Rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek.

Rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek. | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Do jmenování profesorů by Zeman mluvit neměl, míní rektor Bek

  • 803
Výběr kandidátů na jmenování profesory prochází na univerzitách složitým procesem. Je zbytečné, aby je znovu přezkoumával prezident, jak Miloš Zeman a ministr školství plánují. Hlava státu by měla svým podpisem jen symbolicky stvrdit rozhodnutí odborníků, řekl v rozhovoru pro iDNES.cz rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.

Ministr školství Chládek s prezidentem Zemanem představili novou formu jmenování profesorů, podle níž bude jmenovací dekret nadále udělovat prezident. Má však právo zpochybnit kandidáta a tím iniciovat přezkumné řízení (více čtěte zde). Je to pro vás přijatelný kompromis?
Pořád nevím, jaká ta představa doopravdy je, protože včera (ve středu, pozn. red.) z úst prezidenta zaznělo, že by mělo být možné přezkoumávat návrhy na jmenování. V návrhu novely vysokoškolského zákona, kterou nám dnes zaslalo ministerstvo školství, ale žádné takové ustanovení není. Zatím jsme neviděli návrh, který by něco takového obsahoval. Mohu tedy jen komentovat stanovisko pana prezidenta, které znám z médií. Já sám si myslím, že by rozhodnutí vědeckých rad nikdo další přezkoumávat neměl. Není to dobrý nápad.

Mikuláš Bek

Český vysokoškolský pedagog, docent muzikologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, její bývalý prorektor a od září 2011 její rektor. V úřadě po sedmi letech vystřídal Petra Fialu. Funkce se ujal v září.

Působil na Masarykově univerzitě jako prorektor pro strategii a vnější vztahy. Od roku 2004 je docentem na Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Od roku 2010 byl členem expertní skupiny ministerstva školství pro individuální projekty národního operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Pracoval i v Poradním sboru města Brna pro kulturní politiku.

Kromě brněnské univerzity pracoval na Karlově a Olomoucké univerzitě. Mikuláš Bek žije s rodinou nedaleko Brna ve vesnici Dambořice. Kromě hudby, která je jeho koníčkem, si rád ve volném čase vyrazí na projížďku na kole.

Z jakého důvodu?
Myslím, že to je zbytečné, protože odborná stránka toho výkonu, jak vědecká, tak pedagogická, projde před jmenováním velmi složitou procedurou na univerzitě. Nejprve kandidáta posuzuje speciální komise ke jmenování profesora, která je složena z odborníků příslušného oboru a z externích odborníků. O věci pak hlasuje fakultní vědecká rada a univerzitní vědecká rada tajným hlasováním. To považuji za zcela dostatečné pro posouzení předpokladů člověka pro výkon funkce profesora. Myslím, že další přehodnocování je nadbytečné. Pokud jde o posuzování něčeho jiného, než je odborná stránka věci, tak bych řekl, že to je velmi riskantní z hlediska případného politického zneužití.

Prezident by měl tedy jmenovací dekret podepsat, aniž by jeho udělení přezkoumával?
Ano, já si myslím, že není tak neobvyklé, že rozhodnutí hlava instituce nebo hlava státu pouze stvrzuje a meritorní rozhodování je posunuto na úroveň níž. Tam, kde se reálně věci odehrávají. A myslím, že to tak může být dál. Podpis má mít symbolickou roli, ale neznamená reálné meritorní posuzování věci. Rektor také neposuzuje to, jak vypadá jednotlivý absolvent magisterského studia. To posoudila k tomu určená komise, která mu dala známku.

Nejde spíše o neformální dohodu mezi ministrem Chládkem a prezidentem? Ze středečního vyjádření Zemana vyplývá, že posuzoval již 64 navržených lidí, kteří budou jmenováni profesory v prosinci.
Nevím, nechci interpretovat slova pana prezidenta. Jen jsem si přečetl, že si myslí, že by měli v případě pochybností posuzovat toho kandidáta jiné orgány než je vědecká rada univerzity. S tímto návrhem, kdyby se objevil v legislativě, bych nesouhlasil. V aktuálním znění paragrafu, které jsme jako členové České konference rektorů dostali od ministerstva školství, pořád nic takového není. Tam se stále píše, že ministerstvo by mohlo vrátit vysoké škole návrh, pokud by nebyl v souladu se zákonem. O tom nejsou pochybnosti. Ale to, co říkal pan prezident, jde nad rámec té novely. A znamenalo by to jiný legislativní návrh té novely. V tomto znění nevidím místo pro žádný další orgán, který by posuzoval, jestli je návrh správný, nebo nesprávný.

Je důležité, jak se vůči tomu, co pan prezident řekl, zachová ministerstvo školství. Myslím, že existuje určité napětí mezi tím, co říkal pan prezident a tím, co reálně chystá ministerstvo školství. Protože znění, které bylo odesláno s podpisem pana ministra členům České konference rektorů, neobsahuje to, co bylo řečeno včera na tiskové konferenci.

Máte k novele v podobě, ve které vám byla zaslána, nějaké připomínky?
Budeme se tím zabývat na plenárním zasedání 4. prosince v Brně. To, co jsme dostali dnes, je znění, se kterým většina České konference rektorů může souhlasit, protože neobsahuje žádnou přezkumnou instanci mimo vysoké školy. Ale opakuji, že je to v rozporu s tím, co včera zaznělo od pana prezidenta. Nevím tedy, jestli mám brát jako vážný návrh to, co řekl pan prezident, nebo to, co nám dnes poslalo ministerstvo školství.

Jednal s vámi ministr Chládek o návrhu, že by měl v budoucnu kandidáty na profesory konzultovat s prezidentem?
To, co řekl pan prezident v naší debatě s ministrem školství nebo jeho náměstky nikdy nezaznělo. Žádnou variantu externího posuzování kandidátů jsme neprobírali.

Prezident také prohlásil, že v prosinci při nejbližším termínu jmenování profesorů jim rád předá jmenovací dekrety osobně. Ovšem pouze pokud ho o to rektoři sami požádají. Jak se k tomu postavíte?
Nevím, jak se k tomu postavíme, dokud neproběhne jednání České konference rektorů. Registruji již teď hlasy, že by to bylo možné jako v minulosti, kdy několikrát nepředával dekrety prezident, nýbrž v jeho zastoupení ministr školství. Na druhé straně si umím představit, že převáží názor, že je dobré pana prezidenta o to požádat. V této chvíli nechci předjímat.

Je to rozhodně neobvyklé, protože v minulosti prezidenti považovali za do jisté míry čest diplomy předat sami. Nebyli žádáni žádným speciálním přípisem České konference rektorů. Kdybychom pokaždé žádali prezidenta, aby diplomy předal osobně, byla by to rozhodně novinka.

Je podle vás ideální forma jmenování profesorů tak, jak je nastavena nyní?
Ne, já jsem dlouhodobě příznivcem toho, aby profesory ustanovovaly jednotlivé univerzity. Aby je nejmenoval prezident ani ministr, nýbrž vysoké školy samy. Klíčová je tam úloha vědeckých rad, v níž je rektor přítomen jen jako jeden z členů.

Proč by profesory podle vás neměl jmenovat prezident?
Současné uspořádaní je přežitkem poměrně vzdálené minulosti, totiž doby před druhou světovou válkou, kdy profesoři byli vlastně státními úředníky. Univerzity tehdy nebyly samostatnými právními osobami, nýbrž byly součástí státu. Profesor byl v postavení státního úředníka, tak bylo logické, že jeho jmenování je podepsáno prezidentem jako představitelem státu.

Ale situace se výrazně změnila po druhé světové válce. Od té doby jsou v Evropě univerzity samostatné právnické osoby a je velmi zvláštní, že někdo mimo právnickou osobu jmenuje její zaměstnance do hodnosti, která souvisí s pracovním zařazením člověka. Nepovažuji to za logické, narozdíl od armády, kde prezident jmenuje generály, protože prezident je vrchní velitel armády. Ale u vysokých škol prezident není vrchním velitelem. To je ale můj názor, který je v tuto chvíli určitě menšinový, byť není osamocený. Zakládá se také na zkušenosti ze zahraničí, protože systém tak, jak je u nás, nikde jinde v Evropě nefunguje.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video