Na co se Wikikonference zaměřuje?
Pořádáme ji každý rok a je to už pátý ročník. Součástí jsou přednášky a workshopy, tématem je zejména spolupráce s vysokými školami. Přihlášeno je 130 lidí (celý program najdete zde).
Kdy jste napsal první článek na Wikipedii?
Myslím, že to bylo v lednu 2006. Byl to takový, jak my říkáme, pahýlovitý článek ke slovu Život.
Česká Wikipedie v tu dobu fungovala už necelé čtyři roky a ještě neměla tak základní slovo?
Takových případů je víc. Do obecných pojmů se překvapivě nikomu moc nechce. Zakládal jsem články i ke slovům Pařez nebo Ráno.
Největší encyklopedie světa
|
Dnes ještě přispíváte?
Nárazově ano. Už nemám tolik času, abych napsal od začátku do konce nějaký článek. Spíše doplňuji obrázky nebo aktuality. Když například nyní zemřel představitel seriálu Profesionálové, tak jsem upravil datum jeho úmrtí. Spíše se ale podílím na organizaci našich projektů.
Stále platí, že do encyklopedie může úplně kdokoliv?
Ano, pokud přichází s dobrými úmysly a nedělá nějakou neplechu. Když jsou jeho editace smysluplné, tak tam s nejvetší pravděpodobností přežijí. Stejně tak může články kdokoliv kontrolovat. Je tam ale komunita uživatelů, takzvaných správců, kteří si za ta léta, co to dělají, zasloužili vyšší práva. Mohou mazat články nebo blokovat uživatele. Je jich kolem třiceti.
Kolik je momentálně na české Wikipedii celkem článků?
Přes 280 tisíc. Každý den jich přibývá kolem stovky. Když je velká událost, tak to roste. Například předpokládám, že kolem olympiády, kdy je poměrně dost aktuálních událostí, bude počet článků narůstat.
Před dvěma lety česká Wikipedie v počtu hesel předstihla Ottův slovník naučný. Kolik by měla zhruba stránek, když by se vytiskla?
Ottův slovník naučný byl limitován rozsahem článku. My ne, ale máme zato spoustu malých článečků. Každopádně bylo by to mnoho svazků. Odhaduji, že naše vydání by bylo ještě nejméně o metr delší než Ottův slovník naučný.
Kolik je v Česku stabilních wikipedistů?
Řádově několik stovek. Někteří kdysi dávno založili docela dost článků, ale teď už mají rodiny a nemají na to tolik času. Zdaleka ne všichni wikipedisté jsou ale organizovaní. Spousta z nich je pro nás naprosto neznámých, editují si v klidu a tichu svého domova a ví se maximálně jejich přezdívka.
Kdo je typický wikipedista?
Nejaktivnější jsou lidé, kteří pracují v IT, protože jsou stále u počítače. A také studenti, kteří mají dost volného času. Máme například projekt, ve kterém vysokoškolští studenti píší články na Wikipedii jako seminární práci. Zatím jich je zhruba 150. Nově se chceme zajímat o důchodce. Nabídka i zájem je z obou stran, pokusíme se navázat spolupráci například s Českou geriatrickou společností. Několik starších členů už máme. Třeba jeden pán z České Lípy obchází místní úřady a zjišťuje pro nás informace o památkách.
Jsou přispěvatelé spíše muži?
Asi tak z 95 procent. Je to hlavně jejich vztahem k technice. Když už žena dělá něco dobrovolně, tak se to možná neodehrává tolik na internetu, ale spíše působí někde mezi lidmi.
Rathovi a Bártovi příznivci se snažili ovlivnit články
Počátky české Wikipedie asi byly dost živelné, dnes už je to všechno zaběhnuté?
Člověk může očekávat určitě větší obsahovou kvalitu. Jsou tam vybudované dobré základy. Nejsme ale v pozici anglické Wikipedie, že by u nás byl problém napsat článek. Ještě pořád existuje spousta oblastí, které jsou jak Sahara. Zato v angličtině už drtivá většina základních článků existuje.
Rekordman české WikipedieNejvíce článků - úctyhodných 14 557 - založil uživatel s přezdívkou Davcza. Je to wikipedista David, který vystudoval historii a politologii na Univerzitě Karlově v Praze. Zaměřuje se zejména na zeměpisná a historická hesla. |
U nás je ta Sahara v jakých oblastech?
Určitě v přírodních vědách. Protipólem je to, co se lidem strašně dobře píše, tedy jejich koníčky. Například máme na české Wikipedii asi šest tisíc fotbalistů. Z mého pohledu je hodně článků i o seriálech a jednotlivých epizodách. Já tomu neholduji, ale nemůžu to nikomu upírat. Měla by tam však být nějaká encyklopedická úměra. Loni na konferenci jedna přispěvatelka ověřovala důležitost hesel a vyšlo jí, že z pohledu mimozemšťana by byl Pokémon možná důležitější než T. G. Masaryk, protože délka článků byla skoro stejná. Ještě v průběhu přednášky jsme poměry optimalizovaly ve prospěch pana prezidenta.
Lze vůbec nějak regulovat, aby nevznikaly články o podružnostech?
Celkově to regulovat nejde. Ale když opakovaně vzniká článek o stejné podružné věci, tak se zablokuje, aby pod tímto názvem nevznikl. Objevují se i různé propagační články o nepodstatných internetových serverech, které se cítí být významné.
Před časem mluvčí exstarosty Prahy 5 Milana Jančíka mazal v článku zmínky o skandálech svého šéfa (více čtěte zde). Víte o dalších případech, kdy si někdo dělal PR, nebo naopak haněl konkurenci?
Došlo k řadě posunům v článcích o Davidu Rathovi nebo Vítu Bártovi. Jejich příznivci tam něco přidali nebo naopak smazali. Wikipedie by měla směřovat k nějakému vyvážení. Pokud tam někdo propašuje PR článek, tak největší šance na odhalení je přímo pár hodin po jeho vzniku. Článek totiž zůstává ve vitríně posledních vytvořených článků a správci o tom mají přehled. Máme také roboty, které hlídají, jestli tam nejsou sprostá slova.
Učitelé Wikipedii zrovna nemilují. Mění se jejich postoj?
Částečně se to zlepšuje. Je to ale docela roztříštěné a není na to jednotící názor. Je pravda, že někteří kantoři ji nemají rádi. Záleží však na konkrétní škole. Třeba na Masarykově univerzitě v Brně je Wikipedie v diplomových pracích celkem běžně citována, na ČVUT také. Je potřeba ji brát jako rozcestník pro další informace. Pro studium jsou ale často vhodnější odborné články na anglické Wikipedii, kde je přeci jen zkontrolovalo více lidí. Doporučuji je pak srovnat s českou verzí, ať má člověk vyváženější pohled.
Přispívají na Wikipedii i učitelé?
Typický příklad je pan profesor Jan Sokol (bývalý děkan Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy - pozn. red.). Nemáme o všech povědomí, ale nedá se říct, že by to dělali programově. Mají málo času a je to pro ně práce navíc. Pokud to tedy nejsou vyloženě nadšenci. Wikipedii by ale pomohlo, když vydáváme sborník z článků, tak aby měl oficiální číslo a učitelé si to mohli vykázat jako publikační činnost. Samotná Wikipedia totiž nic takového nemá a pravděpodobně ani mít nemůže, protože nemá status periodika. Spolupráci s vysokými školami chceme posílit.
Na druhou stranu některé články můžou až odrazovat běžné čtenáře, protože jsou napsány příliš odborným jazykem. Jsou za hranicí populárnější encyklopedie, ke které bychom v nějakém ideálu měli směřovat.
V anglické Wikipedii je údajně podobně nepřesností jako v encyklopedii Britannica. Ta česká se také může měřit s knižními encyklopediemi?
Bylo by dobré si vybrat jádro, které je souměřitelné. Jsou články, které se měřit můžou. U článků, které už mají nějakou historii, rok, dva tam jsou, a pročetli je třeba tři editoři, bude chybovost srovnatelná s články z běžných encyklopedií.
Napadli někdy českou Wikipedii hackeři?
Není mi to známo. Přitom co se týče provedení mnoha změn ve článcích, bylo by to relativně jednoduché. Servery jsou ale v Americe a pokud by nastal velký hromadný útok, tak by se je dalo celkem bez problému odpojit. Spíše se setkáváme s vandalskými útoky. Tu a tam k nim dochází například ve školách v rámci výuky výpočetní techniky, kdy žáci hromadně editují články. V tom případě zablokujeme konkrétní IP adresu. Umíme navíc poměrně rychle zrušit všechny editace, které od ní přišly.
Centrála Wikipedie nechává pobočkám dost autonomie, nebo všude platí stejná pravidla?
Máme všichni víceméně stejná pravidla, co se může a nemůže. Například, že to musí být originální a ne převzatý text. V každé zemi pak záleží na místních zákonech. Například tady můžu vyběhnout na náměstí a vyfotit z veřejného prostranství jakýkoliv domeček. Zato v Belgii nebo Francii člověk naráží na to, že budovy mladší sedmdesát let nejde fotit.
Sdružení Wikimedia Česká republika, kterému předsedáte, vzniklo v roce 2008. Před tím čeští přispěvatelé neměli žádné vedení?
Tady dlouhou dobu byli jen osamělí vlci, kteří se moc nepotkávali, maximálně dvakrát do roka se jich pár potkalo u piva. Postupem času vznikla myšlenka, že bychom mohli práci koordinovat a založili místní pobočku, která Wikipedii zaštítí. Znamená to obcházení vysokých škol, abychom nalákali profesory, jednání s úřady. To by běžný pěšák wikipedista mohl také, ale nemá tu vážnost. Institucionalizace tomu pomáhá. Taky doufáme, že už teď v prosinci budeme mít konečně vlastní sídlo. Zatím se scházíme po hospodách a materiály k Wikipedii máme po bytech. Já jich mám doma asi sto kilo a už se těším, až se to odstěhuje.
