Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Že se nám nedaří? Řadu velkých kauz už brzy dokončíme, říká Bradáčová

  1:59aktualizováno  1:59
Navenek to sice může vypadat, že se nám nedaří řešit velké kauzy, ale opak je pravdou, říká vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová. V prvních měsících roku pošleme před soud hned několik případů, uvedla v rozhovoru pro iDNES.cz.

Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová | foto:  Michal Růžička, MAFRA

Měla jste poměrně razantní vstup do funkce. Vrchní státní zastupitelství pod vaším vedením v prvních měsících, co jste ho začala vést, rozjelo několik velkých kauz včetně těch, které předtím nikdo moc neřešil. Teď jste ve funkci přes dva roky a vypadá to, že ty případy zatím vůbec nedopadly.
V českých poměrech jsou některé věci bohužel nemožné. Představa, že by měly být kauzy za dva roky objasněny, vyšetřeny a pravomocně odsouzeny je naivní a potvrzuje se to v praxi každý den. Reálná doba od zahájení řízení je u závažných hospodářských věcí kolem dvou let. A to je třeba zdůrazňovat. Složitější je to u věcí, které jsou starší, které byly již jednou odloženy a my u nich musíme nejdříve revidovat staré důkazy. Ale připouštím, že to může pro laiky vypadat, jak naznačujete. Zahájili jsme po mém příchodu řadu věcí a z logiky tedy vyplývá, že přípravné řízení budeme v těchto kauzách končit v jedné vlně ve stejném čase.

A je tedy nějaký odhad, kdy nastane ta vlna, o které mluvíte?
Plánujeme, že v prvních měsících příštího roku dotáhneme řadu věcí do konce vyšetřování. Týká se to mimo jiné případu jízdenek u pražského dopravních podniku, společnosti Oleo Chemical, poškozené České pošty, dotací areálu Kladruby, nemocnice Na Homolce, dotací na Ministerstvu práce a sociálních věcí, nákupu vojenských letounů nebo kauzy kolem zmanipulovaných zakázek ve Středočeském kraji, kde je stíhána řada právnických osob.

Zatím se vám, pokud se nepletu, ale podařilo do konce dotáhnout jen jednu kauzu. Tu, ve které je obžalován Marek Dalík.
V tom nemáte pravdu. Kromě případu Marka Dalíka se nyní projednává u soudu i několik daňových trestních věcí, v nichž škoda představuje stovky milionů korun, případ rozsáhlých zmanipulovaných losovaček v jižních a středních Čechách. Zažalována byla kauza OKD či ProMoPro. A také bylo ukončeno vyšetřování v případě společnosti Key Investment. Těch kauz je řada, jen jim média nevěnovala pozornost.

Ale to je pořád ve stádiu obžalob. Žádný rozsudek, byť nepravomocný, ještě v případech, které zmiňujete, nepadl.
Ani nemohl, jak už jsem řekla. Česká realita je bohužel, kvůli vysoce formálnímu trestnímu řízení, personálním možnostem policie, kdy zkušení policisté pracují na několika věcech současně, a v neposlední řadě právní kultuře, která se projevuje v přístupu obviněných a svědků k soudu, taková, jaká je. Ukazuje se to i v případě doktora Ratha. Věc byla skončena ve vyšetřování za pět měsíců a od té doby není stále ještě soudem rozhodnuta. A není to rozhodně z důvodu nedostatku důkazů.

Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová

Jaké si dáváte šance u případů, které chcete skončit na jaře příštího roku?
Pokud podáváme k soudu obžaloby, tak jsme přesvědčeni o jejich důvodnosti a podotýkám, že jsme povinni řídit se zásadou legality. Ta nám nedává možnost hodnotit účelnost, či si vybírat pouze věci, v nichž je od počátku jasné, že musíme uspět. U soudu je to otázka důkazní síly a soudcovské úvahy.

Na šance, které si dáváte, se ptám především kvůli kauze Ivo Rittiga. V jeho případě to totiž vypadá, že nejste příliš úspěšní. Snažili jste se ho marně poslat do vazby, nepodařilo se vám prosadit, aby mu soud zadržel pas. On sám toho obratně využívá třeba na sociálních sítích, kdy si z vašich neúspěchů dělá legraci.
Sociální sítě rozhodně nepodceňuji, je to mocný nástroj, který obecně ovlivňuje mínění milionů lidí. Informace, které se jejich prostřednictvím dostávají ven, však nejsou vždy pravdivé. Navíc ten, kdo je využívá, tím může sledovat různé cíle. My jsme si za poslední rok, rok a půl, museli zvyknout, že obhajoba se vede v řadě věcí v mediální sféře. Že obhájci sdělují své dojmy z procesních úkonů, výpovědi obviněných nebo výpovědi svědků veřejnosti prostřednictvím médií a dochází k popření jedné ze základních zásad, že přípravné řízení je neveřejné. Ale to je styl obhajoby. Pokud se tedy ubírá obhajoba touto cestou, neměla by jít za hranici, kterou nastavují zákony o advokacii. A jsme znovu u právní kultury, u úcty k právu a s tím spojenému základnímu respektu k institucím, které reprezentují právní stát.

Pro nás samozřejmě tento způsob komunikace od obviněných nebo jejich advokátů může být i komplikací kvůli možnému ovlivnění svědků v jejich budoucích výpovědích, protože si přečtou ve sdělovacích prostředcích, co kdy jiný svědek před nimi řekl. Může v tom být i strategie jejich zastrašování. V tomto směru sílu sdělení nepodceňujeme.

Některé případy pražských vrchních žalobců

V souvislosti s kauzou Oleo Chemical se nyní objevilo v médiích, že jste nepožádali o některé důkazy ze zabavených paměťových médií a disků, protože by vám je stejně Česká advokátní komora nevydala. Proč?
Problém spočívá v praktické aplikaci právní úpravy. Domovní prohlídku provádí policie na základě příkazu soudu. V místě, kde advokát vykonává advokacii, musíme dodržovat pravidlo na ochranu komunikace mezi advokátem a klientem. Zákon obsahuje pojistku, která nám zakazuje seznámit se s veškerým obsahem nosičů, na nichž jsou informace. Právo seznámit se s nimi má jen zástupce advokátní komory. A my v situaci, kdy nejsme oprávněni se do nosičů podívat, nejsme objektivně schopni označit, kde se na nosiči přesně nachází soubor, o který se nám jedná. Bez této specifikace však soudy, které jediné nám mohou důkaz vydat, naše návrhy jako neurčité odmítají. Takže vidíte jasný pat.

To ale přeci musí být stav, který je znám už roky. Proč se to už dávno neřešilo?
Problém se výrazněji projevil až v posledních měsících. Úprava domovních prohlídek u advokátů není stará, praktické provádění ovlivnily novely trestního řádu a praxe soudů. Původně se vycházelo z toho, že to bude soud, který se seznámí se všemi dokumenty a vydá ty důkazně použitelné.

A uvažuje se o změně?
Do budoucna by se o tom, podle mého názoru, uvažovat mělo, pokud by se tedy ještě nepodařilo praxi změnit výkladem Nejvyššího soudu. Je třeba zvážit, zda by soudce neměl být přítomen už samotné domovní prohlídce, kde by se seznámil s obsahem datových nosičů a na místě by je předal policii.

Nikdo z ministerstva nevysvětlil, proč změnili zákon

V posledních týdnech se hodně probírá chystaný zákon o státním zastupitelství. V tuto chvíli to nevypadá, že byste byli zajedno s ministryní spravedlnosti Helenou Válkovou. Co je jádrem sporu?
Moje výhrada je, že ta současná předloha z Ministerstva spravedlnosti odporuje věcnému záměru, který byl přijat vládou. Odporuje mu systémově, koncepčně, přestože z ministerstva zní, že to tak není. Základní změna, která se nesla původním návrhem, byla změna čtyřstupňové soustavy na třístupňovou. A s tím souvisela i změna pozice nejvyššího státního zástupce. Nově se mělo nastavit jmenování a odvolávání funkcionářů státního zastupitelství a samozřejmě se počítalo i se vznikem specializovaného útvaru. To byly změny, které byly veřejně diskutovány a jsou pochopitelné i pro širší veřejnost. Pak tu ale byla část změn pro laiky obtížně pochopitelných, typově změna vztahů u dohledu a dozoru, stížností atd.

Upravený návrh z dílny ministerstva ale do všech uvedených oblastí zasahuje značně nesystémově. Na jedné straně například mluví o posílení pozice státního zástupce a na druhé straně tomu neodpovídají příslušné nástroje. Návrh se také v jedné části zákona snaží soustavu státních zástupců koncentrovat pod jednu kontrolu vedoucího úřadu, další ustanovení tomu ale odporují. Vedle toho zavádí paralelní soustavu speciálních útvarů a třetí vrchní státní zastupitelství. Pro mě je nepochopitelná existence dvou vrchních státních zastupitelství, natož tří (více o návrhu zde).

Zmiňujete, že nový návrh nerespektuje rámec, který schválila vláda. Ale to byl rámec schválený jinou vládou než tou stávající. Proč by se tím ministryně Válková tedy měla vázat?
Pokud se nechce vázat už schváleným věcným záměrem, což je zcela legitimní, tak by pro takovou normu měl vzniknout nový věcný záměr. Ten by ale měl projít opět diskuzí a legislativním procesem.

Máte vysvětlení, proč se ten návrh tak změnil? Občas se objeví teze, že je to kvůli tomu, aby měli politici víc žalobce pod kontrolou. Myslíte si to i vy?
Neznám důvod, proč se to takhle změnilo. Ale chci věřit, že to nebylo jen pro to, aby bylo možno mluvit o novém originálním návrhu, který nekopíruje ten původní. Na druhé straně je pravda, že určité prvky, třeba rozšíření informační povinnosti nebo ingerence do vnitřní legislativy státního zastupitelství, úprava u jmenování funkcionářů, ukazují, že ministerstvo by mělo získat silnější pozici proti současnému stavu. Musíme si uvědomit, že systém se netvoří jen pro dobré persony na jedné či druhé straně. Jeho stabilita prostě musí být chráněna před zásahy. Nelze přece vyloučit, že se situace politická a společenská může vyvinout tak, že tady poptávka po ovlivňování žalobců bude.

Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová

A taková poptávka tu nyní podle vás je?
Předkladatel tvrdí, že nikoli. Z ministerstva nám zároveň sdělili, že o návrhu ještě budeme mluvit, takže já to současné znění nepovažuji za konečné.

Vy jste zmiňovala, že původní návrh nového zákona počítal se vznikem speciálního protikorupčního zastupitelství. S ním ale počítá i návrh ministryně Válkové. Co přesně vám vadí na tomto bodu?
Jestliže se počítá se zachováním vrchních státních zastupitelství, na kterých fungují odbory zabývající se korupcí, tak nevidím příliš smysl vytvářet další speciální útvar. A pokud by vznikl, tak jej neumím začlenit do stávající soustavy. Ministerstvo spravedlnosti evidentně nepočítalo s možnými kompetenčními spory, které by to vyvolalo. Speciál, který má vzniknout podle návrhu ministerstva, má vymezenou působnost tak, že by v něm podle našich odhadů muselo pracovat kolem sta státních zástupců a zabýval by se zhruba 700 kauzami. To ale není speciální útvar. Výjimečnost speciálního útvarů má být v tom, že zpracovává relativně malé množství kauz, asi kolem stovky. Navíc řeší úzkou problematiku a koncentrují se u něj informace tak, aby si je mezi sebou mohli státní zástupci předat. To si v případě týmu, který má dvacet státních zástupců, dovedu představit. U stovky už ne. Nehledě na to, že zákon vůbec neřeší, kdo by měl na starost případné spory.

Máte nějaké reakce od politiků, jak se k tomu novému návrhu staví?
Byla jsem u dvou jednání, kde zazněly i názory poslanců. Na podzim se to probíralo na sněmovním Ústavně právním výboru a předloha, kterou tam ministerstvo představilo, byla odmítnuta téměř celým spektrem poslanců. Další názory zazněly na odborném semináři, který se konal ve Sněmovně. I tam byly názory většinou opět nesouhlasné.

Protikorupční policie nemá stále kvalitní podmínky pro práci

V první polovině loňského roku jste měla neshody s tehdejšímu šéfem Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOFK) Tomášem Martincem, který nakonec z funkce odešel. Jak to nyní vypadá se spoluprací státního zastupitelství a tohoto útvaru? Navenek to totiž vypadá, že hlavně komunikujete a spolupracujete s Útvarem pro odhalování organizovaného zločinu, který řídí Robert Šlachta.
Můj názor na ÚOFK se nijak výrazně nezměnil. V tomto útvaru pracuje celá řada výborných lidí, kteří svou práci umí. Pak je tam ale i celá řada těch, kteří by se podle mého uplatnili lépe v jiných částech policie. Útvar má stále velké množství kauz, které se v tom počtu kvalitních lidí nedají zvládnout. A pokud se nepřizpůsobí podmínky, aby u tohoto útvaru fungoval skutečně kvalitní analytický úsek, kam patří ekonomové, daňoví poradci, účetní, který by dával analytickou podporu dalším policistům z tohoto útvaru, tak se nic moc nezmění. Ten útvar teď pracuje v rámci možností, které má. Podle mne to ale nejsou stále možnosti, které by mít měl.

Na ÚOFK se ptám speciálně i proto, že jeden z jejich vedoucích policistů byl v podezření, že nechtěl prověřovat kauzu Amun Re, případ související se solárním byznysem. Upozornil na to jeho podřízený, ten dotyčný policista ale nakonec nebyl vůbec potrestán. Co tomu říkáte?
Ten případ už tento útvar nezpracovává, naším rozhodnutím byl Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality odňat. Nadále se jím zabývá Útvar pro odhalování organizovaného zločinu.

Mne ale zajímá váš názor na to, že příslušný policista za to nebyl nijak potrestán...
To je otázka na policii. Nepřísluší mi to komentovat, nemám personální pravomoci.

Ptám se na to, protože ten policista, kterého se to podezření mělo týkat, dál u policie pracuje. To ale přeci musí být limitující pro další případnou spolupráci, pokud víte, že něco nechtěl vyšetřovat.
To je skutečně otázka na vedení příslušného útvaru.

Už jen poslední věc. Kolegové z MF DNES dělali v listopadu rozhovor s bývalým prezidentem Václavem Klausem a on tam v jedné odpovědi zmínil i vás. Jste podle něj představitelkou soudcokracie. Co tomu říkáte?
Já jsem nikdy výroky politiků, ať už současných, nebo minulých, nekomentovala, takže nebudu dělat výjimku ani nyní.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.