Hassan Mezian

Hassan Mezian | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

Islám učí kdejaký hospodský skaut, říká senátor. Volá po vyšší autoritě

  • 571
Mladí muslimové nemají podle senátora za ČSSD Hassana Meziana v Evropě dostatečné autority. Měla by se jim proto vysvětlovat pravidla i kořeny islámu, o němž „poučuje kdejaký hospodský skaut“. Mezian souhlasí s tím, že by měli být útočníci ze silvestrovských oslav v Německu potrestáni. Nevztahoval by však vinu na všechny.

Jak si vysvětlujete silvestrovské útoky na ženy v Německu, které podle dostupných informací spáchali muži muslimského vyznání?
Myslím si, že to byla shoda nešťastných náhod. Spojit zločiny v Německu s islámem je krátkozraké a nespravedlivé, protože v současné době neznám žádné náboženství, které by nabádalo ke zločinům. Spíše je to zneužívání islámu.

Hassan Mezian

Lékař, který se v roce 1947 narodil v Damašku, hlavním městě Sýrie. Senátor za ČSSD zvolený v roce 2012 na Litoměřicku, když porazil mimo jiné exministra obrany za ODS Alexandra Vondru.

Je místopředsedou zahraničního výboru Senátu. Do Československa Mezian přišel ve dvaceti letech studovat a už tu zůstal. Našel si tu ženu Helenu, s níž má tři děti. Kromě práce v Senátu je i rehabilitační lékař. Hovoří česky, anglicky, francouzsky a arabsky. Senátor Mezian se považuje za věřícího, ale za muslima se neoznačuje.

Se Silvestrem, pokud se slaví na ulicích alkoholem, je spojený velký zmatek. Do toho přišli nějací cizinci a migranti a ten zmatek se znásobil. Je to pak otázka udržování pořádku, což je předmětem činnosti bezpečnostních složek. Proto byl zřejmě odvolaný policejní prezident (více zde).

Další skutečností je, že někteří migranti a uprchlíci jsou mimo domov a mimo jakýkoliv řád už několik let. Jsou po strašné cestě a hned jak přišli, tak se jim nikdo nevěnoval, aby jim řekl, že vyzývavě oblečené ženy jsou skutečně normální a nejsou to prodavačky lásky a tak dále.

Jaký trest by jim hrozil, kdyby si něco takového dovolili v jejich domovských státech?
V jejich zemi, podle mého názoru, by za takové zločiny dostali mnohem větší tresty než tady. V Evropě vládne určitá benevolence a tolerance. V muslimských zemích se lidé navzájem znají a starší lidé jsou braní za veliké autority. Mládenci se těchto autorit bojí mnohem více než vězení. Tam by se s nimi v žádném případě nemazlili. Žena je v muslimských zemích obecně chráněná.

Znamená to, že uprchlíci postrádají v Evropě autority a starší členy své společnosti a kvůli tomu teď páchají násilnosti?
Určitě ano, ale ne všichni. Většina může být slušná, ale stačí pár jedinců. Navíc jsou z různých zemí a etnik. Já bych je nespojoval s žádnou vírou. Jsou tam i lidé, jejichž náboženství je jiné než muslimské.

Co je možné s takovým nepřizpůsobivým člověkem nebo skupinou lidí udělat? Poslat je zpátky do zemí, odkud přišli, anebo je zavřít do evropských věznic?
Nedával bych všechny do jednoho pytle. Mezi uprchlíky jsou určitě slušní lidé, takže bych navrhoval, abychom se jim věnovali. Je potřeba všem věnovat dostatek času a vysvětlovat jim pravidla. Samozřejmě musí být všichni viníci potrestaní podle pravidel daného státu, kam přišli. Naše zákony jsou v pořádku a je potřeba je dodržovat.

Teď záleží na tom, jak přistoupíme ke zločinům. Budeme dbát na dodržování zákonů? A budeme dokonce sebekritičtí, abychom netrestali za něco, co jsme způsobili my svou neprozíravostí? To ukáže na úroveň naší civilizovanosti a na to, jak dokážeme zvládnout situaci.

Souhlasíte s názorem, že kdo nebude ochotný přijmout západní či evropské zvyky, nemá dostat azyl?
Samozřejmě. Ani azyl ani nic jiného. Jakmile vstoupí na území nějakého státu, musí dodržovat jeho zákony. To platí i pro turisty. Náš první úkol je hájit zájmy a bezpečnost našich lidí. Rozhodně bych bral jenom ty, kteří jsou ochotní se integrovat. Nevzal bych na sebe víc, než co unesu.

Jak by mohlo v budoucnosti vypadat ideální soužití mezi Evropany a uprchlíky, kteří zde dostanou azyl?
Úspěšná integrace je, když cizinec, který sem přijede, tady pracuje, vzdělává se a vzdělávají se jeho děti. Nemá být segregovaný do ghett. A má sloužit zemi, ve které žije, a pro dobro té země by měl dělat i věci nad rámec toho, co musí.

Velkým problémem zemí, kde jsou velké komunity muslimů, je radikalizace mladých lidí. Týká se to například Francie. Je možné tomu zabránit?
Ve Francii je ta otázka jiná. Tam lidé žijí dlouho v rámci určitých společenských a historických okolností. Francie kupříkladu okupovala Alžírsko 132 let. Během toho lidé, kteří přišli do Paříže, měli francouzskou státní příslušnost. Zároveň byli segregovaní, a to byla chyba.

Tamní společnost na to možná doplácí. Ne v celém rozsahu, ale jenom marginálně. Protože počet radikálních skupin s ohledem na počet muslimů není tak velký (V centrální Francii je podle odhadů až šest milionů muslimů. Jen zhruba dva miliony skutečně praktikují islám, pozn. red.). Na druhé straně stačí jeden člověk, který zabije 130 lidí a už je to hrůza. Francie se teď musí vyrovnat s minulostí tak, aby ghetta zmizela a aby měla dobrý sociální systém.

Francie i další státy by dokonce měly dát mladým muslimům možnost naučit se, co to je islám. Radikálové a teroristé to vůbec neví. Mladí musí dostat příležitost poznat, že islám ve svém mírovém učení je to samé co judaismus a křesťanství. Část křesťanství a judaismu je dokonce součástí islámu. Imámové by měli být natolik vzdělaní, aby takové znalosti mohli předávat. Nemluvím o těch samozvaných, kteří s sebou přináší radikalismus. O islámu poučuje kdejaký hospodský skaut.

Otázkou je, kde pak takového osvíceného člověka nalezneme...
Kdo chce něco učit, včetně islámu nebo křesťanství, měl by na to být nějakým způsobem akreditovaný. Jsou někteří duchovní a je jich hodně, kteří o islámu ví hodně. Týká se to i křesťanských duchovních, kteří o islámu ví víc, než kdejaký muslim. Je to případ Tomáše Halíka. Orientální ústav (Akademie věd ČR, pozn. red.) může eventuálně nabídnout určitý program nebo projekt.

Dobrou cestou je také seznamovat s islámem veřejnost. Například pomocí dne otevřených dveří v mešitách. Všiml jsem si, že některé to pořádají.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue