Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Maximálně jeden mrtvý na silnicích denně, přeje si šéf dopravní policie

  20:48aktualizováno  20:48
Česko má za sebou na silnicích nejméně tragické léto minimálně od roku 1990. Zemřelo jen 133 lidí. "Chceme se ale dostat na průměr EU. To znamená, aby umíral v průměru maximálně jeden člověk za den," řekl v rozhovoru pro iDNES.cz ředitel dopravní policie Tomáš Lerch. Vítá i rozšíření dopravní výchovy na školách.
Během letních prázdnin zemřelo na českých silnicích 133 lidí (ilustrační snímek).

Během letních prázdnin zemřelo na českých silnicích 133 lidí (ilustrační snímek). | foto: Martin Adamec, MAFRA

V létě se snížil počet úmrtí i těžkých zranění. Jste spokojeni?
Neřekl bych, že jsme spokojeni. Samozřejmě že klesající trend je velmi pozitivní, je ale potřeba zdůraznit, že pokud prázdniny porovnáme s ostatními letošními měsíci, během kterých se počet usmrcených osob pohyboval kolem 40, tak ta čísla jsou stále obrovská. V červenci zemřelo 72 a v srpnu 61 lidí.

Šéf dopravní policie Tomáš Lerch

Šéf dopravní policie Tomáš Lerch

Jaké jsou hlavní příčiny klesajícího počtu smrtelných nehod?
Může za to vyšší bezpečnost vozidel, informování médií, preventivní kampaně i zintenzivnění činnosti policie v rizikových místech a obdobích. Výrazný vliv také vždycky mají klimatické podmínky. Letos byl kvůli dlouhé zimě pozdější nástup cyklistů a motocyklistů, což se pozitivně projevilo v počtu nehod. Méně jich bylo i kvůli červnovým povodním. Naopak nehod výrazně přibylo v druhé půli července kvůli velmi teplému počasí, kdy byli řidiči více unavení a ve stresu. 

Léto na českých silnicích

  • 14 104 dopravních nehod
  • 133 úmrtí (o 7 méně než loni v létě) - 43 řidičů aut, 29 motocyklistů, 23 cyklistů, 17 chodců, 15 spolujezdců v autech, 4 řidiči náklaďáků, 1 spolujezdec v náklaďáků, 1 řidič mopedu
  • 554 těžce zraněných 
  • 4 975 lehce zraněných

Letos v létě zemřelo na silnicích nejméně lidí od roku 1990, nejtragičtější naopak byly letní měsíce v roce 1993, kdy přišlo o život 291.

Policie přes léto uspořádala 241 bezpečnostních akcí, během kterých zkontrolovala 130 tisíc aut. Zaměřila se i na hudební festivaly a také na nalévání alkoholu dětem a mladistvým. V Moravskoslezském kraji například v jednom případě dvanáctileté dítě po vypití červeného vína nadýchalo 1,16 promile.

Podle statistik, které jste ve středu zveřejnili, zemřelo v létě nejméně lidí od roku 1990, ve kterém přišlo o život výrazně více osob než letos - 217. Máte tedy i dlouhodobější statistiky?
Statistiky jen za červenec a srpen k dispozici nemám. Pokud se budeme bavit o období leden až srpen, tak jak jsme avizovali při pololetním hodnocení (více čtěte zde), jsou letošní čísla nejlepší za posledních více než čtyřicet let. Doufáme, že pozitivní trend bude pokračovat a naší činností se k tomu budeme snažit přispět. Oproti průměru Evropské unie jsou ale ta čísla u nás pořád velmi vysoká.

Máte stanovený cíl, na jaké číslo chcete stlačit počet úmrtí na silnicích?
Cílem pochopitelně je, aby následky byly co nejmenší. Naprosto se ztotožňuji s cílem, který si vytyčila vláda, když v roce 2011 schválila Národní strategii bezpečnosti silničního provozu. V ní stanovila, že by se tato čísla do roku 2020 měla dostat na průměr Evropské unie. To znamená, aby na českých silnicích umíral v průměru maximálně jeden člověk za den (jen pro srovnání: v roce 2012 v Česku zemřelo 679 lidí; počet v posledních letech však výrazně klesá, například v roce 2007 přišlo o život 1 123 osob - pozn. red.).

V jakých krajích bylo v létě nejvíce nehod a obětí?
Nejvíce nehod bylo v Praze (2 650) a úmrtí ve Středočeském kraji (18), nejméně v obou statistikách v Karlovarském kraji (287 nehod, 3 úmrtí).

Nehody a úmrtí v roce 2013

Od začátku ledna do konce srpna 2013 se stalo 54 526 dopravních nehod. Zemřelo při nich 377 lidí, což je o 72 méně než loni za stejné období.

Jaké jsou hlavní příčiny smrtelných nehod?
Určitě je to nepřizpůsobení rychlosti stavu a povaze vozovky. Nutně to neznamená, že řidič překročí stanovenou rychlost, ale nepřizpůsobí ji konkrétnímu místu. Například když jede v zatáčce a v danou chvíli je mokrá vozovka či mlha. K častým příčinám také patří vjetí do protisměru. V létě, tedy období prázdnin a dovolených, se lidé obecně tolik nesoustředí, neuvědomují si tolik plnění povinností a s tím může přicházet i jakási nekázeň na silnicích. Je to otázka nedání přednosti v jízdě, zaznamenali jsme i velmi tragické nehody kvůli přehlédnutí dopravní značky - může to být kvůli slunci, nesoustředění či únavě. Je známé to, že únava může mít za volantem stejný vliv jako alkohol. Riziko je větší zejména u starších osob.

Děti odkoukávají návyky od rodičů

Nakolik může pomoci zlepšit situaci na silnicích dopravní výchova, která se na školách od září rozšiřuje (více čtete zde)?
Rozhodně tuto aktivitu vítáme a velmi to podporujeme. Je potřeba začít v oblasti bezpečnosti opravdu od těch nejmenších. To znamená vštěpovat jim od útlého věku základní návyky, respekt vůči pravidlům a ostatním účastníkům silničního provozu, protože to si sebou ponesou celý život. Samozřejmě k tomu budou postupně nabalovat další a další znalosti. Učitelům nabízíme pomoc a spolupráci. Policisté se pravidelně zúčastňují různých besed a seminářů ve školách a upozorňují děti na největší úskalí provozu. V tom rozhodně hodláme pokračovat.

Mají o to školy zájem?
Zájem ze škol tady je. Oddělení BESIP ministerstva dopravy k tomu zpracovalo učebnice s tím, že ministerstvo školství bude kontrolovat, zdali je výuka adekvátně a kvalifikovaně prováděna. Školy se s tím ztotožňují a zajímají se o to, jestli je v jejich blízkosti bezpečně.

Přebírají děti v řízení návyky svých rodičů? Když třeba vidí, že otec je netrpělivý a nervní řidič...
Stejně jako by škola měla vychovávat a vštěpovat základní návyky, tak stejně důležitou, ne-li důležitější roli mají rodiče, kteří by měli jít příkladem. Nejen tím, jak se chovají v provozu. I když je velmi důležité, jak respektují zákon, pravidla a ostatní účastníky, protože dítě to od rodiče odkoukává a potom si tyto návyky přenáší i na sebe.

Druhá věc je vnímání bezpečnosti. Pokud dítě vidí, že rodič si na kolo automaticky bere helmu či reflexních doplňky, a dbá tak o vlastní bezpečnost, přijde mu potom naprosto normální, aby to dělal sám. U dětí už spousta batohů a oblečení automaticky obsahuje reflexní prvky, což je velice dobře. Také dospělí více používají různé odrazky, pásky a vesty. Vnímám, že situace se zlepšuje a že se účastníci silničního provozu opravdu čím dál víc zaměřují na vlastní bezpečnost.

Autor:


Po stopách vrahů s Jiřím Pánkem




Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.