Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Politolog: Teroristé v Paříži ublížili svým obětem, ale i všem muslimům

  7:17aktualizováno  7:17
Jakákoli akce islámských radikálů posiluje pozice islamofobů, a středeční krveprolití v redakci francouzského časopisu tak zřejmě vyvolá další vlnu protimuslimské nenávisti. Zaniká bohužel fakt, že se jedná o činy jednotlivců, které muslimská většina odsuzuje, řekl v rozhovoru pro iDNES.cz politolog Šádí Shanaáh.

Šádí Shanaáh | foto: Šádí Shanaáh

Myslíte si, že středeční útok v redakci francouzského časopisu Charlie Hebdo povede k dalšímu nárůstu evropské vlny antiislamismu?
Zcela určitě, protože extremisté na obou stranách se vzájemně utvrzují a posilují ve svých argumentech. Jakákoli akce extremistů a lidí, kteří zaštiťují své činy islámem, se stává potvrzením argumentů islamofobů, že se všemi muslimy je něco v nepořádku. V těchto obviněních pak zaniká fakt, že se jedná o činy jednotlivců, kteří ale nereprezentují muslimskou většinu. Jsou to teroristé, kteří jsou hrozbou pro celou společnost. Ublížili svým obětem, ale i všem muslimům. Nyní se na jednu stranu zvyšuje islamofobie a zároveň se objevují teroristické akce radikálů. Tento koloběh událostí bohužel společnost v Evropě polarizuje.

Šádí Shanaáh

Šádí Shanaáh (1982) je politolog, ředitel Česko-arabského centra pro kulturní dialog INSAAN a člen Strany zelených. Narodil se v Praze palestinskému otci a české matce. Do první a druhé třídy chodil v uprchlickém táboře v jordánském Irbidu. Studoval mezinárodní vztahy na Richmond American International University v Londýně, na State University of New York, Empire State College (pražská pobočka) a University of Cambridge. Působil jako poradce pro evropské a zahraniční záležitosti bývalého ministra školství Ondřeje Lišky. Pracuje pro analytické centrum Glopolis, kde koordinuje projekt Česko hledá budoucnost. Dále pracuje jako programový koordinátor v nadaci Heinricha Bölla v Praze. Na Anglo-Americké Univerzitě v Praze vede kurz zaměřený na moderní Blízký východ.

Jak tento proces působí na neradikální většinu - nemuslimskou i muslimskou?
Může se stát, že lidé, kteří stojí mezi těmito dvěma extrémními póly a dosud nejsou vyhraněni ani na jednu stranu, budou vtáhnuti do argumentace radikálů. Mnoho lidí se tak může přimknout k islamofobním vůdcům nikoli proto, že by byli a priori islamofobové a rasisti. To vidíme třeba v Německu, kde jsou islamofobové hlavně lidé ze střední třídy. Nejsou to nevzdělaní lidé, ale jsou nějakým způsobem frustrovaní z důvodů, které primárně nemají souvislost s muslimy. Ti se pro ně ale stávají takovým hromosvodem, aby ventilovali svoji nespokojenost s politikou nebo s tím, že se rozšiřují nůžky mezi bohatými a chudými. Je to střední třída, které je slibována určitá životní úroveň, na kterou ale tito lidé nemohou dosáhnout, i když pracují od rána do večera. Jejich frustrace tedy vyplývají spíše z ekonomicko-sociálních důvodů.

Takže kromě toho, že se islámští radikálové a antiislamisté navzájem utvrzují ve svých názorech, tak i přibývá množství lidí na těchto dvou extrémních pólech?
Myslím, že jich zase tolik nepřibývá, tvoří jen minoritu. Ale jsou nadreprezentováni v médiích a jsou zkrátka hodně slyšet. Muslimové, kteří jsou schopni ve jménu islámu nebo nějaké jeho pokřivené verze, ve kterou věří, spáchat takové teroristické činy, které se staly ve Francii, jsou pouze jednotlivci. Těžko říct, jestli jich přibývá nebo ne. Lidí, kteří jsou schopni zradikalizovat se do takovéhoto stupně, poslední dobou přibývá v souvislosti s tím, co se děje v Iráku a Sýrii. Ale pořád jsou to pouze jednotlivci.

A co ten druhý pól?
Ti, kteří v sobě mají opravdu velkou zášť proti muslimům, jsou vlastně také jen jednotlivci. Zbytek lidí, kteří chodí na protimuslimské demonstrace a na Facebooku lajkuje stránky typu Islám v ČR nechceme, tak to nejsou v jádru radikálové nebo xenofobové. Mají zkrátka dojem, že s islámem je něco v nepořádku, chtějí to dát najevo a nehodlají se při tom zabývat detaily, jako kolik muslimů je takových a takových. Muslimové pro ně představují riziko. Extrémní alternativy, jako je nějaký odsun či internace muslimů, samozřejmě možné jsou. Ale myslím si, že ta ztráta a poškození demokracie společnosti, ke které by tím došlo, by za to nestálo. Poškození demokracie by byly daleko větší než přínos v tom, že by se zmenšilo riziko terorismu.

Kdyby všichni muslimové byli radikální, tak je Francie bojiště

Existuje možnost, že se situace bude vyvíjet přeci jen příznivě a že rozumná většina převáží a postaví se proti extremistům na obou stranách?
Já si myslím, že to tak zcela určitě dopadne. Není přirozená povaha společnosti, aby byla dlouhodobě ve stavu extremismu. Je nutné zachovat si chladnou hlavu a nenechat se unést nenávistí. Myslím, že obrovskou roli v tom hrají politici a vůbec kulturní, mediální i politické elity, protože ty mají společenskou zodpovědnost. Emoce by měly obracet pozitivním směrem. Nemají to samozřejmě zamazávat a říkat, že se nic nestalo, ale spíš zdůrazňovat to pozitivní, co nás spojuje.

Co středeční útok znamená pro muslimskou komunitu ve Francii?
Je to pro ni velký šok. Myslím, že každý muslim ve Francii, který otevřel zprávy, musel mít jednak pocit, že to je hrozné, co se stalo těm konkrétním lidem v redakci. Ale za druhé také, že je hrozné, co se stane a jaké reakce okolí on sám teď má očekávat. Z každé takové zprávy o násilí, které se děje v Iráku nebo v Sýrie, jsou už normální muslimové bezradní. Neustále se po nich chce, aby se za to omlouvali a distancovali se od toho.

Není ale požadavek, aby se od těchto útoků distancovali, logický?
Hodně muslimů ale úplně nevidí souvislost sebe samých s teroristy a nechápe, proč by se měli omlouvat za někoho, koho vůbec neznají a nemají s ním nic společného. Je těžké chtít třeba po francouzském muslimovi, aby se omlouval za nějaké Iráčany, když se s nimi vůbec necítí být jeden národ. Na druhou stranu nemůžeme popřít, že teroristé to dělají ve jménu víry, takže je tam určitá logická spojnice, proč se chce, aby se od toho distancovali. Jaké má ale řadový muslim možnosti se od těchto činů distancovat, když to není nějaká důležitá persona, která by byla slyšet?

A co oficiální představitelé? Distancují se podle vás od terorismu dostatečně důrazně?
Reprezentanti a oficiální duchovní představitelé různých muslimských organizací pravidelně odsuzují Islámský stát jako teroristy a jasně se od nich distancují. V médiích to ale není dostatečně vidět. Ještě tak v médiích, kde ti lidé žijí, jako ve Francii nebo v Anglii. Ale k nám se to většinou nedostane.

Teror v Paříži

Problém také je, že muslimská komunita, po které se chce omluva, vlastně není. Neexistuje jedna muslimská komunita, která má jeden hlas. Evropští muslimové mají různý etnický původ, různé politické přesvědčení. Někdo je pravičák, někdo je levičák, někdo se o politiku nezajímá, někdo je z Bangladéše, jiný z Jemenu. I víra je u nich různě intenzivní. Proto často necítí povinnost omlouvat se za nějaké vrahy, se kterými nemají nic společného. To je, jako kdybychom chtěli po nějakém Čechovi, aby se omlouval za Ku Klux Klan jen proto, že je také bílý.

Muslimské demonstrace proti Islámskému státu přesto probíhají...
Řada normálních muslimů se k tomu vyjadřovat chce, protože už to jejich životy začíná omezovat. Už před tímto činem ve Francii muslimové proti Islámskému státu demonstrovali. Stejně tak demonstrují němečtí muslimové. Nebo třeba na Facebooku vznikají různá hnutí, jako Ne mým jménem. To je takový pozitivní efekt, který nešťastným způsobem přivodily tyto tragédie. Muslimové se pomalu mobilizují, aby řekli výrazné ne.

Ve Francii je náboženské napětí dlouhodobé. Funguje někde v Evropě soužití muslimů s majoritní společností dobře?
Myslím, že i v té Francii to funguje relativně dobře. Žije tam asi pět milionů muslimů, a když několik z nich spáchá takovýto kriminální čin, nemělo by to formou kolektivní viny házet špatné světlo na další miliony lidí. Kdyby všichni muslimové byli radikálové a extremisté, tak Francie dneska vypadá jako bojiště, ale není tomu tak. Také skandinávské země obecně mají hodně vyspělou politickou kulturu. Problémy soužití jsou často zveličované. Není to tak hrozné, jak si řada českých islamofobů myslí. Domnívají se, že jsme na pokraji civilizační války a že za pár let tady bude žít většina muslimů. Tak to není.

V České republice je poněkud paradoxní, že přestože muslimové tvoří ani ne 0,1 procenta obyvatel, antiislamismus sílí. Čím si to vysvětlujete?
Podobná situace je v Německu, kde se to ukázalo před pár dny, když probíhaly demonstrace proti muslimům. Ve městě, kde žije nejvíce muslimů, tedy v Kolíně nad Rýnem, demonstrace skončila naprostým fiaskem, skoro nikdo tam nepřišel. Kdežto ve Drážďanech, kde muslimové skoro nežijí, tak tam byly protesty nejsilnější. V oblastech, kde lidé mají možnost potkávat muslimy každý den, jsou to jejich sousedé nebo prodavači, tak tam je islamofobie menší. Také třeba v Anglii to tvrdší jádro islamofobie není ve městech a okresech, kde žije hodně muslimů.

Podobně je to tedy i u nás?
U nás nikdo nemá moc představu, kdo to vlastně muslim je. Obrázek si děláme jen na základě reportáží, které jsou většinou o zabíjení a teroristických činech. Islamofobní bašty navíc nejsou ani tolik v Praze, která je více kosmopolitní a lidé jsou zvyklí, že vidí odlišně vypadající lidi, ale jsou spíše mimo Prahu. Myslím, že mezi českými islamofoby jsou různé skupinky. Někdo to téma zneužívá účelově, aniž by tomu úplně věřil. To je například Tomio Okamura, kterému je to, myslím si, úplně jedno, ale vychází z politického kalkulu. Anticiganismus mu tolik nefungoval, tak přesedlal na jiné téma. Pak jsou lidé, kteří mají blízko extrémní pravici. Další skupina jsou lidé, kteří nejsou xenofobové nebo rasisti, ale příliš nad tím nepřemýšlejí, je to pro ně taková zkratka. A je zajímavé, že u nejaktivnějších islamofobů to jsou často osobní důvody, například že zklamali v osobním vztahu s muslimkou nebo muslimem a tak dále.

Domníváte se, že zde bude do budoucna přibývat také radikálních muslimů?
My na to nemáme nějaké předpoklady, protože většina muslimů v České republice jsou lidé, kteří sem přišli studovat třeba v sedmdesátých, osmdesátých letech a jsou spíše ze sekulárních kruhů. Naše imigrační politika je jedna z nejpřísnějších v Evropě a hodně muslimů směřuje spíš do zemí, které jsou jim historicky bližší, protože tam byly kolonie nebo tam mají příbuzné. Komunita u nás se dramaticky nezvětšuje.

Jak hodnotíte neoficiální české „mluvčí“ muslimské komunity, kteří se v médiích objevují nejčastěji, tedy pana Muneeb Hassana Alrawiho nebo Muhameda Abbase?
Osobně nejsem úplně šťastný z vystupování pana Abbase. On velmi rád mluví do médií, přitom jeho organizace má jen pár členů. Má velmi velmi konzervativní názory, se kterými podle mého názoru řada muslimů vůbec nesouhlasí (rozhovor s Abbasem čtěte zde). Pan Alrawi měl mnoho dobrých iniciativ v Brně, spolupracoval například s židovskou obcí. Ale myslím si, že už je tím vším znaven.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.