Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nejsme oblíbení a ani být nechceme, říká Izraelka bránící Palestince

  20:03aktualizováno  20:03
Jedním z trojice finalistů na cenu Cenu Václava Havla pro lidská práva je izraelská organizace B'Tselem, která bojuje za dodržování lidských práv na palestinských územích. „Práci nám komplikuje Hamas i Izrael,“ řekla v rozhovoru pro iDNES.cz mluvčí organizace Sarit Michaeli. Sama už byla několikrát zatčena.

Izraelští vojáci s Palestincem, kterého zadrželi během protestů proti nové výstavbě židovských osad nedaleko Ramalláhu (12. září 2014) | foto: Reuters

Jak vypadá vaše práce na palestinských územích?
Především dokumentujeme případy porušování lidských práv. Shromažďujeme svědectví obětí i svědků, tyto informace ověřujeme a pak je zveřejňujeme. To děláme jak na Západním břehu, tak v Gaze, kde je to však mnohem obtížnější. Pracujeme tam v prostředí různých zákazů a omezení.

Práci nám komplikuje jak hnutí Hamas, tak i izraelské složky. Například někteří naši terénní pracovníci v Gaze nesmí vstoupit na území Izraele a naopak zaměstnanci z izraelské kanceláře nemohou do Gazy. Takže veškerá naše komunikace probíhá po telefonu nebo mailem. Omezuje nás i Hamas, který nám znemožňuje vyšetřování a nastavuje různá omezující pravidla. Ale myslím, že naši lidé přesto dělají výbornou práci. Neustále shromažďují informace, natáčejí videa, mluví se svědky.

Sarit Michaeli

Sarit Michaeli

Sarit Michaeli

Sarit Michaeli v organizaci B'Tselem pracuje od října 2004. Původně působila jako terénní pracovnice a dokumentaristka na Západním břehu Jordánu. V současnosti pracuje jako mluvčí organizace. Pochází z Jeruzaléma, kde v minulosti pracovala jako novinářka.

Je možné na okupovaných územích dodržovat lidská práva?
Stav vojenské okupace území se obecně v humanitární a lidskoprávní oblasti řídí mezinárodním právem. Právní orgány by proto měly usilovat o ochranu lidských práv obyvatel. Okupace je navíc teoreticky braná jako dočasný stav. My ovšem nepracujeme v hypotetické situaci ale v konkrétní realitě. Izrael jedná, jakoby Západní břeh byl jeho výsostným územím: zabírá půdu, využívá přírodní zdroje a buduje tam trvalé osady. Zároveň porušuje lidská práva palestinských obyvatel.

Podle vašich webových stránek je hlavním cílem B'Tselem „změnit izraelskou politiku na okupovaných územích.“ Jak konkrétně by se měla změnit?
Třetí i čtvrtá generace Palestinců a Izraelců se již narodila do reality okupace a žádnou jinou ani neznají. Palestinci žijí pod drsným vojenským režimem, který slouží zejména zájmům izraelských osadníků. Tento stav na Západním břehu trvá již téměř padesát let, bude zřejmě pokračovat i do budoucna a čím dál hlouběji se zakořeňuje. Nevyhnutelným důsledkem je každodenní porušování lidských práv. Vyřešit to může pouze ukončení okupace.

Myslíte, že řešení v podobě dvou států je stále možné?
B'Tselem neprosazuje žádné konkrétní politické řešení konfliktu. Nemáme ani takové znalosti, abychom dokázali posoudit životaschopnost možných budoucích řešení. Je to především politická otázka. Z právního hlediska by Izrael měl okamžitě zastavit další osidlování a stávající osady vyklidit. Nicméně na tom by se Izrael při mírových jednáních měl domluvit přímo s Palestinci.

B'Tselem

B'Tselem, Izraelské Informační centrum pro lidská práva, je izraelská organizace, prosazující dodržování lidských práv na západním břehu Jordánu, ve východním Jeruzalémě a v pásmu Gazy. Její izraelští a palestinští členové se společně snaží dokumentovat dění a upozorňovat veřejnost i politiky na porušování lidských práv, a to bez ohledu na to, kdo se jich dopustil. B'Tselem předkládá vojenským a civilním orgánům podněty k šetření stovek závažných trestných činů, sleduje průběh vyšetřování a tam, kde je to možné, do případů aktivně vstupuje. Zaznamenává svědectví obětí a očitých svědků porušování lidských práv. B´Tselem je průkopníkem používání videa coby nástroje svědčícího o nedodržování lidských práv.

Jak se podle vás chová izraelská armáda na Západním břehu? Snaží se být nestranná, nebo chrání pouze osadníky?
V separačním režimu, který funguje na Západním břehu, mají osadníci plná občanská práva, zatímco Palestinci žijí pod tvrdým vojenským dohledem. Nemají ani možnost volit vlastní vládu, která řídí jejich životy. Objevuje se zde celá řada případů diskriminace v rozdělování zdrojů, ve vymáhání práva atd.

Několikrát mě zatkli, vždy protiprávně

Vy osobně jste někdy na palestinských územích měla problémy?
Ano, několikrát jsem byla zatčena při dokumentování demonstrací na Západním břehu. Izraelské bezpečnostní složky totiž většinu míst, kde se pravidelně konají demonstrace označují za „uzavřenou vojenskou zónu“. To jim umožňuje vykázat demonstranty z této oblasti a pokud odmítnou, zavřít je.

Dodržujeme pravidla, takže když mě nebo další naše pracovníky bezpečnostní složky vyzvou, abychom odešli, poslechneme, přestože máme proti tomuto postupu výhrady. Ovšem bezpečnostní složky někdy zneužívají své autority a zavírají lidi, i když už jsou na odchodu. Důkazem, že mě vždy zatkli neoprávněně, je, že mě policie pokaždé následně pustila a nikdy jsem za žádný přečin nebyla stíhaná.

Také si samozřejmě myslím, že ochránci lidských práv by měli mít běžně přístup i do uzavřených oblastí. Ovšem izraelské složky jejich zvláštní status neuznávají.

Řeší izraelské soudy případy záborů území osadníky?
To je poměrně komplikované. Izraelský nejvyšší soud odmítl řešit zákonnost izraelských osad a považuje to za politický problém. Zabývá se pouze případy, kdy byl zabrán soukromý majetek Palestinců, zábory komunálního území neřeší.

Ovšem dlouhodobě nejvyšší soud projevuje velkou neochotu zasahovat, ostatně jako celý izraelský soudní systém. Řešilo se několik případů, kdy osadníci zabrali soukromý majetek Palestinců, ovšem půda se původním palestinským majitelům vrací spíše výjimečně. Finanční kompenzace za tuto půdu Palestinci z politických důvodů většinou odmítají, nechtějí tím osady legitimizovat.

Fotogalerie

Jaký vztah má B'Tselem se současnou izraelskou vládou?
Komplikovaný. Na jednu stranu někteří vládní představitelé nás a naši kritiku berou velmi vážně. Jiní na nás však však spíše útočí. Používají svou politickou moc a snaží se nás zdiskreditovat a znemožnit nám práci. Je to součást protidemokratické vlny, která se v posledních v Izraeli vzedmula.

A jaká je podpora vaší organizace v izraelské společnosti?
Není žádným tajemstvím, že B'Tselem není v izraelské společnosti oblíbenou organizací. Myslím, že to ani nemá být cíl humanitární organizace. Nicméně je i mnoho Izraelců, kteří nás podporují, věří, že sebekritika je pro demokracii důležitá. Jsme hrdí na to, že jsme součástí izraelské občanské společnosti.

Vaši odpůrci jsou spíše z nacionálních nebo náboženských kruhů?
V izraelské společnosti je silný vzájemný vztah mezi vírou, etnicitou, třídou a politickým smýšlením. Osadnické hnutí je většinou nábožensky založeno. Ale je to složitější. I v náboženských kruzích je mnoho lidí, kteří podporují lidská Palestinců práva, například organizace Rabíni za lidská práva.

Jak vaše působení berou samotní Palestinci?
Myslím, že obecně máme v palestinské společnosti dobrou reputaci, což dává smysl vzhledem k tomu, že většina naší práce se zabývá porušováním jejich práv. Neznamená to, že souhlasí se vším, co říkáme, nebo, že naše vztahy jsou úplně bezproblémové. Myslím ale že nás akceptují, protože jsme efektivní v tom, jak zprostředkováváme jejich příběhy a problém porušování práv tak dostáváme na světlo. Náš videoprojekt závisí na spolupráci nejen s dvěma sty palestinskými dobrovolníky, ale také jejich celými rodinami a okolím.

Cena Václava Havla

Cena Václava Havla je od roku 2013 udělováno Parlamentním shromážděním Rady Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77. Cílem je vyzdvihnout a odměnit mimořádný počin v oblasti ochrany lidských práv v Evropě i mimo ni.

Letošními finalisty jsou, kromě organizace B'Tselem, Maltská jezuitská služba uprchlíkům a ázerbájdžánský ochránce lidských práv Anar Mammadli.

Laureát bude vyhlášen prezidentem Parlamentního shromáždění Rady Evropy  29. září 2014 ve Štrasburku.

V nedávných bojích v Gaze zahynulo velké množství civilistů. Co říkáte na argument, že pro izraelské vojáky je nemožné nezabíjet civilisty, jelikož členové hnutí Hamas je používají jako živé štíty?
Hamas opakovaně kritizujeme za porušování mezinárodního práva, ovšem činit zodpovědnou za velký počet obětí v Gaze jedině tuto organizaci je právně i morálně špatné. Hamas skutečně útočí na izraelské civilisty, operuje mezi civilním obyvatelstvem a své zbraně ukrývá v domech civilistů. Za to musí být jednoznačně veden k odpovědnosti. To ale izraelskou vládu a vojenské důstojníky nezprošťuje odpovědnosti za důsledky vlastní politiky.

Vaše organizace je tvořená Izraelci i Palestinci. Jaké jsou mezi nimi vztahy?
B'Tselem je izraelská organizace s židovskými a arabskými zaměstnanci - Izraelci i Palestinci. V organizaci je samozřejmě zastoupeno mnoho různých názorů. Shodneme se však v naší víře v univerzální lidská práva a věrnosti pravdě a profesionalitě.

B'Tselem byl nominován na Cenu Václava Havla za lidská práva. Znají Václava Havla běžní Izraelci a Palestinci?
Rozhodně. Nejsem si jistá, jak je znám mezi Palestinci, ale v izraelské společnosti je velmi uznávaný díky jeho boji proti totalitě a za demokracii.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.