Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kalouskův návrh je bič, Česko by takové škrty nevydrželo, říká Sobotka

  20:02aktualizováno  20:02
Premiér a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka se chystá na jednání s exministrem financí Miroslavem Kalouskem o podpoře TOP 09 pro "dluhovou brzdu". Kalouskovu podmínku půlprocentního snižování deficitu ročně vidí ale jako reálnou jedině v případě, že se koalice dohodne na zvýšení daní firmám, jinak by tempo škrtů podle Sobotky Česko nevydrželo.

Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka | foto: ČTK

Ministr financí Andrej Babiš počítá se schodkem rozpočtu na příští rok 100 miliard korun. Vidíte prostor pro to, aby ten schodek byl jiný? Budete usilovat o jeho zvýšení?
Já jsem viděl různé varianty v podkladových materiálech, které se připravují. Schodek zatím v materiálu, který projednává vláda, je na hranici 100 miliard. Pro sociální demokracii je klíčový jiný parametr. Aby se celkový deficit udržel pod třemi procenty HDP. Jestli schodek bude 100, 102 nebo 103 miliard, není podle mého rozhodující. Budeme ještě mluvit o výdajích na dopravní infrastrukturu, chceme dořešit otázku odměňování policistů a hasičů, budeme diskutovat o výdajích na obranu, vědu a výzkum. Ještě bude třeba některé kapitoly doladit.

Z ODS zaznělo, že pokud bude zrušen druhý důchodový pilíř, což se chystáte udělat, má to doprovázet snížení DPH na původní úroveň, protože daň z přidané hodnoty se zvyšovala kvůli důchodové reformě, pro vykrytí výpadku příjmů (více o návrhu z ODS zde). Co říkáte této myšlence?
My snižujeme DPH na léky, knihy a náhradní dětskou výživu od 1. ledna příštího roku z 15 na 10 procent. Byla to ODS, která dramaticky a možná nejvíc za celou historii zvýšila DPH v České republice. A nebylo to jen kvůli druhému pilíři, bylo to také kvůli Topolánkovu "batohu", daňové reformě, která snížila daně firmám a nejvyšším příjmovým kategoriím. To byl první skok, kdy se zvýšila DPH z 5 procent a pak následovalo další zvýšení. ODS se chová pokrytecky a možná i trochu komicky. Je to podobné jako to, když ODS nejprve sebrala pracujícím důchodcům slevu na dani a teď se ji snaží vrátit ve chvíli, kdy i vládní koalice to má ve svém programu.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09 nabídl vládě ve sněmovně, že když budete od roku 2016 o půl procenta ročně snižovat strukturální deficit, garantuje všechny hlasy poslanců TOP 09 nejen pro všechny státní rozpočty vlády, ale i pro schvalování fiskálního paktu a pro "dluhovou brzdu". Pan Babiš to hned ostře odmítl (více zde), jaká je vaše reakce na Kalouskovu nabídku?
Předpokládám, že se v příštích dnech s panem Kalouskem sejdu, abych si poslechl ten jeho návrh, ale už teď je zřejmé, že tam je poměrně vážný problém. To je ono půlprocentní tempo poklesu deficitu veřejných rozpočtů. To bychom byli schopni zvládnout, kdybychom kombinovali opatření na výdajové straně, to znamená určité úspory, se zvýšením daňových příjmů státu. Ale ve vládní koalici jsme nebyli zatím schopni se dohodnout na zvýšení daní a já se obávám, že to snížení deficitu by se odehrálo jen na výdajové straně a to by mohlo zasáhnout řadu výdajů, kde by ČSSD skutečně škrtat nechtěla. Ať už se bavíme o výdajích pro rodiny s dětmi nebo o platech zaměstnanců veřejného sektoru. Nebo by to postihlo investice, to si Česká republika nemůže dovolit.

Návrh pana Kalouska je na první pohled velmi líbivý, na druhou stranu v něm chybí, kde vezmeme peníze na takto rychlou konsolidaci veřejných rozpočtů. My bychom si na sebe ušili bič rychlé fiskální konsolidace, aniž bychom měli nástroje k tomu, aby takové tempo rozpočtové konsolidace země vůbec vydržela.

Předseda vlády Bohuslav Sobotka přichází na zasedání vlády 28. dubna v Praze.

Je vůbec někdo jiný než Kalouskova TOP 09, s kým se můžete domluvit na dluhové brzdě a fiskálním paktu? Pokud to nechcete jen předložit, ale také schválit, tak jste skoro odsouzeni k tomu se s ním domluvit...
Dluhovou brzdu chceme schválit. Jednání je vždy o hledání oboustranně přijatelného kompromisu. My se nebráníme jednání, ale není možné vzít beze zbytku návrh, který předkládá pan Kalousek, protože má závažné rozpočtové dopady. Pokud se v koalici nebudeme schopni dohodnout například na tom, že zvýšíme o něco daně z příjmu právnických osob, tak snižovat deficit o půl procenta ročně není zvládnutelný cíl.

Novým členům musíme nabídnout větší vliv na ČSSD

Když jste šel na jednání širšího vedení strany, řekl jste, že tradiční strany, včetně ČSSD, se podle vás musí změnit, aby se udržely (více zde). V čem se podle vás musí změnit?
Musí mít znovu schopnost získávat nové členy. Když se podíváte na každoroční statistiky členství v politických stranách, tak naprostá většina z nich zaznamenává úbytek členů. Sociální demokracie se to netýká nijak dramaticky, ale počet našich členů neroste. A myslím, že to souvisí s celkovou skepsí ve společnosti k politickým stranám. Rád bych do ČSSD nové členy přitáhl. Máme řadu sympatizantů, kteří ale do sociální demokracie vstoupit nechtějí. Pokud je chceme do strany získat, musíme jim něco nabídnout. To, co já jim chci nabídnout, je větší vliv na to, jak sociální demokracie funguje a vypadá.

Myslíte, že nová uskupení v politice, dříve Věci veřejné, dnes hnutí ANO a Úsvit, dokáží oslovovat voliče lépe než tradiční strany?
Krátkodobě ano, jednorázově jsou úspěšná, ale většinou jim velice rychle dojde dech. Viděli jsme to na Věcech veřejných. Tradiční politické strany mohou nabídnout určitou stabilitu a programovou ukotvenost. Pokud máte ve společnosti něco změnit, většinou vám nestačí jedno volební období. Nezávislá hnutí velmi rychle vyletí nahoru, jsou to takové supernovy, a pak za dva, za tři, za čtyři roky se zase rozpadnou, jejich politici se recyklují do nějakých nových hnutí, nových stran. Pro lidi, kteří se dlouhodobě chtějí věnovat politice a jsou hodnotově ukotveni nalevo nebo napravo, poskytují tradiční politické strany mnohem lepší platformu. Ale nemohou fungovat stále stejně, tak jako v posledních pětadvaceti letech.

Riskovat rozpad vlády kvůli restitucím Sobotka nehodlá

Vám se podařilo prosadit, že 23 tisíc členů ČSSD bude mít vliv, jak bude vypadat sestavování kandidátek, že tam bude moci být více žen, ale nevyděsil vás váš stranický kolega Jeroným Tejc těmi otázkami, které navrhl pro referendum ČSSD, a daly by se interpretovat jako útok na vládní koalici? Navrhl hlasovat o zdanění církevních restitucí a zavedení druhé sazby daně pro firmy (podrobnosti najdete zde).
Potřebujeme, aby návrh na ovlivňování složení kandidátek členy strany v referendu uspěl. Jsem přesvědčen, že když to v referendu získá podporu, přesvědčím i delegáty sjezdu. A že už před volbami 2016 by mohly probíhat primárky za účasti všech členů.

K těm otázkám, které otevřel Jeroným Tejc... Naprostá většina členů ústředního výkonného výboru se rozhodla, že takové otázky v referendu nechce a já docela chápu důvody. Řešit tu věc způsobem, který by mohl znamenat rozpad vlády, v této chvíli nedává žádný smysl. A pokud jde o zdanění firem, což je jeden z bodů volebního programu ČSSD, o tom už nemusíme hlasovat. Tam máme dohodu, že pokud se nepodaří mobilizovat daňové příjmy, tak se k sektorové dani budeme vracet.

Jeroným Tejc, Bohuslav Sobotka a Michal Hašek

Až se na podzim budete účastnit předvolebních akcí, jak budete potenciálním voličům ČSSD vysvětlovat, že jste na jednání vedení strany apeloval na kolegy, že se celá strana nemá v referendu vyjádřit, zda mají být zdaněny náhrady pro církve?
My jsme před volbami jasně řekli, že po volbách budeme chtít jednat s církvemi o změně církevních restitucí a ten slib plníme. Byla vytvořena skupina, s církvemi jednala, budeme chtít jednat dál. Sociální demokracie postupuje tak, jak před volbami řekla. Nicméně uzavřeli jsme vládní koalici, kde KDU-ČSL do značné míry blokuje možnosti dohodnout se na platformě vládní koalice o nějaké redukci církevních restitucí. Co tomu brání nejvíce, a to veřejnost ví, je, že kromě zákona uzavřely církve také smlouvy se státem, které nejsou ze strany státu vypověditelné. Pokud chceme redukovat církevní restituce, musíme primárně jednat s církvemi.

Vy jste prostě nechtěl riskovat, že vás členská základna zaváže k něčemu, co by vedlo k rozpadu vlády.
Sociální demokracie nezpochybňuje koaliční smlouvu. Víte, že pan Babiš se pokusil otevřít některá témata, která ČSSD prosadila do koaliční smlouvy, a já jsem jasně řekl, že my trváme na dodržení koaliční smlouvy. Jestliže ČSSD kritizuje fakt, že se ANO snaží otevřít podepsanou koaliční smlouvu, tak by nedávalo žádný smysl, kdybychom ji sami otevírali. To, na čem mi záleží, je to, aby vláda dodržela, co občanům slíbila, ne aby se rozpadla. Nevidím žádnou alternativu k současné vládě. ČSSD ji nerozbije, když není alternativa.

Pokud referendum ČSSD schválí povinné zastoupení 40 procent žen na kandidátkách, budete jich mít dost, které o to budou mít i zájem, jestliže vám zpočátku činilo dát za sociální demokracii do vlády byť jen jednu ženu? A ta jedna - Michaela Marksová - se tam dostala shodou okolností?
Nemám obavu, že bychom neměli dost žen. Máme řadu úspěšných komunálních političek, starostek, krajských zastupitelek. Jde spíše o to vytvořit tlak na větší zastoupení žen v ČSSD. Nejsem spokojen s tím, že v Poslanecké sněmovně má náš poslanecký klub málo žen ve srovnání s KSČM nebo ANO.

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.