Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Musím včas jasně vědět, co sháníme, říká nová šéfka armádních zbrojířů

  14:25aktualizováno  14:25
V čele Národního úřadu pro vyzbrojování, klíčové instituce zodpovědné za armádní zakázky, stojí nově Jitka Nalevajková. Mnozí čekají, že v době snižování vojenského rozpočtu bude žádat zejména peníze. Ona sama mluví trochu jinak, volá především po jasných a přesných zadáních, co má pro armádu koupit.

Ředitelka Národního úřadu pro vyzbrojování Jitka Nalevajková (28. dubna 2014) | foto:  David Neff, MAFRA

Ve výběrovém řízení s 16 účastníky jste zvítězila nad všemi mužskými uchazeči. Nemáte obavu z vysoké manažerské funkce v - jak před časem resort obrany nazval Martin Stropnický - mužském světě?
Jsem na ministerstvu už dlouho a nikdy jsem tu genderová témata nijak zvlášť neřešila. Pracovala jsem nejlépe, jak jsem dovedla, nechala za sebe hovořit výsledky... Naopak musím říct, že armáda si ve srovnání s běžnou společností pořád zakládá na určitém dobrém vychování a jednání. Tady se mi nestane, že by mě někdo porazil ve dveřích.

O čem jste se bavila při ústní části řízení se členy komise?
Vztahovalo se to k mé představě o fungování úřadu, o tom, jak zlepšit pověst úřadu... Myslím ale, že se postupně už lepší, i díky velké transparenční novele z roku 2012, byly výrazně omezeny výjimky ze zákona a jejich používání. Úřad už dnes je transparentnější, všichni nám vidí pod ruce, jaká řízení vyhlašujeme... Oproti dřívější době to je docela zásadní zlom.

Proč jste se do výběrového řízení přihlásila? Co bylo vaší motivací?
Otázka na tělo... Chtěla jsem se po třech letech (v sekci pro vyzbrojování, později v Národním úřadu pro vyzbrojování, pozn. red.) posunout zase o kousek dál. Rok a půl jsem byla ředitelkou odboru, ta práce mě naplňovala a toto byla možnost i výzva.

Tou jsou zřejmě i slova ministra Stropnického, že na vás čeká úkol smýt z vašeho úřadu "nelichotivou nálepku" z minulých let. Neulpívá vzhledem k vašim předchozím devíti letům na ministerstvu ta nálepka i na vás?
Na sekci pro vyzbrojování jsem přišla před třemi lety za pana ministra Vondry - právě proto, abych pomohla s reputací sekce, respektive později Národního úřadu pro vyzbrojování. V poločase jsem dostala na starosti výstroj a začala řešit problémy, které s ní byly. Myslím, že určité výsledky se už dostavily (ministerstvu se nedávno podařilo například vysoutěžit maskáče - pozn. red.).

Poprvé jste na ministerstvo přišla před téměř 13 lety, na post právničky odboru akviziční politiky. Co jste tehdy dělala?
V roce 2001 hledal ministr Tvrdík nové právníky a nabízel jim poměrně příjemné podmínky. Dostala jsem na starosti metodické řízení a kontrolu zadávání veřejných zakázek. V roce 2001 jsem psala rozkaz ministra obrany o decentralizaci zadávání veřejných zakázek a zpracovávala s tím související legislativu, protože ministr rozhodl, že zadavatelů bude několik a každý bude zodpovídat za svou agendu. Teď se ovšem po snižování počtu zadavatelů systém vrací k centralizovanému modelu.

Kdo je Jitka Nalevajková

Vystudovala Právnickou fakultu UK v Praze a čtyřsemestrální kurz regionálního rozvoje a správy na VŠE. V roce 2012 absolvovala měsíční stáž v The Naval Postgraduate School v kalifornském Monterey se specializací na veřejné zakázky.

Na ministerstvo obrany prvně přišla v srpnu 2001 za ministra Jaroslava Tvrdíka. Byla právničkou odboru akviziční politiky.

Po dvouleté přestávce a práci v soukromé sféře se v roce 2005 vrátila na obranu jako zástupkyně vedoucího oddělení vnitřní správy Úřadu provozu a služeb. Poté půl roku oddělení vedla, než se stala právničkou kabinetu ministra Martina Bartáka.

V červnu 2011, za ministra Alexandra Vondry, se stala vedoucí oddělení právní podpory veřejných zakázek odboru pořizování strategických zakázek. V září 2012 postoupila na post ředitelky odboru logistiky a zahraniční pomoci Národního úřadu pro vyzbrojování.

V dubnu 2014 stanula v čele úřadu, který má 160 pracovníků.

Poposkočíme téměř do současnosti. Předloni jste byla na stáži v kalifornské Naval Postgraduate School. Dají se tamní zkušenosti o veřejných zakázkách uplatnit v České republice?
Jednotliví aktéři znají svou roli, velká pozornost se věnuje klíčové "předakviziční" fázi. Tady se chceme snažit důsledně zavádět projektové řízení a osobní odpovědnost lidí. Poučné bylo i to, do jaké míry je v zadávacím řízení přítomen obchodní prvek, jak se nákupčí snaží dosáhnout nejpříznivější ceny i osobním kontaktem s možným dodavatelem. A zaujala mě transparentnost systému a přehlednost příslušných webových stránek. Velkou školou bylo, jak je jejich systém propracovaný a stabilní, adresáti se v něm pohybují bez problémů. Nám se mění pravidla za pochodu, právní a následně i vnitřní předpisy, což je pro zadavatele komplikací.

Vím, že jako novináři občas zjednodušujeme, ale jakou konkrétní zkušenost byste představila čtenářům? Něco ve smyslu: Toto jsem se naučila ve Spojených státech a chci se tím inspirovat.
Byla jsem tam poměrně krátce, ale mám-li něco vyzdvihnout a zdůraznit, tak právě pojetí předakviziční fáze procesu, zapojení jednotlivých aktérů do definice samotného požadavku. Právě kvůli stabilitě jejich systému se v něm adresáti pohybují bez problémů. Nám se tu mění pravidla za pochodu, právní a následně i vnitřní předpisy, což je pro zadavatele komplikované.

To se ale může stát i vám. Politiky, kteří určují pravidla, asi neovlivníte.
(úsměv) Samozřejmě čím to prostředí je stabilnější, tím lépe lze po adresátech žádat, aby se podle těch norem chovali. Když se normy neustále mění, je komplikované zajišťovat, aby všichni byli seznámení s tím, co mají dělat.

Dodavatelé vidí, že je rozdíl, za kým u nás jdou

Při svém jmenování jste zmínila určité pozitivní kroky, ale nedotažení řady věcí do konce a zátěž z minulosti. Pojďme být konkrétní: Jaké věci nebyly na úřadu dotažené? Co se nedařilo?
Před vznikem Národního úřadu pro vyzbrojování tu byly dva přetížené odbory, které jen nakupovaly, a čtyři další, které měly akvizice řídit. Úřad vznikl s myšlenkou čtyř akvizičních pracovišť, která za zakázky budou odpovídat (odbory pozemních a vzdušných sil, odbor komunikačních a informačních systémů a odbor logistiky a zahraniční pomoci) od začátku do konce. Ta pracoviště se ale dosud nepodařilo úplně zkoordinovat a každé postupuje do určité míry samostatně. Možní dodavatelé vidí rozdíl, když soutěžíte u toho či onoho odboru. Je potřeba, aby úřad byl vnímán jako jednotný organismus.

Dostala jste časový rámec, do kdy byste měla prezentovat první konkrétní výsledky v pozici ředitelky?
Od poslední reorganizace, datované k 1. lednu letošního roku, je úřad zase o 22 pracovníků menší. Nová struktura si potřebuje 'sednout'. Na druhou stranu vnímám i z formulování úkolů ze strany nejvyššího vedení, že na zavedení projektového řízení a zefektivnění procesu je kladen velký důraz a tam jsou úkoly dány v řádu týdnů až měsíců. Což se týká i jiných částí resortu.

Když mluvíte o omezení byrokracie, znesnadňující zakázky, lze to opět ukázat na konkrétním příkladu?
Elektronický podpis skrze datovou schránku mi zabere asi 27 kliknutí. Je-li zadavatel zatížen řadou takových činností, administrativa ho úplně pohltí a formální stránka převáží nad obsahem. Lidé, kteří mají zakázku na starosti, mohou ve snaze učinit zadost formálním požadavkům přehlédnout merit věci. Zveřejňujeme na různých místech informace o veřejných zakázkách, ale naše informační systémy spolu nejsou propojeny a nekomunikují. Zaměstnanec, který má zakázku na starosti, ji musí fyzicky zveřejnit na spoustě míst. Tohle chci změnit.

Probleskují zprávy, že obrana bude muset v příštím roce dál šetřit. Byť to jsou jen návrhy, vnímáte svou roli i tak, že právě na výsledcích vašeho úřadu bude z velké míry záležet, aby pan ministr Stropnický mohl žádat o zvýšení armádního rozpočtu s poukazem na doklad schopnosti šetřit?Akvizicím sice náleží jen poměrně malý podíl výdajů ministerstva obrany - ale právě zakázky jsou nejostřeji sledované.
Pravda. Ale musím říci, že základním předpokladem je správné plánování, s čímž se pořád ještě "pereme" - k tomu, aby finanční prostředky mohly být ve svém důsledku skutečně efektivně vynaložené, je potřeba, aby akvizice byly nějakým způsobem promyšlené. Pro mě je důležité, abych dostala dobře zpracované zadání včas. Klíčové tady je především střednědobé plánování, jeho provázání s rozpočtem, ročním plánem a konečně samozřejmě s akvizičním procesem. Základem však vždy bude jasný rozpočtový rámec a jeho výhled. Jen tak je možné dosáhnout toho, aby celý vzájemně provázaný proces cíleně a dlouhodobě podporoval rozvoj klíčových schopností armády.

Takto se zde dosud nepostupovalo?
Odpovím asi takto - pokud se nové vedení chce zaměřit na zjednodušení těch procesů, je to určitě důsledek toho, že všichni cítíme, že v některých případech se i přes například zavedení střednědobého plánu zadavatel dostával do úzkých. Zakázky v oblasti obrany jsou komplikované, když se kladou dodatečné informace, řízení se prodlouží, ty soutěžené komodity mají dlouhé dodací doby... Opravdu je klíčové začít včas a podle dobrých podkladů.

Co čeká armádu v dohledné době za velké akvizice?
Pro mě jako zadavatele musí být každá akvizice, velká i malá, důležitá a musím jí věnovat maximální péči. V oblasti výstroje, za kterou jsem donedávna byla odpovědná, byla řada zakázek relativně malá - ale to, že vojáci neměli požadovanou výstroj, mělo důsledky velké. Lze říci, že se hovoří o "madrech" (mobilní 3D radiolokátory protivzdušné obrany, zkráceně MADR), letištních lokátorech, ochranných vestách, štábních a spojovacích vozidlech, dílenských a vyprošťovacích vozidlech... Úkolů je celá řada.

Krátce po vašem jmenování se na sociální síti objevila poznámka, kterou ocituji: "Ať se už laskavě někdo podívá trošku níž na nákupy v rámci útvarů. Už je to neúnosné, jak byrokratický proces ten nákup je. Té vynaložené energie, času a nákladů... Tohle by se mělo konečně změnit. Určitě by to šlo." Konec citace. Co lze udělat pro nákupy v rámci útvarů?
Velitelé útvarů mohou zadávat zakázky malého rozsahu - s určitými omezeními. Pokud je na danou komoditu uzavřena centrální smlouva, tak by k decentrálním nákupům nemělo v zásadě docházet. Toto ale spadá spíš do kompetence majetkového hospodáře, stanoveného až na výjimku v rámci armády. Ten má na starosti rozhodování, jak tu či onu schopnost zajistit. A od něj já dostávám zadání.

Autor:


Témata: Akvizice




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.