Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vyloučené víc zapojíme do rozhodování, říká nový šéf úřadu pro chudé

  1:00aktualizováno  1:00
Nový šéf Agentury pro sociální začleňování Radek Jiránek má napilno. Shání totiž náhradu za téměř třetinu zaměstnanců, kteří odešli během bouří po odvolání jeho předchůdce Martina Šimáčka. „Tým se postupně stabilizuje,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz Jiránek. Rád by sociálně vyloučené více zapojil do rozhodování ve vyloučených lokalitách.

Nový ředitel Agentury pro sociální začleňování Radek Jiránek (29. 6. 2015). | foto:  Dan Materna, MAFRA

Má stát podle vašeho názoru v čele Agentury pro sociální začleňování suverénní manažer, nebo spíše loajální úředník? A za koho se sám považujete?
Neberte to jako vyhýbání, ale myslím, že by to měla být kombinace obojího. Měl by to být svébytný manažer, který ví, co chce, ale zároveň respektuje hierarchii vedení. Agentura nežije ve vzduchoprázdnu, nespadla z vesmíru. Je ukotvena ve struktuře Úřadu vlády a má svého nadřízeného, což je paní náměstkyně Martina Štěpánková, a vrcholného nadřízeného, kterým je ministr Dienstbier.

Od července se sedm pracovníků Agentury stane státními úředníky, bude se na ně vztahovat zákon o státní službě a personálně pak bude nad nimi státní tajemník Úřadu vlády. Takže odpověď není černá nebo bílá. V čele Agentury by měl být zkrátka loajální úředník, který vedení nastíní svojí vizi a bude ji mít dobře vyargumentovanou. Jestliže bude vedení jiného názoru, půjde o to, jaká míra kompromisu se dohodne.

Když jste se začátkem června stal novým ředitelem Agentury, personální situace byla velmi rozbouřená. Zaměstnanci protestovali proti odvolání vašeho předchůdce Martina Šimáčka a požadovali autonomii. Jaká je atmosféra v úřadu nyní?
To nejvypjatější se odehrálo před mým nástupem. Pak už bylo prakticky po všem. Musíme samozřejmě dořešit věci, začít část agentury budovat znovu, hledat nástupce za ty, kteří se rozhodli odejít sami a neustoupit z toho. Odešlo zhruba dvacet kolegů a kolegyň se všemi možnými úvazky, čímž samozřejmě vznikla velká personální mezera. Agentura čítala necelých sedmdesát lidí a necelá jedna třetina z nich odešla. Bohužel dobrovolně. Kromě ředitele Šimáčka nedostal nikdo jiný výpověď.

Radek Jiránek

Radek Jiránek

Radek Jiránek

Vystudoval sociální práci na filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Devatenáct let působil na ministerstvu vnitra. Naposledy vedl oddělení prevence kriminality. O post ředitele Agentury se ucházel už v roce 2009 , kdy výběrové řízení vyhrál Martin Šimáček. Letos v květnu zvítězil ve výběrovém řízení a začátkem června se stal novým ředitelem Agentury.

Před časem jste zmiňoval, že se budete pokoušet odcházejícím zaměstnancům výpověď rozmluvit. Podařilo se to u někoho?
Zkoušel jsem to u pár lidí, které jsem považoval za klíčové. U nikoho se to nepodařilo, byť zhruba týden, čtrnáct dní mě kolegové nechávali v očekávání. Měli určité podmínky typu: „Když si to rozmyslí jeden, tak si to rozmyslí i druhý.“ Ale nepodařilo se přesvědčit nikoho. Ještě to budu zkoušet, protože většina kolegů, kteří dali výpověď, bude pracovat do konce července. Šance ale vidím malé a musím energii soustředit i na získávání nových lidí, komunikaci s těmi, kteří zůstali, ministrem, resorty a obcemi. Je toho dost.

Z regionů odchází řada lokálních konzultantů Agentury. Už máte představu o tom, kdo je nahradí?
Vybíráme nové konzultanty. Uzavírku na životopisy máme třetího července. Rádi bychom, aby mohli od srpna nastoupit. Jsou to pracovníci, kteří se pohybují v terénu, pomáhají obcím se strategickým plánem a navrhováním projektů sociálního začleňování. Uvědomuji si, že právě tento výběr je klíčový.

Bude zřejmě nějakou dobu trvat, než tito nový lidé poznají svůj „terén“, získají kontakty...
Ano, bohužel. Situace je taková. Preferujeme, aby noví zájemci byli kolegové z míst, kde budou pracovat. Nemusí být přímo z příslušného města, protože to někdy bývá spíše kontraproduktivní. Člověk tam má určitou pracovní a osobní minulost a najednou začne hrát roli pracovníka Agentury, který někdy prosazuje pro většinové obyvatelstvo ne zcela populární opatření sociálního začleňování. Preferujeme zároveň kolegy, kteří mají zkušenosti s plánováním, analyzováním, projektovým managementem, a vůbec obecně se sociálním začleňováním. Někteří kolegové, kteří nedali výpověď, se sami hlásí o další lokality. To znamená, že když má konzultant na starost jen jednu lokalitu, kde pracuje na poloviční úvazek, projevuje zájem přibrat si ještě jednu lokalitu. To je podle mého názoru pro Agenturu nejlepší řešení a skutečně mě těší, že tací zaměstnanci v Agentuře zůstali.

Po Šimáčkově odvolání odešli také další lidé z úzkého vedení Agentury, jako Alena Zieglerová či Jakub Švec. Koho si přivedete místo nich?
Novou vedoucí oddělení lokálních koncepcí bude Radka Soukupová, která se dlouhodobě pohybuje v oblasti sociálního začleňování na různých postech. Oddělení koordinace a řízení vede nově Marek Hojsík, který na Slovensku pracoval na velmi podobné pozici jako tady v Agentuře. Jeho hlavní úkol je připravit velký investiční projekt, ze kterého bude Agentura živá příštích pět let. Kromě toho Agentura realizuje kampaň proti rasismu a nenávisti, kam jsme také nabrali dva nové lidi. Tým se tedy postupně stabilizuje.

Vybral jste si tyto lidi sám, nebo proběhlo výběrové řízení?
Zatím nové lidi hledám spíše z interních zdrojů a tak, že kolegové doporučují jiné kolegy. Na Marka Hojsíka jsem dostal tip od personálního odboru s tím, že se umístil velmi kvalitně za mnou ve výběrovém řízení na ředitele Agentury. Kromě toho sami projevují zájem i odborníci zvenčí. Pokud bychom na některá místa tímto způsobem zaměstnance nevybrali, vyhlásíme výběrová řízení.

Diskutované dělení Agentury podle Jiránka není v plánu

Proč si myslíte, že práci Agentury příliš nepřijímá část romských elit?
S tímto názorem jsem byl několikrát konfrontován jako host při Radě vlády pro záležitosti romské menšiny, kdy část členů kritizovala Agenturu, a naposledy minulý týden jednom pražském semináři, kdy opět část přítomných Romů Agenturu kritizovala. Rozdělil bych to na dvě roviny. V té první jsou zcela nereálná očekávání některých Romů, že budou bez výběrových řízení a kvalifikačních předpokladů zaměstnáni v Agentuře. S kolegy jsme si ujasnili, že v Agentuře platí neutrální zásada, vybíráme podle toho, zda potřebujeme vysokoškoláka, středoškoláka, člověka s určitými zkušenostmi... Budou-li mezi uchazeči Romové, budu jen rád.

A co otázky po vyšší účasti Romů na rozhodování v lokalitách?
To je druhá věc - participace Romů, ať už politických elit, lidí z občanského sektoru nebo i obyčejných občanů, na rozhodovacích procesech, které se dějí v lokalitách. Tam jim mohu možnost participace zaručit, nedělá to problém mě ani kolegům. V lokalitách na začátku probíhá analýza problémů, do které jsou vtahováni také občané samotní. Děláme komunitní happeningy, dotazujeme se, co občanům vadí.

Další krok je strategické plánování, do něhož jsou přímo sociálně vyloučení také zapojeni, a pokud ne, budeme iniciovat, aby byli. Do sedmdesáti měst poputují slušné prostředky z Evropské unie na koordinovaný přístup k sociálnímu začleňování a budou se tam odehrávat aktivity, jejichž subjektem mohou být sociálně vyčlenění. Mohou na těchto projektech sami nalézt zaměstnání, a díky nim také ubytování a vzdělání. V tomto problém absolutně nemám.

Devatenáct let jste působil na ministerstvu vnitra, naposledy v odboru prevence kriminality. Nedeterminuje vás toto prostředí tak trochu k důrazu na represivnější postupy, než jaké Agentura zastávala dosud?
To možná posoudí až mé činy, ale já to nepředpokládám. Působil jsem na odboru prevence kriminality, který je předstupněm represivní politiky. Moje práce byla tedy orientována na měkká opatření, zkoumání toho, proč se určitý kriminální jev děje a hledání nástrojů, aby se mu zamezilo. Poslední dobou bylo mojí velkou prioritou zvýšení bezpečí právě v sociálně vyloučených lokalitách.

To Agentura sama o sobě prosazovat nemůže, může ale zprostředkovat obcím kontakty k zajištění tzv. situační prevence. Nejznámějším prostředkem takové prevence jsou kamerové systémy, ale jsou to i různá čidla, kódy, mříže, bezpečnostní folie, čipování jízdních kol proti krádežím. To zřejmě v Agentuře moc nevyužiji. Můžeme některá tato opatření zakomponovat do zvýšení bezpeční sociálně vyloučených lokalitách, ale to už bude na kolezích na ministerstvo vnitra.

Kamery v ulicích jsou poněkud kontroverzní opatření. Chystáte se je podporovat?
Pro odborníky to kontroverzní opatření není. Mám-li sociálně vyloučenou lokalitu, ve které se nepáchá žádná trestná činnost, - a takových moc není -, tak tam je samozřejmě zbytečné dávat kameru. Je-li tam ale nebezpečno a páchá se tam trestná činnost ve veřejném prostoru, pak má kamera ve spojení s rychlou reakcí policie smysl. Primárně má kamera za cíl ochránit lidi, kteří tam žijí. Je to preventivní opatření, nikoli jen nástroj, aby měla policie přehled o situaci. My ovšem, jak jsem říkal, tato opatření můžeme pouze navrhnout.

Přejděme tedy k tomu, co je přímo ve vaší gesci, tedy k bydlení, práci a vzdělávání ve vyloučených lokalitách. Jaké priority jste si v těchto oblastech stanovil?
V současnosti spíše sbírám úkoly, které byly nastaveny předchozím vedením. Naším velkým úkolem je připravit věcný návrh zákona o sociálním podnikání. To znamená, že právnická nebo fyzická osoba v sociálním podnikání by měla za úkol refinancovat zisk, zpátky do podnikání. Cílem je, aby zaměstnal co nejvíce lidí dlouhodobě a obtížně zaměstnatelných, a aby tím expandoval. Aby je naučil pracovním návykům, určitým dovednostem, řemeslu. Primárním cílem je, aby si pak lidé sami našli lépe finančně ohodnocené zaměstnání, posunuli se jinam, a v sociálním podnikání zbylo místo pro někoho dalšího. Zatím se všichni shodují na tom, že sociální podnikání je pozitivní. Na čem se neumíme moc dohodnout, jsou benefity pro sociální podniky.

Další prioritou Agentury je sociální bydlení. V tomto směru čekáme, až vláda schválí koncepci sociálního bydlení, která by měla být odrazovým můstkem pro zákon o sociálním bydlení. Ten bude mít dopad na občany i samosprávy, kterým zákon bude ukládat určité povinnosti. S ministerstvem pro místní rozvoj dojednáváme vyhlášení výzvy na podporu sociálního bydlení z evropských fondů v rámci regionálních operačních programů.

Proti zákonu o sociálním bydlení ovšem vystupuje Svaz měst a obcí. Budete s nimi jednat a snažit se vysvětlit potřebnost tohoto zákona?
Minulý týden ministr Dienstbier jednal s novým předsedou svazu Františkem Luklem. Snažil se ho přesvědčit o tom, aby svaz ustoupil z tvrdé pozice vůči koncepci a soustředil se na věcný návrh zákona, kde budou upraveny podrobnosti, včetně finanční analýzy dopadu a zachytí samozřejmě i připomínky Svazu měst a obcí. Stále víc se ukazuje, jak nutně sociální bydlení, včetně potřebné legislativy, potřebujeme. Předpokládám tedy, že snad překonáme určitý odpor, budeme se Svazem měst a obcí spolupracovat a věřím, že patovou situaci ohledně zákona překonáme.

Kromě toho jsou přede mnou další velké úkoly. Musíme předat do vlády materiál, kterým se ukotví činnost Agentury na další období. Je totiž založena usnesením vlády z roku 2012 a její činnost podle tohoto usnesení končí letos v prosinci. Já tedy jednoduše řečeno musím vládu přesvědčit, aby souhlasila s tím, že budeme existovat dál. Do konce roku bych rád předložil také strategii boje proti sociálnímu vyčlenění od roku 2016. Velkým úkolem je věcný záměr zákona o sociálním začleňování, který v České republice zatím není.

Za úspěch uplynulých týdnů považuji, že se podařilo zahrnout město Ostrava a Brno do koordinovaného přístupu sociálního začleňování. Zájem projevila i města Ústí nad Labem, České Budějovice a další menší okresní města. Jsem rád, že i když Agentura prošla na jaře tím bouřlivým vývojem, tak jsou stále samosprávy, které jí důvěřují a chtěly by s ní spolupracovat.

Je pravda, že do lidskoprávní sekce Úřadu vlády nastupuje David Beňák, o kterém se spekulovalo jako o předvybraném kandidátovi na pozici nového šéfa Agentury? Nestal se z něho nakonec v hierarchii úřadu váš nadřízený?
Můžu potvrdit, že pan Beňák nastoupil do sekce lidských práv minulé pondělí a pracuje u paní náměstkyně Štěpánkové. Neřekl bych, že to je můj nadřízený. Paní náměstkyně ho představila jako nového kolegu. Z Rady vlády pro romské záležitosti pravděpodobně odejde, protože by to byl střet zájmů.

Zaměstnanci v minulosti protestovali také proti restrukturalizaci Agentury a jejímu rozdělení na dvě části. Je stále možné, že se tak stane?
O dělení Agentury nic nevím. To, co pracovníci sdružení v odborech vyjednávali i za účasti předsedy vlády pana Sobotky, bylo, aby Agentura povýšila a z odboru se stala samostatnou sekcí. Pan ministr Dienstbier by pak kromě dvou náměstků měl ještě třetího náměstka pro sociální začleňování. To byl návrh k diskuzi, ale měl velkou slabinu, a to je dočasnost a projektovost. Na projektech by bylo zaměstnáno přes sto lidí.

Sekce by měla oprávnění, ovšem až by skončil projekt, skončily by dotace z Evropské unie a sekce by se rozpadla, neměla by žádnou udržitelnost. Pouze jedenáct pracovníků Agentury je placeno ze státního rozpočtu. Byl by zázrak, kdyby se ve státním rozpočtu našly finance i na ostatní zaměstnance. Diskuze o povýšení Agentury na sekci proto byla prozatím ukončena. Mým cílem je ukázat za příštích osm let vládě naši potřebnost a důležitost, abychom byli alespoň odborem, který má minimálně deset lidí a dva vedoucí (placených ze státního rozpočtu, pozn. red.). Kromě toho na projektech v budoucnu přibude dalších asi čtyřicet kolegů, takže nás bude dohromady zhruba sto deset

Restrukturalizace a dělení Agentury na dvě části tedy není na programu dne?
Ne. Pokud by Agentura povýšila na sekci, o čemž se mluvilo, rozdělila by se pravděpodobně na dva, tři odbory.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.