak uvidíme... V posledních pěti letech zažíváme renesanci imunoterapie, tedy hledání léčby, při které se tělu pomůže, aby samo zabojovalo proti nádoru. Je to velký směr v onkologickém výzkumu a zdá se, že individuální výroba vakcíny z vlastních bílých krvinek pacienta by mohla být správnou cestou.

Netroufám si předjímat výsledek výzkumu, protože jsem již zažila několik klinických studií, které vypadaly velmi nadějně a kde jsme doufali, že přinesou novou a účinnější léčbu. Někdy to opravdu skončilo až v poslední fázi testování, kdy bylo velké očekávání, ale z výroby léku nakonec z nějakých důvodů sešlo. Ale přála bych tomuto výrobku jiný osud, tím spíše, že jde o originální preparát, který vzešel z českého základního výzkumu. Přála bych si proto, aby se ho podařilo dostat na trh a i k českým pacientům.







Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.