Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zemanův věrný přítel: S Milošem se někdy u ryb dohadujeme

  8:13aktualizováno  8:13
Rybníkář Jiří Růžička z Bohdalova patří už roky do úzkého kruhu nejvěrnějších přátel nového prezidenta. To mu ale nebrání v kritice některých jeho postojů. Znají se už dlouho. Vítěz prezidentských voleb už dvakrát dokonce písemně potvrdil, že považuje rybníkáře Jiřího Růžičku za svého věrného přítele.

Šéf rybářství jednou uvítal ve své firmě dva politiky, kterých si velmi váží. Dodnes na tento den s nadšením vzpomíná. | foto: Archiv Jiřího Růžičky

 Jednou to nový prezident Miloš Zeman uvedl ve své knížce a podruhé v Růžičkově autobiografii. Šéfa bohdalovského rybářství si Zeman oblíbil i proto, že ho rybníkář umí kromě věrného obdivu i kritizovat. Kromě Zemana si Růžička váží i Václava Klause. Nic na tom nezměnila ani nedávná amnestie. "Chyba je u soudců a státních zástupců, ne u Klause," říká.

Byl jste na inauguraci?
Ne. Já se těším do Lán. Miloš Zeman slíbil, že až bude trošku klidu, tak nás tam pozve. Já vám ale chci říct hned na úvod něco jiného.

Co?
Je to téma, o kterém se často s Milošem bavím. Víte, já se na náš národ nedívám moc pozitivně. Nezapomínám na negativa. My Češi se snadno necháme zaprodat. Dlouho jsme se nedokázali s nikým prát o svou samostatnost a národní čest. Měli jsme se buďto postavit Hitlerovi v roce 1939, nebo jsme se měli pustit do Rusáků v roce 1968. Tenkrát před pětačtyřiceti lety neměli naši představitelé podepsat Moskevský protokol a souhlasit s okupací. Měli se tam raději nechat zavřít. Skutečný státník podle mých představ by to udělal. Dokázal to jen jeden z nich. Stydím se za naši národní povahu, protože byl plný Václavák lidí po smrti Heydricha, za Gottwalda, za Brežněva, i když přijel americký prezident Clinton. V Miloši Zemanovi vidím naději, že by mohl pomoci naši národní povahu aspoň trochu vylepšit.

Fotogalerie

A je něco, čím vás Zeman v poslední době nepotěšil?

Před třemi dny jsem mu tady u nás v Bohdalově říkal, že se mi nelíbí, jak odstrčil Šloufa. Já jsem i ve své knížce napsal, že Mirek Šlouf vždy patřil a bude patřit k mým známým, na které jsem velice hrdý. Za tím si stojím. Obecně si myslím, že kdo byl pracovitý a šikovný za komunistů, ten je i teď. A ve všech stranách jsou dobří a špatní lidi.

Vy jste obdivovatel Václava Klause. Co říkáte amnestii a tomu, co nastalo po ní?
V novodobé historii si vážím dvou politiků, Klause a Zemana. Oba jsem měl možnost přivítat v našem bohdalovském rybářství. Václava Klause obdivuji a budu ho obdivovat vždycky. Je nepředstavitelně pracovitý. Má svoji moudrost, neuhýbá ze svých zásad. Většina Čechů uhne, když je zle. On drží své slovo, trvá na něm. I kdyby měl trpět. Jeho ohodnotí až historie, to mi věřte.

A ta prezidentská amnestie?
Co to je za nepořádek, když někoho soudí deset let a neodsoudí ho? Chyba je podle mého názoru u soudců a státních zástupců.

Co ale argument, že ti obžalovaní se za pomoci nejlepších advokátů dokázali léta vyhýbat soudu?
To je ale přece práce soudců a státních zástupců! Kdyby byli aspoň zčásti tak pracovití a moudří jako Klaus, tak by je před soudy dostali a vynesli rozsudek v rozumné době. A netrvalo by to deset nebo dvanáct let. Víte, v Česku se hrozně uplácí. Kdovíjak je to s doktory a nemocemi těch obžalovaných. A kolik bere takový soudce? Padesát tisíc nebo sto tisíc? A teď za ním třeba přijde někdo a řekne: Dám ti deset milionů, když přivřeš oko.

Snad jsou v justici úplatní jen jednotlivci, kteří selžou. Budu věřit šéfovi Soudcovské unie ČR, který to říká. Vy ale umíte popsat i nedobré stránky lidí, kterých si vážíte. Ukázal jste to ve své autobiografické knížce Proti proudu. Co by Klaus mohl dělat jinak?
A vy znáte člověka, který je bez chyb? Takový neexistuje, každý má chyby. Václav Klaus je ješitný a já se mu ani nedivím. Má být proč ješitný. Třeba ve chvíli, kdy stojí mezi poslanci ve Sněmovně a vidí jejich úroveň. Výběr poslanců je odrazem voličů. Pokud se do politiky neodváží jít opravdové osobnosti, které už něco dokázaly, tak se to nezlepší.

Myslíte si, že povahy Klause a Zemana hodně změnili jejich obdivovatelé v předklonu, kteří obrazně řečeno přehnaně tleskají každému jejich slovu?
Já to vidím i tady v našem malém podničku. Když je úspěch, máme třeba hodně ryb, tak za to nemůže Růžička, ale my všichni. To jsme se snažili! K neúspěchu se nehlásí nikdo. Neúspěch je sirota. To je taky suprová česká vlastnost. A ještě něco vám řeknu. Podle mě je v republice minimálně padesát procent lenochů a lajdáků, kteří by nejraději brali peníze a nechodili do práce.

Jiří Růžička (71)

Narodil se na Vysočině ve Znětínku. Od deseti let sám stavěl malé rybníčky a zkoušel v nich chovat bělice. Dnes je ředitelem společnosti Rybářství Růžička, které spravuje 25 rybníků. Životní příběh Jiřího Růžičky přibližuje kniha Proti proudu s předmluvou Miloše Zemana. Ten je rybářův dlouholetý přítel. Zeman v předmluvě mimo jiné napsal. "Ke stáří si už člověk přátele vybírá a pečlivě je odděluje od pouhých známých. Skutečných přátel na konci života máme nesmírně málo. Jsem rád, že mým přítelem na Vysočině je dobrý člověk Jiří Růžička."

Vím, že jak obdivujete Václava Klause, tak jste příliš neuznával Václava Havla. Přesto mi řekněte, jestli jste na Havlovi přece jen něco oceňoval?
Určitě byl odvážný, dal dohromady disent. Nevím ale, jak by se tehdy choval, kdyby měl tři nebo čtyři děti. Byl vychovaný v rodině, která měla všeho nadbytek. Klaus a Zeman vyrostli ve skromnějších podmínkách. Souhlasím s Klausem, že socialistický režim nesvrhl disent. Ten režim vyhnil sám od sebe. A taky si myslím, že událostem v roce 1948 bychom neměli říkat komunistický puč. Gottwald před volbami říkal, že všem bohatým vezme majetek a rozdá ho chudým. Pak to dělal. Že to potom dopadlo jinak, to je další věc.

Ano. Gottwald asi dopředu neříkal, že budou komunisté i vraždit. Vy jste jako dítě zažil, když umřel Stalin. Vzpomínáte si na to?
Byl jsem školák. Chytali jsme zrovna v potoce do rukou ryby. Když umřel Stalin, začaly zvonit zvony. My kluci jsme byli tak zblblí režimem, že jsme v březnu vylezli z potoka, klekli si na studenou, mokrou zem a za Stalina se pomodlili otčenáš. Přitom můj táta byl živnostník se zabranou živností, který poslouchal Svobodnou Evropu a říkal nám, že všechno je jinak.

Vy jste kdysi býval voličem ODS, dnes jste krajský místopředseda Zemanovců na Vysočině. Jak vidíte současné občanské demokraty a jejich účast ve vládě?
Byl jsem kdysi velkým stoupencem ódéesky, ale teď je to tak profláknutá strana! Ať se modlí, aby Klaus nezaložil svoji stranu. Pokud ji založí, tak se nedostanou ani do parlamentu. Nečas je asi dobrý člověk, ale není manažer. Nemá na to, aby dělal pořádně předsedu vlády. Ve skutečnosti velí Kalousek. My se s Milošem Zemanem někdy dohadujeme. On si bere vzor ze severských států a jejich výšky daní. Já mu říkám: Miloši, pozor, mezi námi a severskými státy je velký rozdíl. Tam se nekrade. Tady přetrvává socialistické heslo: Kdo nekrade, okrádá rodinu. U nás by stačilo, kdyby se nekradlo a byli bychom stejní jak severské státy.

Může on teď jako prezident něco udělat v tom, aby přiškrtil korupci?
Určitě bude působit na politickou scénu, aby se v tom něco dělo. Myslím si, že Miloš na rozdíl od Klause nebude psát tolik knížek a nebude tolik jezdit po světě. Bude se více věnovat vládě a parlamentu. Václavu Klausovi už na to nezbýval čas.

Mohl by Zeman nějak uchopit téma zázračného zbohatnutí expremiéra Stanislava Grosse?
Myslím si, že ne. Taková věc se těžko dokazuje. Zemanovi jezdí k nám do Bohdalova na pouť. Jednou jsem se tady ptal před lety Milošovy ženy Ivanky, jak Gross může dělat ministra vnitra? V životě nic pořádného nedělal a kdoví, jestli řídil tu lokomotivu. A nakonec byl i premiér. Víte, Miloš Zeman má spoustu dobrých vlastností, v lidech se ale prostě nevyzná. Někdy důvěřuje těm, kteří si to nezaslouží. Ukázkou toho byli Gross a Špidla. Je takové dobré heslo: Důvěřuj, ale prověřuj. Nevím, co v té době dělali Milošovi poradci.

Vaší dcerou je úspěšná novinářka a cestovatelka Iva Skochová, která vystudovala žurnalistiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Bavíte se s ní někdy o vztahu Miloše Zemana k novinářům?
V tom s Milošem zásadně nesouhlasím. U novinářů je to stejné jak u ostatních profesí. Jsou podprůměrní, průměrní i nadprůměrní. Říkám mu: Miloši, když urážíš šmahem všechny novináře, tak urážíš i mou dceru. Póvl nejsou novináři, póvl je většina politiků.

Mimochodem vaše dcera připravuje knihu o svatbách ve 23 zemích světa. Kdy vyjde?
Já jsem svoji knížku smolil po chvilkách tři roky. Jí to trvá ještě déle. Tak jsem jí říkal, že už by mohla být hotová. (směje se) Všechny ty země už navštívila. Bude tam svatba i na Kilimandžáru, kam s nimi vyšla.

Jak si na tom stojí Strana práv občanů Zemanovci na Vysočině, když jste teď krajský místopředseda.
Tady byla strašná hanba, že SPOZ neuspěla na Milošově Vysočině v krajských volbách. A je hanba, že v celém kraji máme jen 150 členů.

Ono asi nejde o počet, ale aby tam byly ty skutečné osobnosti.
Jasně, to je nejdůležitější. Jedna osobnost dokáže pozvednout kandidátku, kde je třeba 45 lidí. Platí to i naopak. Když tam dáte jednoho profláknutého podnikatele, tak je pak celá kandidátka nedůvěryhodná. V Bohdalově jsem si dal závazek, že zdvojnásobíme členskou základnu. Ti lidi ale nepřijdou sami. Musíte vytipovat někoho šikovného a obecně respektovaného, aby vstoupil do politiky. A takovému člověku zkusit vysvětlit, že v politice je třeba dobrých lidí, ne špatných. Aby tam nebyli jen lemplové a prospěcháři. Pokud bude takový dobrý člověk souhlasit, tak za ním půjdou i další.

Pojďme od politiky dál. Vy máte takovou teorii o manželkách, řeknete mi ji?
Jistě. Každýho chlapa dělá ženská. Podprůměrná ženská dokáže srazit výborného chlapa na svoji podprůměrnou úroveň. Naopak pořádná ženská dokáže udělat že špatného chlapa dobrýho. A chcete ještě slyšet stručný výtah mých celoživotních zkušeností?

Poslouchám.
Nečiň lidem dobře a nebudou ti činit zle. Za každý dobrý skutek budeš spravedlivě potrestaný. A ještě jedna zkušenost: Čím větší město, tím větší ku..y. A čím bohatší kraj, tím lakomější lidi. (směje se).

Nemáte tam jako rybníkář něco nadějnějšího?
Mám recept na štěstí podle čínského přísloví: Chceš-li býti šťasten hodinu – opij se. Chceš-li býti šťasten tři dny – ožeň se. A chceš-li býti šťasten celý život – staň se rybářem.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.