Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vazba a nová obvinění zvyšují tlak na Ratha, říká jeho obhájce Jelínek

  20:57aktualizováno  20:57
K původnímu obviněním z manipulací veřejných zakázek tento týden přibyla Davidu Rathovi další obvinění. Podle jeho obhájce Romana Jelínka další řízení ztíží jeho klientovi obhajobu a zvýší tlak na psychiku. Podle právníka jde o taktiku orgánů činných v trestním řízení.

Obhájce Davida Ratha Roman Jelínek | foto:  František Vlček, MAFRA

V úterý se ukázalo, že policie chce vašeho klienta stíhat pro další trestné činy. Co to pro něj může znamenat?
Souběžně vedená trestní řízení vždy zvyšují tlak na psychiku klienta a mohou oslabit jeho schopnost účinně se hájit. Samotné hlavní líčení je náročné na pozornost při výsleších svědků, spoluobžalovaných, znalců, vyžaduje rychlou orientaci ve spisu při provádění konfrontace svědků s jednotlivými důkazy a to vše bez možnosti využít notebook či jiné technické zařízení. K tomu přistupuje režim vazby omezující časové a prostorové možnosti obžalovaného při přípravě obhajoby. Všech těchto skutečností jsou si orgány činné v trestním řízení vědomy a takticky jich využívají.

Fotogalerie

V případě, že by se tato "nová linie" dostala až k soudu, byl by to samostatný proces. Může se však obvinění nějak promítnout do stávajícího hlavního líčení?
Mohlo by se promítnout například tím, že by soud po seznámení s podstatou obvinění a skutečnostmi odůvodňujícími zahájení trestního stíhání dospěl k závěru, že jím projednávaná věc je nedostatečně objasněná a vrátil jí státnímu zástupci k došetření. Nabízí se zmapování toků finančních prostředků, které měly být použity na údajné úplatky. Tyto toky ve věci, pro kterou nyní probíhá hlavní líčení, nebyly zjištěny. Stěží si lze ale představit, že by policie bez odhalení těchto toků zahájila trestní stíhání právnických osob a vystavila tak stovky, možná tisíce lidí riziku propuštění z práce.

Minulý týden soud Davidu Rathovi zamítl další žádost o propuštění. Je podle vás relevantní?
K uvalení vazby na doktora Ratha došlo na základě zmanipulovaného přepisu odposlechu pořízeného těsně před jeho zadržením a na základě účelově vytvořeného protokolu o jeho zadržení. Jak víte, podal jsem v této věci trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby. Toto trestní oznámení po čtyři měsíce putovalo od Nejvyššího státního zastupitelství, přes krajské, městské až k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze. Závěr: ve věci nedošlo ke spáchání trestného činu. Všimněte si: nikoliv, že nedošlo ke zmanipulování přepisu odposlechu, pouze se podle státního zastupitelství nejedná o trestný čin. Překvapující? Nikoliv. Na těchto procesních faulech je postaveno celé trestní řízení a samozřejmě i průběh vazby.

Co si mám představit pod těmi procesními fauly, o kterých mluvíte?
Proti postupu orgánů činných v trestním řízení v kauze Davida Ratha podala obhajoba přes šedesát stížností, několik desítek námitek proti způsobu vedení výslechů, opatřování důkazů. Všechny byly státním zastupitelstvím zamítnuty.

Rath ve vazbě

Šestnáctého října to bude sedmnáct měsíců, co je David Rath ve vazbě. Za tu dobu už podal osm žádostí o propuštění z vazby. Soudy mu v drtivé většině nevyhověly - nejprve kvůli tomu, že by mohl uprchnout, ovlivňovat svědky a pokračovat v trestné činnosti. Postupně však důvody odpadaly až zbyl jediný, hrozba vysokého trestu.

Dvakrát však soud dal Rathovi šanci. V obou případech šlo o Okresní soud pro Prahu východ. Soudce Jiří Wažik nejprve koncem loňského srpna určil vysokou, 14 milionovou kauci. Podruhé pak rozhodl v Rathův prospěch letos v březnu, kdy se kauce výrazně snížila, na 2 miliony. Pokaždé si však proti verdiktu podal státní zástupce stížnost a odvolací soudy mu vyhověly a kauci zamítly.

Nepociťujete v tom případě už trochu beznaděj?
Naopak, je to výzva. Každý rozumně uvažující člověk si položí otázku, zda trestní řízení je skutečně vedeno tak čistým způsobem, že stížnosti a námitky obhajoby je na místě odmítnout, nebo zda za jejich zamítnutím jsou jiné důvody. Pokud se vrátím k vazbě, soud osmkrát zamítl žádost klienta o propuštění z vazby na svobodu. Přesto se našel soudce Wažik, který opakovaně žádosti vyhověl. Druhý příklad: opakovaně krajský soud odůvodňoval vazbu předstižnou tím, že klient je poslanec a z titulu této funkce může pokračovat v trestné činnosti. A opět se našel senát, který rozhodl o zrušení vazby předstižné, a to čtyři měsíce před zánikem mandátu klienta.

Co tím chci naznačit? Že argumentaci obhajoby nelze do nekonečna přehlížet. Že postupem času se najdou soudci, kteří navzdory veřejnému mínění a bez ohledu na osobu obviněného, se budou návrhy a námitkami obhajoby seriózně zabývat. A povinností advokáta je stále a znovu předkládat argumenty vyvracející obvinění, sledovat a namítat procesní postupy, které jsou v rozporu se zákonem a uplatňovat veškeré prostředky nápravy.

Nicméně, jak zatím hodnotíte průběh procesu po dvou měsících, které uběhly od zahájení hlavního líčení?
Veřejnost přítomná v jednací síni mohla sledovat průběh domovních prohlídek, zadržení Davida Ratha, seznámit se se závěry znaleckých posudků na hodnotu zakázek či vyslechnout výpovědi svědků. Vyslechnutí svědci potvrdili, že systém nastavený ve Středočeském kraji manipulaci s výběrovým řízením vylučoval a že zakázky byly vysoutěženy za standardních podmínek. Znalecké posudky vypracované na žádost policie prokazují, že prospěch firem realizující zakázky byl přiměřený a zakázky nebyly předražené.

Tyto policií zadané znalecké posudky ale také ukázaly absurditu celé konstrukce obžaloby, totiž že zisk firem realizující zakázky byl výrazně nižší než výše údajně poskytnutých úplatků. Upozorňuji, že s výjimkou rekonstrukce Buštěhradu se jedná o již provedené a řádně předané zakázky.

Jeden ze svědků, které zatím soud vyslechl, byla minulý týden úřednice z ministerstva pro místní rozvoj. Obhajoba na ni směřovala hodně dotazů, dost často i velmi podrobných. Proč?
Před podáním obžaloby se k trestnímu řízení přihlásily s nárokem na náhradu škody ministerstvo financí s částkou přesahující 109 milionů korun, ministerstvo pro místní rozvoj s částkou 200 milionů a Středočeský kraj, který v té době žádnou škodu nevyčíslil. Ještě před zahájením hlavního líčení ministerstvo financí jako správce státní kasy vzalo svůj nárok zpět. Stejně tak i Středočeský kraj, který navíc své stanovisko opřel o odborné vyjádření k průběhu veřejných soutěží. A konečně ministerstvo pro místní rozvoj, které svůj nárok snížilo na 56 milionů. Z výpovědi svědkyně vyplynulo, že i tato škoda je jen hypotetická, neboť o tuto částku nepřijde ani ministerstvo, ani Česká republika, nýbrž dojde nanejvýš k jejich využití na jiné projekty.

Obhajoba často namítá, že ve spisu chybí přepisy některých částí odposlechů, zmínil jste podle vás zmanipulovaný protokol ze zadržení. Jakou by policie, potažmo státní zástupce, měli motivaci některé části vynechávat?
Prošetření už zmíněného trestního oznámení by mělo dát odpověď na otázku, kdo vyňal části přepisu odposlechů, které potvrzovaly obhajobu doktora Ratha, a kdo zmanipuloval protokol o osobní prohlídce. Mělo by být v zájmu státního zastupitelství a hlavně soudu odhalit tohoto pachatele. Mimo jiné i proto, aby byl znám jeho motiv a prověřeny důkazy, se kterými tento pachatel přišel do kontaktu. Jedině tak může mít soud jistotu, že ostatní důkazy, které má ve spisu, nejsou zmanipulované.

Jak budete dál v obhajobě postupovat? Na začátku kauzy se psalo o několika ústavních stížnostech, nyní máte podané dvě. Vidíte u nich nějakou šanci na úspěch nebo jde čistě o "formální" snahu?
Všechna podání obhajoby vycházela z indicií a důkazů získaných v průběhu trestního řízení a byla podepřena závěry právní teorie a praxe. Ve věci Davida Ratha bylo dosud podáno třináct ústavních stížností, dvě ještě nebyly projednány. Určitou naději na korektní posouzení těchto dvou stížností spatřuji v tom, že na příští týden si Ústavní soud poprvé za celou dobu vyžádal nahlédnutí do trestního spisu.

Soud s Davidem Rathem začal 7. srpna za velké pozornosti novinářů



Po stopách vrahů s Jiřím Pánkem




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.