Nyní se v Česku pořád skloňuje otázka církevních restitucí. Věříte, že se řádu vrátí jeho majetek?
Není to o tom, jestli věřím, že se něco vrátí. Já věřím ve spravedlnost. Restituce by měla být otázkou spravedlnosti, nápravou bezpráví. V evropském kontextu je to možné postavit tak, jestli se republika chová jako právní stát, nebo ne. Jinde takové problémy nebyly.
Například?
Rakousko vrátilo naše majetky zabavené hitlerovským Německem už v roce 1947, Slovinsko, kde byli u moci komunisté jako v Československu, majetek řádu vrátilo nebo nahradilo brzy poté, kdy se stalo svobodnou zemí.
Na střední a severní Moravě je hned několik objektů, které řádu patřily, a jsou tu i lesy a polnosti... Kdyby je řád získal zpět, co by se na nich změnilo?
Bouzov je reprezentativní památka, ale pro řád nehraje až tak významnou roli. Pro nás je důležitý majetek, který nám umožní získat prostředky na naše aktivity v českých zemích.
Z čeho teď vaši činnost v Čechách a na Moravě financujete? Řád tady ještě nedostal zpět žádný majetek, ze kterého by mohl vzdělávací a sociální projekty platit.
Naše aktivity v Česku v současnosti financujeme ze zahraničí.
A co lázně Karlova Studánka? Ty přece mohou být ekonomicky zajímavé.
Lázně založil kdysi řád z jednoho prostého důvodu. Aby tam mohl nechat léčit ty nejpotřebnější. Posílali jsme tam chudé pacienty, kteří by neměli na zaplacení lázeňského pobytu. Nikdy nešlo o bohaté klienty, kteří lázním přinášejí zisk. Pokud bychom Karlovu Studánku dostali zpět, k této naší filosofii se vrátíme. Rozhodně by tedy nešlo o lázně pro bohaté.
Německý řád a majetkyHistorie řádu začala roku 1190. V kraji a okolí mu patřily mimo jiné hrady Bouzov, Sovinec, zámek v Bruntále či Karlova Studánka. Roku 2007 řád převzal Moravské reálné gymnázium v Olomouci, dnes Církevní gymnázium Německého řádu. |
Čistě hypoteticky. Umíte si představit situaci, že český stát vrátí vše, co řádu patřilo?
Nejsem snílek, ale realista.
Jak jste se vůbec vy jako dvacetiletý mladík dostal do Německého řádu?
Pocházím z vesnice Unterinn v jižním Tyrolsku, která je řádovou farností už osm set roků. Takže když jsem se rozhodl pro studia teologie, bylo pro mě jaksi automatické vstoupit do Německého řádu.
A rozhodnutí stát se knězem bylo podobně automatické?
Na gymnáziu jsem se rozhodoval mezi medicínou, právy a teologií, takže to nebylo nijak snadné. Nakonec jsem si řekl, že jako kněz budu lidem nejužitečnější. Právo jsem nakonec taky vystudoval, i když to bylo pouze právo církevní.
Cesta k titulu velmistr vám trvala 36 let. Jaké byly její stupně?
Na bohosloví jsem vedl kolej a po dokončení studií jsem předsedal síti internátů, které měl Německý řád v naší tyrolské provincii. Později jsem dostal na starost péči o památky a taky o řádové vinice, sady a statky v provincii.
Bruno Platter Současný velmistr Německého řádu (dříve Řádu německých rytířů) Bruno Platter na zahájení školního roku v olomouckém řádovém gymnáziu. - velmistr Německého řádu, dříve Řádu německých rytířů |
Takže jste byl jakýsi kněz-manažer?
V jistém smyslu ano. Pořád ale pro mě byla a je nejdůležitější spiritualita. Ta mi pomáhala zvládat i ekonomické záležitosti. Později jsem také zastupoval řád na mezinárodním poli jako církevní právník. To všechno byly velmi dobré zkušenosti. Německý řád byl se mnou zřejmě spokojený, takže jsem byl v roce 2000 zvolen velmistrem.
Co vůbec dnes láká lidi do Německého řádu?
Máme pestré pole působnosti a i přes mnohasetletou tradici jsme moderní řád. Konstelace kněží, sester, familiářů (civilní příznivci řádu, kteří podporují jeho činnost a mají právo nosit řádové roucho, pozn. red.) je mezi řády naprosto jedinečná a umožňuje, aby si každý našel své pole působnosti. Na druhou stranu je tu i jakési charisma, které Německý řád bezesporu má. A každý, kdo do řádu vstupuje, má jistě i své vlastní pohnutky, ale o těch mohou nejlépe mluvit oni sami...
Jak vůbec vidíte budoucnost řádu v Čechách a na Moravě?
O budoucnost nemám obavy, i když naše činnost není tak rozsáhlá jako v minulosti. Kdysi jsme tu měli pět nemocnic, deset škol a řadu sociálních a kulturních zařízení. Na tuto práci se snažíme navázat naším olomouckým gymnáziem, konzervatoří v Opavě, provozujeme internáty, pečovatelskou službu v Bruntále. Máme tu také dvě farnosti. Pokud to bude možné, chceme naše aktivity rozšiřovat a rozvíjet, abychom co nejvíc naplňovali naše motto pomáhat a léčit.
