Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Šimůnková: Dávky končí u „byznysmenů s chudobou“, musíme tomu zabránit

  11:09aktualizováno  11:09
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková souhlasí se závěry BIS o radikalizaci občanů ve vztahu k Romům. "Protiromské nálady ve společnosti začínají být hrozbou možná větší než extremisté," řekla iDNES.cz. Pracovní skupina, kterou Šimůnková svolala, navrhuje zatočit s předraženými ubytovnami či obnovit placení veřejné služby.

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Pracovní skupina, jejíhož jednání se účastnil i premiér Jiří Rusnok a ministr vnitra Martin Pecina, se ve čtvrtek sešla kvůli stoupajícímu počtu protiromským demonstrací (například v Duchcově, Českých Budějovicích, v sobotu ve Vítkově). 

Na rostoucí antipatie společnosti vůči Romům upozorňuje i aktuální zpráva BIS (více čtěte zde), čtvrteční schůzka však proběhla nezávisle na ní.

Co vyřeší nepokoje? Návrat veřejné služby a konec drahých ubytoven

"My jsme ji svolali na základě usnesení vlády ze srpna loňského a dubna letošního roku, které hovoří o tom, co by měla vláda dělat v případech podobných Šluknovsku. Za souhlasu nového pana premiéra jsme se nyní dohodli, že pracovní skupina by se teď měla poprvé sejít, jelikož situace skutečně eskaluje," řekla zmocněnkyně iDNES.cz v telefonickém rozhovoru.

Máte na základě vámi nasbíraných zkušeností pocit, že by rostoucí antipatie ve společnosti mohly být nebezpečnější než extremistická uskupení?
Tato zpráva potvrzuje naše zjištění, že protiromské nálady začínají být skutečnou hrozbou, možná větší než extremisté. Protiromské zaměření vidíme ve městech, kde se opakovaně pořádají protiromské demonstrace. Na nich je vidět, že počet extremistů se zásadně nemění, ale naopak se k nim víc přidávají místní lidé, postoj majority se radikalizuje. Vidíme to třeba na internetu, kde se šíří smyšlené příběhy o tom, jak dokáží Romové zneužívat sociální dávky a věří tomu i velmi vzdělaní lidé. Jsem také ve spojení s paní Kiňovou, matkou paterčat, která se dokonce bojí o život svých malých dětí, neboť dostává nenávistné e-maily a je jí vyhrožováno útoky na jejich život.

Vládě jste předložili osm návrhů. Očekáváte, že je projedná rychle, vzhledem k tomu, že se vaší schůzky účastnili i její představitelé?
Resorty tyto návrhy už odsouhlasily kromě jednoho, který se hlasování zdržel. Pan premiér i ministr vnitra jsou vzhledem ke své přítomnosti na jednání s nimi seznámeni, kdyby vůči návrhům měli zásadní námitky, určitě by se vyjádřili. S panem premiérem jsem je i osobně den předtím probírala. Nyní připravíme podrobnější materiál pro jednání vlády, na kterém by vláda měla rozhodnout v kterých termínech a jak konkrétně mají být jednotlivé body naplněny.

Mluvíte o změně systému sociálních dávek a projednání výše doplatku na bydlení. Co by to reálně znamenalo? 
Souvisí to zejména s kauzou ubytoven. Majitelé vydělávají na chudých obyvatelích, protože do jejich kapes jde často celá tato dávka hmotné nouze. Často jde tato částka přímo na účet majitelů ubytoven, aniž by z ní ten, kdo ji má dostat, viděl byť jen jedinou korunu. Nyní se bude projednávat větší kontrola poskytování této dávky, protože namísto toho, aby dávky šly na podporu chudých, tak jdou do kapes těchto "byznysmenů s chudobou", majitelů ubytoven.

Tomu je potřeba zabránit. Mělo by být kontrolováno, kde tento doplatek na bydlení končí. Ubytovny samotné často vůbec nesplňují podmínky pro důstojný život, několikačlenná rodina dostane pokoj o rozměrech dvaceti metrů čtverečních a platí za něj 23 tisíc korun. Lidé v ubytovnách jsou však oproti standardnímu nájemnímu bydlení naprosto zásadně omezeny ve svých právech, přičemž na ubytovně platí ve srovnání s nájemním bydlením často daleko víc peněz.

Monika Šimůnková


Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková

Je vládní zmocněnkyní pro lidská práva. Patří do vládní pracovní skupiny, která se zabývá sociálními nepokoji ve společnosti. Skupina vznikla loni v srpnu a čtvrteční schůzka byla jejím prvním zasedáním. Reaguje tak na narůstající počty protiromských demonstrací a snaží se nalézt způsob, jak tyto tendence ve společnosti eliminovat.

Máte nějaký návrh, jak zajistit lidem v hmotné nouzi "sociální byty"?
Stát by měl především legislativně ukotvit tzv. sociální nebo veřejné bydlení. Je nutno přesně vymezit povinnosti státu a obcí v oblasti bytové politiky, měly by být určeny minimální standardy bydlení, vymezit se cílová skupina osob, kterých by se sociální bydlení týkalo. A samozřejmě je nutno stanovit, do jaké míry to bude financovat stát a do jaké míry obce. Bohužel o těchto věcech se již léta hovoří, ministerstvo pro místní rozvoj na tom sice určitým způsobem pracuje, ale fakticky se zatím nic neděje a důsledkem v praxi je především rostoucí počet předražených ubytoven.

Jak by se měly zmírnit dopady zadlužování obyvatel a kdo se tím má nyní zabývat?
To bylo diskutováno s ministerstvem spravedlnosti. Sociálně slabí a ne vždy právně dostatečně gramotní lidé se velmi snadno zadlužují. V bagatelních sporech dochází k velkému nárůstu dluhů jenom na nákladech právního zastoupení. To změnil nález Ústavního soudu z letošního roku, který zrušil příslušnou vyhlášku, kvůli které k tomu také docházelo a my chceme zjistit, zda tato změna bude mít ten správný efekt. Kromě toho je také problematické vymáhání pohledávek ze strany veřejné správy. Vymáhají se mnohdy až v okamžiku, kdy narostou i s úrokem dluhu do ohromných částek. V té chvíli to velmi často začnou příslušné instituce i žalovat, ale vzhledem k tomu, že částka je již velmi vysoká, není v moci dlužníka ji zaplatit a tím se dostává do ještě horší situace s větším dluhem. Zjistili jsme také, že většina lidí v sociálně vyloučených oblastech nemá na to, aby dosáhla na možnost oddlužení osobním bankrotem. To všechno je potřeba řešit a hledat případně jiné nástroje a možnosti oddlužení těchto lidí.

Jak by měla vypadat "veřejná služba", kterou navrhujete?
My především navrhujeme, aby veřejná služba byla opět finančně bonifikována, aby by byla takzvaným předstupněm zařazení do dalšího pracovního procesu, jedním ze stupňů takzvaného prostupného zaměstnání. Veřejná služba by umožňovala nezaměstnaným připravit je na trh práce. Měla by trvat asi tři měsíce a uchazeč by měl získat základní pracovní návyky, byl by za ni finančně ohodnocen a bylo by mu poskytnuto v tomto ohledu poradenství.

Jaké konkrétní kroky si představujete pod pojmem aktivní politika zaměstnanosti?
Chceme, aby byl vytvořen takzvaný rezervní fond APZ, jehož prostředky bude možné použít v případě zhoršení situace na trhu práce v jednotlivých regionech. Měla by se také vytvářet lokální síť zaměstnanosti, je třeba zvýšit kontrolu nelegálního zaměstnávání a také podporovat i vytváření nedotovaných pracovních míst, například podporou takzvaného společensky odpovědného zadávání veřejných zakázek. Ostatně nová vláda jako jednu z priorit proklamuje hospodářský růst, a tím i zvýšení pracovních příležitostí, což je nesmírně důležité právě pro regiony s větším počtem sociálně slabých lidí.

Čím se zabývá novela školského zákona v této problematice?
Takřka 35 procent romských dětí chodí do praktických (dříve zvláštních) škol, nemají šanci získat kvalitní a plnocenné vzdělání, za což jsme mimo jiné také kritizování mnohými mezinárodními institucemi i Evropským soudem pro lidská práva. Připravená novela školského zákona by měla situaci změnit. Měla by být projednávána v parlamentu na podzim tohoto roku a my její přijetí velmi podporujeme. Hovoří o tom, že by děti se speciálními vzdělávacími potřebami měly být jinak kategorizovány, každé dítě by mělo být posuzováno naprosto individuálně s použitím systému takzvaných podpůrných opatření, jako například asistenti pedagoga, které by měly děti k dispozici, či by se měly utvářet menší třídní kolektivy. Tímto způsobem by se velká skupina dětí, které jsou dnes separovány v praktických školách, mohla dostat do "normáních" třídních kolektivů se standardním výukovým plánem a být v nich úspěšná.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.