Víceletá gymnázia se utrhla ze řetězu, dnes už jsou tuctová, míní Růžička

  22:02
Měla to být mimořádná příležitost pro mimořádné děti. Osmiletá gymnázia se však utrhla ze řetězu, což má na děti i rodiče negativní dopady, myslí si Jiří Růžička, senátor a ředitel elitního pražského Gymnázia Jana Keplera. Letošní první ročník jednotných přijímací zkoušek na střední školy hodnotí kriticky. „Opravy slohových prací Cermatu trvají neuvěřitelně dlouho,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz.
Jiří Růžička, ředitel pražského Gymnázia Jana Keplera (Praha, 28. dubna 2011)

Jiří Růžička, ředitel pražského Gymnázia Jana Keplera (Praha, 28. dubna 2011) | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Příprava maturit a přijímacích zkoušek na střední školy v posledních letech postupně přešla z rukou ředitelů do gesce Cermatu. Zjednodušilo vám to práci? A jak centrální organizaci hromadného testování hodnotíte?
Ve školství - a nejen v něm - se v posledních letech markantně projevují tendence státu vše centralizovat a držet pevně v rukou. Nesmírně nám to komplikuje život, především administrativně a časově. Jednotné přijímací zkoušky probíhají ve dvou termínech na čtyřleté a osmileté obory a je kolem nich spousta práce. Jednotné maturity se konají přece jen už delší dobu, takže jsou lépe zaběhlé. Když se ale sejdou najednou přijímačky a maturita, je to smrtící koktejl. V tomto skoro dvouměsíčním období od rána do večera nedělají učitelé a ředitelé skoro nic jiného. A bohužel ani studenti nemají řádnou výuku.

Fakt, že už nemusíte připravovat a vyhodnocovat testy, vám tu administrativní zátěž nevykompenzuje?
Na přijímací zkoušky jsme si stejně připravovali k jednotným státním testům i vlastní test obecných studijních předpokladů. A musím říct, že jsme dobře udělali. Jednotný státní test pro nás totiž není dostatečně rozlišující. Kdybychom měli přijímat jenom podle něho, nahromadilo by se nám v primě třeba padesát studentů, kteří získali v testu stejné bodové výsledky. Je to dané tím, že se k nám hlásí opravdu dobří žáci, z nichž naprostá většina získává v testech vysoké bodové skóre. Maximální počet bodů je 50 a letos měli i ti poslední přijatí hodně přes čtyřicet bodů.

Jiří Růžička

Jiří Růžička se narodil v roce 1948 v Praze. Absolvoval Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v oboru tělesná výchova - český jazyk a literatura. Od roku 1978 učí na Gymnáziu Jana Keplera v Praze 6, kde je od roku 1990 ředitelem.

Ve školské problematice se specializuje především na koncepci středoškolského vzdělávání a témata zážitkové pedagogiky, jako jsou školní vzdělávací programy, rozvoj osobnosti dospívajících a prevence před společensky nežádoucími jevy.

Je jedním ze spoluautorů projektu zážitkových kurzů středoškoláků v ČR, spoluzakladatel celostátního „Hnutí GO“, od začátku konzultant projektu „Zdravá šestka“ a spoluzakladatelem Asociace ředitelů gymnázií. Rovněž je předsedou správní rady nadace „Cesta ke vzdělání“ MHMP. V oblasti výchovy a vzdělávání byl několikrát oceněn především za odborné práce. V roce 2014 získal významnou cenu Učené společnosti České republiky pro pedagogy.

Nikdy nebyl členem žádné politické strany, na podzim 2016 byl zvolen do Senátu jako nezávislý kandidát za TOP 09 a STAN s podporou KDU-ČSL.

V tom však bude vaše škola spíš výjimečná. Podle ministerstva školství je hlavním přínosem jednotných přijímaček to, že dostaneme srovnatelné výsledky u všech uchazečů v Česku. Dozvíme se, jak kvalitně připravené přicházejí děti z jednotlivých základních škol...
To bych považoval za jediný jejich přínos. Budeme mít údaje o desítkách tisíc žáků, o tom, jak na tom jsou. Pokud se zjistí, že celostátní průměr testu z češtiny je 25 bodů a naši studenti mají průměr 37, pak asi můžeme být spokojeni... V principu ale podle mého názoru jednotné přijímačky vyžadují hodně peněz za málo muziky. V jejich současné podobně nevidím žádný smysl.

Tím, že školy nemají stanovenou hranici pro přijetí žáků, mohou ředitelé bez ohledu na výsledek v testech přijmout kohokoli. Školy, které nemají uchazeče, tak přijímají i děti, které získaly třeba jen dva body nebo mají dokonce minusové hodnocení. To nedává logiku. Systém jednotných přijímacích zkoušek by se přitom dal dobře využít. My to ovšem nečiníme.

Jak by se podle vás tedy přijímací zkoušky měly proměnit?
Třeba tak, že bychom řekli: „Pokud má škola dlouhodobě nedostatek uchazečů, měla by se zrušit.“ Léta už také navrhuji trochu jiný systém jednotných přijímaček. Spočíval by v tom, že by si žák mohl podat třeba deset přihlášek na deset různých škol (v současnosti si student podává dvě přihlášky, pozn. red.). Zároveň by napsal jejich pořadí podle toho, které školy jsou pro něj na prvních místech a které až jako záložní možnost. Po napsání a vyhodnocení jednotných přijímacích testů by systém žáky rozřadil. Dítěti by například řekl: „Na školu, kterou máš v pořadí jako první, se hlásilo čtyřicet lepších než jsi ty a přijímají jich jen třicet, takže máš smůlu. To samé platí na druhé škole. Na přijetí do školy, kterou máš na třetím místě, ti ale body stačí, tam máš místo jisté.“ O tomto systému jsme jednali hodně v Asociaci ředitelů gymnázií, která se k tomuto nápadu staví velmi pozitivně.

Současná maturita z literatury je nedůstojná

Letos se po pěti letech obnovilo centrální hodnocení maturitních slohů organizací Cermat. Někteří učitelé to považují za projev nedůvěry. Co o tom soudíte vy?
Já bych to nebral jako projev nedůvěry. Jestliže má být maturitní zkouška jednotná a má mít nějakou vypovídající hodnotu, tak by měla mít také jednotné hodnocení, aby byly výsledky srovnatelné. V minulých letech, kdy maturitní slohy hodnotili učitelé přímo na školách, se ukazovalo, že přístup některých z nich není úplně objektivní. V některých školách dopadly didaktické testy katastrofálně, ale písemné slohy zároveň podezřele dobře. A pak byly školy, jako je ta naše, kde měli studenti z didaktických testů výborné výsledky. Ale protože naši češtináři jsou velice nároční, bylo hodnocení slohů přísné. Myslím proto, že opravovat písemné práce externě je v principu správné.

U maturit propadlo 10 tisíc studentů

Narazili jsme ale na jiný obrovský problém. Cermatu opravy slohových prací trvají neuvěřitelně dlouho. Od jejich napsání uplynulo už šest týdnů a opravy stále nejsou úplně hotové. To znamená, že systém nefunguje tak, jak by měl. Letos to rozzlobilo mnoho ředitelů, učitelů i chudáků studentů, kteří začínali psát maturitní testy a přitom stále neměli výsledky slohů. Je to vůči nim nespravedlivé. Děti jsou z maturity vyklepané a do toho ještě přemýšlejí, jestli písemku udělaly, nebo ne, a kdy jim přijde výsledek.

Část odborníků kritizuje samotný princip maturitních slohů - to, že se klade důraz na plnění charakteristik rozličných funkčních stylů, což je podle některých názorů zastaralý přístup (psali jsme zde). Co si o tom jako češtinář myslíte?
Já jsem byl zvyklý s funkčními styly hodně pracovat a vysvětlovat dětem, že různé příležitosti vyžadují různý způsob vyjadřování, jak z hlediska formálního, tak z hlediska funkčního stylu. Možná jsem v tomto staromódní, ale myslím si, že maturant by měl umět rozlišit úvahu a reportáž. Na druhou stranu je pravda, že se funkční styly v realitě hodně prolínají. Myslím ale, že rozpoznání funkčního stylu není základní kámen úrazu...

Pro hodnotitele toto kritérium ale může být problém v případě, kdy jim na stole přistane špičková práce, která se ovšem minula funkčním stylem.
To je pravda, ale zkrátka a dobře vypravování má jiný cíl než fejeton a já si myslím, že by to žáci měli rozlišovat. Jiná otázka je, zda má vůbec smysl ty písemné práce dělat. Já bych si o tom dovolil pochybovat. Dovedl bych si představit, že by maturita z češtiny vypadala jinak.

PRO A PROTI: Byla letošní témata maturitní slohovky pro studenty vhodná?

Jak?
Mnohem větší důraz bych kladl na jazyk a schopnost používat ho. K tomu by postačil kvalitně postavený didaktický test, který by mohl být jedinou součástí maturitní zkoušky z češtiny. Ústní zkouška z literatury - tak jak v současnosti vypadá - mi připadá trochu umělá, formalistická. Studenti mají za úkol přečíst nějakých 25 literárních děl, z nichž jedno si u maturity vytáhnou a mají o něm mluvit. Průběh je přesně nalajnovaný a celé mi to připadá trochu zbytečné a vlastně i kapku nedůstojné.

Jste dlouhodobým kritikem povinné maturity z matematiky, která se zavádí od roku 2021. Z jakého důvodu? Nepatří počty k základním dovednostem, které by měl středoškolák zvládnout, podobně jako státní jazyk?
Myslím, že patří a já jsem také vždycky říkal, že výuku matematiky považuji za mimořádně důležitou. Měla by se intenzivně učit od prvního do posledního okamžiku studia na střední škole. Ale to, že z ní člověk musí povinně maturovat, podle mě správné není. Jednak si myslím, že to není dobrá motivace. Představa, že dítě, které nemá rádo matematiku, namotivujeme tak, že z ní zavedeme povinnou zkoušku, podle mě není správná. Za druhé, je zcela nepochybné, že jsou i studenti, kteří mohou excelovat v mnoha dalších oborech, ale matematika jim nejde. Pokud z ní budou povinně maturovat, nebudou mít čas zdokonalovat se v tom, v čem jsou dobří. Místo toho budou věnovat spoustu času přípravě na maturitu z matematiky, kterou budou beztak zvládat jen tak tak.

Další problém je, že letos propadlo 23 procent maturantů, kteří si maturitu z matematiky zvolili dobrovolně. Skutečně si neumím představit, jak to dopadne, až budou z matematiky maturovat všichni povinně. To bude katastrofa. Buď propadne polovina všech maturantů, anebo laťku posuneme tak nízko, že k maturitě bude stačit zvládání zlomků... Já osobně jsem pro přísnou maturitní zkoušku, nejen z matematiky, ale i z cizího jazyka. Výběr předmětu by měl být ale pro studenty volitelný.

Nebude pak volitelnost na škodu celému systému?
Když to zobecním, chybí mně snaha zdůrazňovat silné stránky, pracovat s individuálními předpoklady. Máme tendenci učit všechny všechno a podporujeme tak průměrnost. Nutíme ryby lézt na strom, místo abychom je nechali plavat... Myslím, že to není jen problém škol, podívejte se na výsledky našich sportovců třeba v kolektivních sportech. Silné individuality se vytrácí...

Povinná maturita z matematiky znásobí odpadlíky, varují středoškoláci

Podobně by se ovšem dalo argumentovat i u maturity z českého jazyka. Byl byste pro volitelnost i v tomto případě?
S češtinou je to samozřejmě trochu složitější. Je to jediný maturitní předmět, který je v současnosti pro všechny povinný. Je to náš mateřský jazyk. Říct šmahem, že z něj student nemusí maturovat, pokud nechce, mi tedy správné nepřipadá. Možná k tomu ještě nedozrála doba...

Obecně si matematiku dobrovolně vybírá jako maturitní předmět čím dál méně studentů. Vaše škola je však výjimkou. Z matematiky zde dobrovolně maturuje většina studentů. Čím si to vysvětlujete?
Ze 109 maturantů si ji letos dobrovolně zvolilo 79. Částečně si to vysvětluji pragmatickým přístupem studentů. Všichni míří na kvalitní vysoké školy, kde je matematika velice často součástí přijímaček. Řada studentů chce studovat obory, v nichž se bez matematiky neobejdou: techniky, stavárny, architektury atd. Dalším důvodem je možná to, že maturitu z matematiky tvoří jeden didaktický test, ta zkouška neobsahuje více částí. Pokud se na škole učí matematika kvalitně, je pro studenty menší problém složit zkoušku z ní než třeba rozsáhlou zkoušku z biologie.

U nás máme ovšem výjimečně motivované studenty. Na problém se musíme dívat pohledem všech gymnázií, odborných škol i učilišť s maturitou. Tam je to samozřejmě daleko složitější. Motivovanost studentů k matematice se musí rozvíjet od základní školy a nepolevovat. Naprosto nenahraditelnou úlohu mají učitelé matematiky, kterých je v současné době zoufalý nedostatek. Spousta škol nemůže sehnat žádné matikáře, natož aby si vybírala ty nejlepší.

V této souvislosti bych současné ministryni školství přičetl k dobru, že rozvířila debatu o zvyšování platů učitelů, k čemuž se vláda zavázala. Je otázka, jestli to bude stačit. Já se obávám, že ne.

Zmínil jste, že vaši studenti jsou velmi motivovaní oproti studentům jiných typů středních škol. Je ale podle vás spravedlivé, aby budoucí elektrikář na nástavbě skládal stejně náročnou maturitu jako student elitního gymnázia?
Myslím, že to správné je. Všichni studenti na maturitních oborech dostanou stejné maturitní vysvědčení, které je opravňuje ke vstupu na vysokou školu a k výkonu některých certifikovaných povolání, u nichž je maturita nutná. Nevidím proto nejmenší důvod, proč by student gymnázia měl mít obtížnější zkoušku než student střední odborné školy.

Bavit se můžeme o tom, zda by odborná učiliště neměla mít místo maturity mistrovskou zkoušku, která by jejich absolventy opravňovala k podnikání v jejich oboru. Já přece nepotřebuji, aby měl můj kuchař maturitu, natož maturitu z matematiky. Já potřebuji, aby dobře vařil.

Řekl bych také, že maturita je v současnosti trochu démonizovaná. Je to přitom jen zakončení střední školy. Studenti se přece neučí kvůli tomuto „papíru“, ale kvůli vědomostem.

To je pravda. Když ale polovina z nich na středních odborných školách propadne a ten papír nedostane, je to problém.
To ano. Pak je ale otázka, zda má cenu, aby tito studenti mířili na střední školy s maturitou. Jak už jsem říkal, povinná maturita z matematiky může na učňovských školách způsobit velkou pohromu. Nevím, co budeme dělat, až zjistíme, že tři čtvrtiny učňů maturitu neudělaly.

Už řadu let se vedou diskuze o smyslu osmiletých gymnázií. Kritici je považují za příliš elitářské instituce. Není podle nich správné děti už v páté třídě třídit na ty šikovné a méně šikovné. Co si o tom myslíte?
Tady na škole máme osmileté gymnázium 26 let a můj pohled od začátku stále stejný: měla to být mimořádná příležitost pro mimořádně nadané děti. Ta myšlenka bohužel totálně zdevalvovala. Víceletá gymnázia se utrhla ze řetězu a stala se tuctovou záležitostí pro „tuctové“ děti. To má neuvěřitelně negativní dopady. Jednak sociální: rodiče šílí, když se dítě nedostane na osmileté gymnázium, jako by skončil svět. Děti do osmiletých gymnázií dojíždějí, nejsou v přirozeném prostředí svých vrstevníků, s nimiž si po škole vyběhnou jen tak začutat...

Ale negativní dopady to má i na výuku na základních školách. Učitelé ze základních škol si stěžují, že jim to komplikuje život, protože nejlepší studenti odejdou a práce ve třídě je pak obtížná. Ty školy už ale existují, takže není cesta zpět. Jediným řešením je zkvalitňovat základní školy, aby se z nich děti a rodiče nesnažili utíkat na osmiletá gymnázia. Klíčem jsou, jak už jsem říkal, dobře zaplacení skvělí učitelé.

O politické orientaci se studenty nemluvím. Nebylo by to fér

Studenti vyšších ročníků jsou v podstatě dospělí či téměř dospělí lidé - voliči. Mluvíte s nimi jako senátor také o politice?
Ne. Myslím, že by to nebylo fér, zvlášť pokud by to mělo mít nějaký stranický podtext. Na druhou stranu, my na téma politiky v širším slova smyslu klademe velký důraz v předmětech, jako jsou společenské vědy a dějepis. Například v dějepise se dva roky věnují jen moderním dějinám. Děti se zúčastňují různých projektů. Vedeme je k tomu, aby se zajímaly o prostředí, ve kterém žijí, o to, jak se vyvíjí svět kolem nich, jak se vyvíjí situace v České republice. Nepovažoval bych ale za správné mluvit s nimi třeba o tom, jaký mám názor na jednotlivé politické strany...

Gymnázium vedete už 27 let. Jak se vám daří práci ředitele skloubit s pozicí senátora? Neuvažujete o tom, že žezlo přidáte novému řediteli nebo ředitelce?
Skloubit to jde špatně. Je to časově nesmírně náročné zvlášť v období, kdy se sejdou přijímačky, maturity a senátní zasedání. Na druhou stranu své napojení na praxi považuji za velkou výhodu. Působím jako místopředseda senátního výboru pro vzdělávání. A díky tomu, že se ve školství pohybuji celý život, mám daleko větší vhled do legislativy, která se školství týká.

Před volbami jsem ale řekl, že chci tak rok a půl působit současně jako senátor a ředitel a během té doby školu postupně předat někomu novému. Vidím to stejně i teď, zbývá mi tedy ještě rok. Upřímně řečeno, trochu se toho kroku, kdy odejdu od těchto mladých, chytrých a šťastných lidí, bojím. Dávají mi neuvěřitelné množství energie.

Uvažujete o tom, že byste vstoupil do TOP 09 nebo ke Starostům a nezávislým (STAN), kteří vás podporovali při kandidatuře do Senátu?
Neuvažuji.

Z jakého důvodu?
Celý život si zakládám na své „nezpacifikovatelnosti“, nechci podléhat nějakým doktrínám, ať už politickým nebo skupinovým. Chci řešit věci tak, jak to sám považuji za správné, a ne podle příslušnosti k nějaké politické straně. Tohle solitérství ve mně natolik zakořenilo, že si neumím představit, že by tomu mohlo být jinak. To ovšem neznamená, že k některým stranám necítím názorovou blízkost.

Necítíte tedy potřebu posílit skomírající pravicovou opozici?
To samozřejmě cítím a myslím, že to i dělám. Podílím se teď například na programu vize školství pro TOP 09 i jejich programovém prohlášení. A rád. Stejně tak si ale umím představit, že bych takto spolupracoval i se STAN nebo KDU-ČSL - tedy stranami, které mě do Senátu nominovaly, ačkoli mě Pavel Bělobrádek svým nedávným prohlášením, že „každý si studuje, co ho baví, a nemyslí na to, co ho bude živit,“ dost naštval (o výroku jsme psali zde). Nikdo přece nemůže předvídat, co bude současné patnáctileté studenty za deset, dvacet let živit...

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Šebo: Rodiče neočkovaných dětí jsou zločinci, černý kašel je pro kojence smrtící

  • Nejčtenější

Rvačka na lesbi show. Policista zbil pět dívek i ochranku smíchovského klubu

14. března 2024  13:49,  aktualizováno  14:10

Silně opilý policista v uniformě brutálně napadl a zaklekl 19letou dívku. Ta skončila v nemocnici....

Babiš se ptal na děti Lipavského. Nešlo o kompro, tvrdí. Za vulgarity se omlouvá

11. března 2024  15:14,  aktualizováno  16:57

Předseda hnutí ANO a expremiér Andrej Babiš v neděli u svých spolupracovníků poptal citlivé...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nedám Ukrajině ani cent a válka skončí, řekl Trump při setkání Orbánovi

11. března 2024  9:42

Bývalý americký prezident Donald Trump, který se podle všeho opět stane kandidátem amerických...

Pokud budeme ohroženi, jsme připraveni na jadernou válku, prohlásil Putin

13. března 2024  6:16,  aktualizováno  10:03

Sledujeme online Rusko rozmístí vojáky a zbraně u hranic s Finskem, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Vstup...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Wehrmacht na Václaváku. Kluka z ikonické fotky zavraždili v Osvětimi

13. března 2024

Seriál Ruce zaťaté v pěst a bezmoc českých strážníků. Tak Pražané před pětaosmdesáti lety „vítali“ německé...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Izraelci zaútočili na Rafáh a tábor Nusajrát, zemřelo nejméně 20 Palestinců

19. března 2024  6:20

Při izraelském útoku v Pásmu Gazy v úterý brzy ráno zemřelo nejméně 20 Palestinců. Čtrnáct jich...

Poslanci budou po sporu Babiše a Lipavského jednat o bezpečnostních hrozbách

19. března 2024  6:05

Na schůzi nazvané Bezpečnostní hrozby pro Českou republiku se scházejí poslanci. Předcházela jí...

Dalších šest let s Putinem: dosáhl toho, co chtěl, nejspíš ještě přitvrdí

19. března 2024

Premium Vladimir Putin si může gratulovat. I když se mu na Západě mnozí vysmívají, že v Rusku zorganizoval...

„Prázdný Topol“ či „kráva“ poslankyně. Nevybíravě mluvili premiéři i prezidenti

19. března 2024

Premium Andrej Babiš omylem poslal e-mail jinému adresátovi a v úterý se kvůli tomu mimořádně scházejí...

Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!
Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!

Hledáte udržitelnou a kvalitní hygienickou péči pro sebe i vaše miminko? Už dál nemusíte. Zapojte se do testování a vyzkoušejte produkty ECO by...

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...