Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Plzeňská práva? Nic se nevyšetřilo, říká končící šéfka akreditační komise

  0:59aktualizováno  0:59
Za deset let v čele Akreditační komise, která dohlíží na kvalitu studia na vysokých školách, si vysloužila dvě žaloby za údajnou urážku na cti. Kvůli rozhodnutí neprodloužit akreditaci oboru speciální pedagogika na soukromé Univerzitě Jana Amose Komenského protestovali studenti v ulicích. Teď Vladimíra Dvořáková končí.

Předsedkyně Akreditační komise Vladimíra Dvořáková. | foto:  Petr Topič, MAFRA

A s ní končí i samotná komise, kterou vedla. Nahradí ji nově zřízený akreditační úřad, který bude mít ve srovnání se svou předchůdkyní širší pravomoci. Především budou jeho rozhodnutí nezávislá na ministerstvu školství. „To je krok dobrým směrem a já to nově vznikajícímu úřadu přeji,“ říká politoložka působící na Vysoké škole ekonomické v Praze.

V čem tato nezávislost spočívá?
Akreditační komise vydávala doporučení, rozhodnutí bylo na ministerstvu školství. Ne vždy se nám podařilo naše doporučení prosadit, v jednom případě došlo i k porušení zákona.

Vladimíra Dvořáková

Prof. PhDr. Vladimíra Dvořáková, CSc je česká politoložka a bývalá vedoucí Katedry politologie na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze. V listopadu 2003 se stala první ženou mezi profesory politologie jmenovanými v České republice.

Který případ máte na mysli?
Nedoporučili jsme udělit akreditaci právnické fakultě v Plzni, ministr Dobeš ji ale v rozporu s naším stanoviskem udělil, což není v souladu se zákonem. To byl ovšem výjimečný případ. V jiných případech jsme doporučili omezit akreditaci, což zakazuje škole přijímat v daném oboru nové studenty, a ministerstvo sice zahájilo správní řízení, ale rozhodování trvalo neúměrně dlouho.

Zmínila jste se o kauze plzeňských práv a studentů, kteří na nich vystudovali během pár měsíců...
Nejsmutnější na celé té situaci bylo, že většina studentů studovala standardně. Na škole ale vedle toho byl vytvořen systém, který umožňoval získat diplom nestandardním způsobem. Nebylo to náhodné, nešlo o ojedinělý úplatek od tatínka, jehož dítě nestačilo na studium. Pětiletá studia se dala zvládnout i za tři měsíce, popsali jsme, jak byl odbourán kontrolní mechanismus.

Výroky k této kauze vám vysloužily dvě žaloby. Bylo pro vás zadostiučiněním, když neuspěly?
Určitě to byla nejrizikovější situace. Pro mě bylo především velkým zklamáním, že policie tu kauzu nikdy nedořešila, v podstatě jen konstatovala, že na škole byl nepořádek. Nejde ani tak o to, komu byl diplom odebrán (například dětem zavražděného „kmotra“ Mrázka - pozn. red.). Nevyšetřilo se především, co bylo účelem této sítě, propojení s politikou nebo organizovaným zločinem.

Považujete to, že taková situace vůbec nastala, za selhání systému, včetně systému akreditací?
Neberu to tak. Když je vysoká škola zneužívána podobným způsobem, není to standardní. Byl to takový exces, že chvíli trvalo, než všem došlo, že nejde jen o chaos a nepořádek v administrativě. Byl to o to větší šok, že šlo o veřejnou vysokou školu. Že se to díky akreditační komisi dostalo do povědomí a že to veřejnost vnímala nejen jako kriminální, ale i etickou otázku, je pozitivní.

Akreditační komise

Zřízena byla v roce1990 s úkolem hodnotit kvalitu vysokých škol, doporučovat, omezit či zrušit nevyhovující obory. Nejznámější je odebrání akreditace právnické fakultě v Plzni z roku 2011. Vladimíra Dvořáková v ní pracuje od roku 2004, předsedkyní je od roku 2006. Členy jmenovala vláda maximálně na dvě šestiletá funkční období. Od září komisi nahradí Národní akreditační úřad pro vysoké školy.

Podle novely budou moci školy nově žádat o akreditaci pro celý obor, nejen pro jednotlivé studijní programy.
V tom vidím riziko. Školy budou mít větší odpovědnost, budou si ale také muset samy nastavit mechanismy, kterými budou kontrolovat kvalitu své práce, a pracovat s dlouhodobou koncepcí. To ale zatím neumí. Většinou se omezují na dotazníky studentům, ve kterých se ptají, jestli se jim předmět zdál těžký a jak hodnotí přednášejícího. Neviděla jsem ale, že by se škola rozhodla analyzovat například klady a zápory svých oborů pro dálkové studium, analýzu zpracovala, zavedla změny a po roce se zeptala studentů, jestli je vnímají jako pozitivní.

Jak se dá hodnotit kvalita vysoké školy? Tradiční žebříčky většina odborníků kritizuje...
Žebříčky je posedlý celý svět, jenže podle čeho hodnotit? Skvělá je nejen prestižní univerzita, která dělá špičkovou vědu, ale i škola zaměřující se na vzdělání profesně kvalifikovaných bakalářů. Pokud se škola rozhodne, že půjde touto cestou, nemá cenu sledovat, kolik má impaktů ve vědeckých publikacích. Více o ní bude vypovídat například to, na jakou praxi posílá studenty. Takové uvažování na školách chybí.

To jsou kritická slova.
Spíš jde o to, že si uvědomuji, za jakých podmínek školství funguje. Za dobu, kdy jsem působila jako předsedkyně Akreditační komise, se vystřídalo jedenáct ministrů. Podmínky, podle kterých jsou školy oceňovány, se neustále mění. Když dostávaly peníze na hlavu, nastal hon na studenty, pedagogové byli zahlceni počtem vyučovacích hodin a neměli čas na vědu. Školy přijaly obrovské množství studentů. Teď už masová koncepce zase neplatí, vědecké výsledky jsou důležité. Ale dělejte vědu, když nevíte, kolik na ni dostanete příští rok.

Členové vedení nového úřadu nebudou moci být zaměstnáni na vysokých školách. Je to podle vás změna k lepšímu?
To může být spíš problém. Novela omezuje střety zájmů do takové míry, že zakazuje i členství ve vědecké radě. To značně omezuje výběr, například pro uznávané vědce může být nepřijatelné, že by přišli o své doktorandy. Je tu také riziko, že lidé, kteří v úřadu budou, ztratí s děním na školách kontakt.

Vy končíte druhé funkční období a práce nového úřadu se účastnit nemůžete. Bude vám chybět?
Pro mě to znamená úlevu, bylo to obrovské množství práce navíc. Zažila jsem mnoho osobních útoků a dostala jsem se do složitých situací, umožnilo mi to ale poznat také mnoho skvělých lidí. Ráda budu vzpomínat třeba na bouřlivé debaty, které jsme s kolegy vedli, i na to, že tyto debaty nekončily konflikty. Osobně se ale těším, že se budu moci ve větším klidu soustředit na odbornou práci. Už se mi přece jen hůře přechází z jednoho tématu na druhé, což mi dříve potíže nedělalo.

Jak komentovala kauzu plzeňských práv politoložka Dvořáková a pověřený šéf fakulty Jiří Pospíšil v říjnu 2009:







Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.