Během letních prázdnin zemřelo na českých silnicích 133 lidí (ilustrační snímek).

Během letních prázdnin zemřelo na českých silnicích 133 lidí (ilustrační snímek). | foto: Martin Adamec, MAFRA

Maximálně jeden mrtvý na silnicích denně, přeje si šéf dopravní policie

  • 63
Česko má za sebou na silnicích nejméně tragické léto minimálně od roku 1990. Zemřelo jen 133 lidí. "Chceme se ale dostat na průměr EU. To znamená, aby umíral v průměru maximálně jeden člověk za den," řekl v rozhovoru pro iDNES.cz ředitel dopravní policie Tomáš Lerch. Vítá i rozšíření dopravní výchovy na školách.

V létě se snížil počet úmrtí i těžkých zranění. Jste spokojeni?
Neřekl bych, že jsme spokojeni. Samozřejmě že klesající trend je velmi pozitivní, je ale potřeba zdůraznit, že pokud prázdniny porovnáme s ostatními letošními měsíci, během kterých se počet usmrcených osob pohyboval kolem 40, tak ta čísla jsou stále obrovská. V červenci zemřelo 72 a v srpnu 61 lidí.

Šéf dopravní policie Tomáš Lerch

Jaké jsou hlavní příčiny klesajícího počtu smrtelných nehod?
Může za to vyšší bezpečnost vozidel, informování médií, preventivní kampaně i zintenzivnění činnosti policie v rizikových místech a obdobích. Výrazný vliv také vždycky mají klimatické podmínky. Letos byl kvůli dlouhé zimě pozdější nástup cyklistů a motocyklistů, což se pozitivně projevilo v počtu nehod. Méně jich bylo i kvůli červnovým povodním. Naopak nehod výrazně přibylo v druhé půli července kvůli velmi teplému počasí, kdy byli řidiči více unavení a ve stresu. 

Léto na českých silnicích

  • 14 104 dopravních nehod
  • 133 úmrtí (o 7 méně než loni v létě) - 43 řidičů aut, 29 motocyklistů, 23 cyklistů, 17 chodců, 15 spolujezdců v autech, 4 řidiči náklaďáků, 1 spolujezdec v náklaďáků, 1 řidič mopedu
  • 554 těžce zraněných 
  • 4 975 lehce zraněných

Letos v létě zemřelo na silnicích nejméně lidí od roku 1990, nejtragičtější naopak byly letní měsíce v roce 1993, kdy přišlo o život 291.

Policie přes léto uspořádala 241 bezpečnostních akcí, během kterých zkontrolovala 130 tisíc aut. Zaměřila se i na hudební festivaly a také na nalévání alkoholu dětem a mladistvým. V Moravskoslezském kraji například v jednom případě dvanáctileté dítě po vypití červeného vína nadýchalo 1,16 promile.

Podle statistik, které jste ve středu zveřejnili, zemřelo v létě nejméně lidí od roku 1990, ve kterém přišlo o život výrazně více osob než letos - 217. Máte tedy i dlouhodobější statistiky?
Statistiky jen za červenec a srpen k dispozici nemám. Pokud se budeme bavit o období leden až srpen, tak jak jsme avizovali při pololetním hodnocení (více čtěte zde), jsou letošní čísla nejlepší za posledních více než čtyřicet let. Doufáme, že pozitivní trend bude pokračovat a naší činností se k tomu budeme snažit přispět. Oproti průměru Evropské unie jsou ale ta čísla u nás pořád velmi vysoká.

Máte stanovený cíl, na jaké číslo chcete stlačit počet úmrtí na silnicích?
Cílem pochopitelně je, aby následky byly co nejmenší. Naprosto se ztotožňuji s cílem, který si vytyčila vláda, když v roce 2011 schválila Národní strategii bezpečnosti silničního provozu. V ní stanovila, že by se tato čísla do roku 2020 měla dostat na průměr Evropské unie. To znamená, aby na českých silnicích umíral v průměru maximálně jeden člověk za den (jen pro srovnání: v roce 2012 v Česku zemřelo 679 lidí; počet v posledních letech však výrazně klesá, například v roce 2007 přišlo o život 1 123 osob - pozn. red.).

V jakých krajích bylo v létě nejvíce nehod a obětí?
Nejvíce nehod bylo v Praze (2 650) a úmrtí ve Středočeském kraji (18), nejméně v obou statistikách v Karlovarském kraji (287 nehod, 3 úmrtí).

Nehody a úmrtí v roce 2013

Od začátku ledna do konce srpna 2013 se stalo 54 526 dopravních nehod. Zemřelo při nich 377 lidí, což je o 72 méně než loni za stejné období.

Jaké jsou hlavní příčiny smrtelných nehod?
Určitě je to nepřizpůsobení rychlosti stavu a povaze vozovky. Nutně to neznamená, že řidič překročí stanovenou rychlost, ale nepřizpůsobí ji konkrétnímu místu. Například když jede v zatáčce a v danou chvíli je mokrá vozovka či mlha. K častým příčinám také patří vjetí do protisměru. V létě, tedy období prázdnin a dovolených, se lidé obecně tolik nesoustředí, neuvědomují si tolik plnění povinností a s tím může přicházet i jakási nekázeň na silnicích. Je to otázka nedání přednosti v jízdě, zaznamenali jsme i velmi tragické nehody kvůli přehlédnutí dopravní značky - může to být kvůli slunci, nesoustředění či únavě. Je známé to, že únava může mít za volantem stejný vliv jako alkohol. Riziko je větší zejména u starších osob.

Děti odkoukávají návyky od rodičů

Nakolik může pomoci zlepšit situaci na silnicích dopravní výchova, která se na školách od září rozšiřuje (více čtete zde)?
Rozhodně tuto aktivitu vítáme a velmi to podporujeme. Je potřeba začít v oblasti bezpečnosti opravdu od těch nejmenších. To znamená vštěpovat jim od útlého věku základní návyky, respekt vůči pravidlům a ostatním účastníkům silničního provozu, protože to si sebou ponesou celý život. Samozřejmě k tomu budou postupně nabalovat další a další znalosti. Učitelům nabízíme pomoc a spolupráci. Policisté se pravidelně zúčastňují různých besed a seminářů ve školách a upozorňují děti na největší úskalí provozu. V tom rozhodně hodláme pokračovat.

Mají o to školy zájem?
Zájem ze škol tady je. Oddělení BESIP ministerstva dopravy k tomu zpracovalo učebnice s tím, že ministerstvo školství bude kontrolovat, zdali je výuka adekvátně a kvalifikovaně prováděna. Školy se s tím ztotožňují a zajímají se o to, jestli je v jejich blízkosti bezpečně.

Přebírají děti v řízení návyky svých rodičů? Když třeba vidí, že otec je netrpělivý a nervní řidič...
Stejně jako by škola měla vychovávat a vštěpovat základní návyky, tak stejně důležitou, ne-li důležitější roli mají rodiče, kteří by měli jít příkladem. Nejen tím, jak se chovají v provozu. I když je velmi důležité, jak respektují zákon, pravidla a ostatní účastníky, protože dítě to od rodiče odkoukává a potom si tyto návyky přenáší i na sebe.

Druhá věc je vnímání bezpečnosti. Pokud dítě vidí, že rodič si na kolo automaticky bere helmu či reflexních doplňky, a dbá tak o vlastní bezpečnost, přijde mu potom naprosto normální, aby to dělal sám. U dětí už spousta batohů a oblečení automaticky obsahuje reflexní prvky, což je velice dobře. Také dospělí více používají různé odrazky, pásky a vesty. Vnímám, že situace se zlepšuje a že se účastníci silničního provozu opravdu čím dál víc zaměřují na vlastní bezpečnost.


Video