Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová

Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová | foto: Michal Růžička, MAFRA

Bradáčová: Týmy vyšetřovatelů byly u protikorupční policie jen na papíře

  • 142
Policejní akce, která před rokem skončila zatčením Davida Ratha a jeho spolupracovníků, měla název Důvěra. Připravila ji tehdy ústecká žalobkyně Lenka Bradáčová a lidé z protikorupční policie. Dnes Bradáčová vede s jejím odstupujícím šéfem Tomášem Martincem ostrý spor. "Pokusil se mě zdiskreditovat," naznačuje v rozhovoru pro MF DNES.

Kam se najednou ztratila ta důvěra mezi policií a vrchní státní zástupkyní?
Nikam se neztratila. Není tady žádná válka a k žádnému narušení důvěry mezi policií a státním zastupitelstvím nedošlo. Celou svou kariéru jsem stavěla na tom, že dobré kauzy se nedají dělat bez policistů, kteří získají kvalitní informace a přinesou je na státní zastupitelství. Já mám důvěru v policii stále velkou, neotřesenou ani po události, ke které došlo mezi mnou a panem Martincem.

Není však nezvyklé, že žalobce veřejně kritizuje práci policie?
K tomu mám tři důležité poznámky. Zaprvé: ta kritika se týká pouze jednoho policejního útvaru. Zadruhé: své výtky jsem s vedením ÚOKFK (Útvar odhalování korupce a finanční kriminality) probírala od samého začátku, kdy jsem nastoupila na post vrchní státní zástupkyně. Byla to interní debata, kterou jsem nikdy neventilovala do médií. Zatřetí: na tom útvaru pracuje mnoho výborných policistů. Ti ale musí dostat prostor, aby mohli zpracovávat důležité a závažné kauzy. Není možné, aby se útvar zabýval takovým množstvím kauz jako nyní a aby nepracoval týmově.

Nyní tam nemají týmy detektivů?
Mají, ale ty týmy nemohou být virtuální realitou, že je napíšeme někam na papír, ale fakticky neexistují. Na kauze typu pražský Dopravní podnik, CASA, Ředitelství silnic a dálnic musí pracovat tým pěti až deseti policistů a může se k tomu věnovat maximálně ještě jedné jiné kauze. Nemůže jeden člověk pracovat na deseti případech. Druhá věc je specializace. Ten útvar by měl podle mě být úzce specializován a reagovat na aktuální potřebu. Dnes jsou problémem této země veřejné zakázky a evropské peníze. Tam by se měla upřít pozornost. Na klasické daňové úniky už nyní stačí kriminalisté v krajích, případně celníci.

Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová

S nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem jste uvedli, že kriminalisté z protikorupční policie před žalobci tajili informace ze závažných trestních kauz. Můžete být konkrétní?
Uvedla jsem příklady, kdy se vedlo vyšetřování bez toho, aby o tom byl informován státní zástupce. Je to třeba mediálně známá kauza kolem společnosti Amun.re, pak ještě jedno podání, které se týkalo solárního byznysu, nebo třeba věc, která se dotýkala ministerstva zahraničí. Pravda je, že státní zástupce má odpovědnost a policista musí jeho oprávnění respektovat. Vyšetřování jenom v rámci policie, mimo dozor státního zástupce? U takto specializovaných složek, kam přicházejí velmi závažná oznámení, toho nejsem příznivkyní.

Proč se to však stávalo? Není to právě známka nedůvěry ze strany policistů?
Na to by asi měli odpovědět policisté. Je to však příznačné jen pro tento útvar. V jiných složkách policie se to neděje. Je otázka, zda na tento útvar nepřichází tolik informací, že už nemá kapacity rozkrýt všechno v celém kontextu. Takže si jen vyžádají nějaké doplňující informace, ale nemají už síly, čas ani prostředky, aby tu věc otevřeli, a proto je pak případ odložen.

Takže věříte, že je to spíš chyba v systému a nikoli snaha závažné kauzy takzvaně zamést?
Tady by mělo samo vedení útvaru, případně policejní prezidium udělat revizi všech těchto případů a říct, kde k chybám došlo a proč. A jaká opatření přijme do budoucna. Tady to opravdu nemůže zůstat u jedné výměny. Je vidět, že ani sebelepší nový ředitel by tu praxi bez systémových úprav nezměnil. Je to jednoznačně systémová chyba a dlouhodobá. Není to věc posledních několika měsíců. Objem kauz a počet policejních specialistů je prostě neodpovídající.

V případu solární firmy Amun.re někteří policisté MF DNES přiznali, že vyšetřovatelé čelili tlaku, aby se případ odložili.
Já nemohu spekulovat, co se v této kauze dělo, protože to nevím. Pokud policie postupuje tímto způsobem, tak se státní zastupitelství o takových věcech vůbec nedozví. Pravda je ta, že novela trestního řádu v roce 2001 zavedla institut informace o zahájení úkonů v trestním řízení. Byla to reakce na velké množství poznatků a informací, které policie vyšetřovala bez dozoru státního zastupitelství a ta vyšetřování končila nejednoznačným výsledkem. Zavedení záznamu mělo tento nešvar odstranit. Po letech jsme se dostali k tomu, že jeden útvar takto zase postupuje.

Jmenovala jste tři kauzy, v nichž kriminalisté ÚOKFK postupovali bez vás žalobců. Bylo jich více?
Těch kauz, aniž bych znala podrobnosti, proč se tak postupovalo, byly desítky.

Desítky?
Pochopitelně ne každé trestní oznámení přinese kvalifikované informace, které by vedly k zahájení trestního řízení, ale jak už víme z těch kauz, v nichž podrobnosti známe, tak to rozlišení nebylo vždycky učiněno správně.

Jde tedy jen o nesprávné vyhodnocení informací, nebo o závažné pochybení?
Pokud by inventura ukázala, že v těch kauzách policisté použili nástroje trestního řízení, aniž by trestní řízení bylo ve skutečnosti zahájeno, tak je to velmi závažné pochybení. A i takovou informaci už mám.

Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová

Proč by to bylo závažné?
Policista může operativně získávat informace nebo si informace ověřovat a vyhodnocovat. Pokud však použije nástroje trestního řízení - provede výslech, vyžádá si oficiálně nějaké dokumenty - pak už to musí dělat pod dozorem státního zástupce. Jinak mimo jiné uvádí v omyl druhou stranu, která ani neví, zda se trestní řízení vede a zda má povinnost takové záležitosti vyhovět.

V kauze Amun.re došlo tímto postupem ke zhruba roční prodlevě, kdy se nic nevyšetřovalo. Může to celý případ ohrozit?
Nemohu v této chvíli ještě odpovědět. Pokud by se ukázalo, že k té kauze můžeme všechny potřebné informace zjistit z důkazů, které jsou zafixované - to znamená, že je tam nějaká vlastnická struktura, která je zaznamenána, jsou tam nějaké listinné důkazy - tak se nic nezmaří. Pokud tomu ale tak není a během toho roku došlo třeba k nějakým převodům, zastírání a podobně, pak to bude složité. Potom by ta prodleva mohla znamenat, že se nám některé důležité informace už nepodaří získat. Ale to teď opravdu nevím, berte to spíše jako obecnou odpověď.

Kolikrát jste si za poslední měsíc vyčítala, že jste se neformálně bavila s moderátorem Frekvence 1 a pronesla přitom větu, že na vás Martinec vyrábí kauzu?
Já si to opakuji neustále, považuji to za chybu, ale také za velké ponaučení. Moje reakce byla do určité míry emotivní, protože se ten atak dotýkal mého osobního života a navíc ty informace byly nepravdivé. Ponaučení je v tom, že ne všichni v této zemi postupují eticky. Posunulo to moji nedůvěru k určitému typu lidí. Nedá se věřit všem.

Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová

Proč jste stále přesvědčená, že k úniku informací o možném stíhání vašeho manžela došlo účelově, abyste byla poškozena?
Nejpodivnější mi přišlo, že policie začala vyšetřovat případ, v němž vystupuje můj manžel, už v lednu tohoto roku. Od ledna tohoto roku do předání věci na ten případ také dohlíželo naše Vrchní státní zastupitelství v Praze. První otázka: proč policisté za celou dobu takto důležitou informaci nepředali dozorovému státnímu zástupci? Proč ji až v polovině března podal pan Martinec mně? A to způsobem, kdy se mě nejprve zeptal, jestli znám svého muže, což už bylo poněkud zvláštní.

Tomáš Martinec říká, že to prostě považoval za slušné a korektní. A prý vám neřekl, že policie chce vašeho muže obvinit.
Pan ředitel řekl, že proti mému muži "bude příští týden zahájeno". Neřekl sice co, ale trestní řízení v té věci už probíhalo, takže nic jiného než trestní stíhání už logicky není možné. Navíc se rychle ukázalo, že to, co mi pan Martinec řekl, není pravda.

Nebylo přesto příliš silné říct, že na vás "vyrábí kauzu"?
Mluvíme o mediální kauze. Den po setkání s panem Martincem si mě pozvala Frekvence 1, při rozhovoru mě moderátor konfrontoval se stejnými nepravdivými informacemi. Za dalších čtrnáct dní se objeví nahrávka pořízená bez mého vědomí, na které jsou z několikaminutového rozhovoru vytrženy čtyři věty. Jistý okruh médií vydává články se zcela lživými informacemi o mém soukromí. Co si o tom všem myslet?


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video