Šéf policejních pyrotechniků: Je nás jen 75, techniku však máme špičkovou

  • 0
Přestože pole působnosti Pyrotechnické služby Policie ČR sahá od nálezů nábojů do pistole až po likvidaci nastražených bomb, tvoří jednotku pouhých sedm desítek lidí. V práci jim pomáhá špičková technika, od středy například i nejmodernější robot. "Jsme na stejné úrovni jako zahraniční jednotky," pochvaluje si v rozhovoru pro iDNES.cz šéf útvaru Michal Dlouhý.

Ve středu jste ukázali nového robota, který slouží ke zneškodňování výbušnin. Jak je pro pyrotechnickou službu tato technika důležitá?
Jsou případy, kdy je riskantní posílat na místo pyrotechnika, byť má na sobě těžký ochranný oblek. Zařízení, které jste viděli, používají srovnatelné jednotky po celém světě. Jejich výhodou je obrovská variabilita. Na kleště se totiž dá připevnit řada zařízení, ať je to rentgenová hlavice, rozstřelovače, přípravky na otevírání různých předmětů, odstupnou manipulaci s nimi a tak dále (o tom, co nový robot umí, se více dozvíte zde). A i když tyto zásahy tvoří jen malou část z celkového počtu výjezdů, musíte si uvědomit, že hrozba terorismu tu je a policejní složky po celém světě na ni musí být připraveny. Proto je nutné do takové techniky investovat, i když jde samozřejmě o finančně hodně nákladnou záležitost.

Jde vývoj v této oblasti rychle dopředu? Musí pyrotechnická služba vybavení často obměňovat?
K velmi významnému posunu v této oblasti došlo po 11. září 2001. Do té doby tato komodita nebyla tak žádaná, ať už mluvíme o robotech nebo různých rentgenových systémech. Po 11. září se nicméně ukázalo, že realita současného světa je bohužel jiná, že útoky jsou reálné. Robot, kterého jsme dostali, je náhradou za přístroj, který máme téměř 12 let. Jsou v něm nové systémy, nové technologie, ať už záznamové, ovládací a tak dále. Toto je vlastně generační obměna a ty funkcionality jsou mnohonásobně vyšší.

Policejní útvary si často stěžují na nedostatek financí, pyrotechnici navíc k práci potřebují hodně specializované vybavení. Jak je na tom váš útvar v tomto ohledu?
Je to případ od případu. Samozřejmě nejnákladnější je vybavení právě pro práci výjezdových skupin určených k prověřování podezřelých předmětů a nástražných výbušných systémů, ať už to jsou to technické prostředky, jako je například nejmodernější pyrotechnický robot, ale jsou tam i různá rentgenová zařízení, rozstřelovače, odstupné manipulátory, jako ochranné prostředky jsou to těžké pyrotechnické obleky... Vybavení výjezdového auta vyjde na zhruba třicet milionů korun. Ale mohu říct, že naše vybavení je špičkové a naprosto srovnatelné s podobnými jednotkami partnerských států.

Nepřetržitý provoz v sedmdesáti lidech

Jak jsou vlastně policejní pyrotechnici vytížení?
V prvé řadě je potřeba říct, že pyrotechnická služba má 75 policistů a občanských zaměstnanců, i když naprostou většinu samozřejmě tvoří policisté, kteří se věnují čtyřem oblastem. V prvé řadě je to prověřování podezřelých předmětů a likvidace nástražných výbušných systémů. K tomu máme oddělení pyrotechnických výjezdů v Praze a Olomouci. V loňském roce tato dvě pracoviště vyjížděla k 95 případům. Kromě toho jsme byli ještě ve 36 případech u pyrotechnických prohlídek v reakci na oznámení o uložení nějakého takového systému - to jsou třeba anonymní telefonáty o bombě ve škole nebo v obchodním domě.

Pyrotechnici dostali robota tEODora

Druhou a největší oblastí je likvidace nálezů munice. K tomu máme pět pracovišť, takzvaných muničních expozitur. Ty vloni vyjely k 1 824 případům. Byly to výjezdy k nálezům počínaje několika kusy pěchotní munice, jako jsou náboje do pistolí, pušek nebo kulometů, přes dělostřelecké granáty, dělostřelecké miny až po letecké pumy, které obsahují desítky kilogramů trhavin.

Kromě toho jsme zapsáni v seznamu znaleckých pracovišť, kdy jsme loni takto zpracovávali 140 znaleckých výstupů a v dalších 156 případech se podíleli na kriminalistické činnosti, případně na procesních úkonech při zajištění výbušnin nalezených například při domovních prohlídkách. Spolu s útvary ochranné služby se rovněž podílíme na pyrotechnické ochraně osob a objektů, která spočívá hlavně v preventivních pyrotechnických prohlídkách, v loňském roce se jednalo o 126 akcí.
 
Jak rychle jsou schopni vaši pyrotechnici výjezdu?
Obě výjezdové jednotky slouží ve dvou mužích, 24 hodin, sedm dní v týdnu. Na muničních expoziturách je to podobně, sloužíme tam od osmi do osmi a pak je vždy někdo na dosahu. Dále je zde jeden znalec pro celé území, takže tady v sedmdesáti lidech držíme osm pracovišť s nepřetržitým provozem.
 
Takže ta samotná rychlost, s jakou pyrotechnici dojedou na místo nálezu, závisí v zásadě pouze na vzdálenosti od "základny"?
Samozřejmě, ty muniční expozitury například vyjíždí okamžitě, denně mají pět až sedm výjezdů, jejich teritoria jsou přitom poměrně velká. Rychlost pak závisí na silniční infrastruktuře, jsou dané nějaké dojezdové vzdálenosti a časy...
 
Jak pak samotný zásah vypadá?
Najde se řekněme taška nebo balíček. Tomu říkáme neznámý předmět. Ten může třeba někde zapomenout turista a prohlídkou se zjistí, že v tom není nic. Ovšem pokud jsou tam třeba okolnosti, že se taková taška najde u nějakého chráněného objektu, ještě se navíc zjistí, že je v ní například nějaká elektronika, tak již jde o podezřelý předmět. Vyklidí se okolí a začne se prověřovat, zda má či nemá znaky nástražného výbušného systému. K tomu se použije třeba rentgen, a zjišťuje se obsah případně konstrukce nástražného výbušného systému. Podle toho se pak volí další postup.

Mnohem častější jsou ale výjezdy k nálezům munice, kdy je pyrotechnik s municí konfrontován vlastně holýma rukama. Jde na to maximálně s nějakým klasickým nářadím. Například nevybuchlá letecká puma se očistí, identifikuje a snahou pyrotechnika je demontovat zapalovače, tam je to otázka kleští a hasáku. Ale velký rozdíl je v tom, že i když jsou v takové pumě desítky kilogramů trhavin, tak na rozdíl od výbušného systému nejsou důmyslně nastraženy.


Video