Příznicvů extremismu stále přibývá, radikálnější postoje zaujímají i někteří politici (ilustrační snímek)

Příznicvů extremismu stále přibývá, radikálnější postoje zaujímají i někteří politici (ilustrační snímek) | foto: Reuters

Politická scéna se radikalizuje, ale nijak dramaticky, soudí politolog

  • 11
Bezpečnostní informační služba varuje před tím, že extremistické názory a radikální postoje mohou prostupovat i běžnou politickou scénou. Spíš než extremismus však demokracii ohrožují protestní a populistické formace, říká v rozhovoru pro iDNES.cz politolog Lubomír Kopeček.

Podle BIS hrozí riziko, že i standardní politické strany, zejména na komunální úrovni, budou postupně přebírat rétoriku či některé postoje extremistů a využívat je v rámci politického boje. Do jaké míry je to podle vás možné?
Určitě je to možné v některých problémovějších lokalitách typu severní Čechy nebo Břeclavsko, tedy v prostoru, kde v posledních dvou až třech letech došlo k celé řadě různých demonstrací či střetů. Je to záležitost, která v takových lokalitách dost rezonuje. V tomhle směru se klidně může stát, že i politici umírněnějších stran se najednou posunou k radikálnějším postojům. Koneckonců, někteří z nich se k nim už posunují.

Frustrace, zklamání a nefunkční stát mohou ohrozit demokracii, varuje BIS

Můžete je nějak konkretizovat?
Podle mě to nemusí být vůbec dáno tím, jestli jste levý nebo pravý střed. V danou chvíli můžete být starosta obce a v rámci konkrétní situace volit populističtější rétoriku, než kdyby ta daná situace tak vyhrocená nebyla. Politici se snaží především ukázat, že reprezentují zájmy místní většiny, proto jsou pak mnohdy ostřejší.

BIS nicméně tvrdí, že řešením je nazývat věci pravými jmény...
Záleží na tom, v jakém kontextu k tomu dojde. Když použiju v obci, kde je silná antiromská nálada, jako starosta výrok o tom, že za všechno mohou Romové, tak je to na jedné straně dost paušalizující, na druhé straně to může odrážet i náladu, která tam zrovna je. V tuto chvíli bych stoprocentně volil opatrnější slovník. Mělo by tady jít primárně o snahu předcházet tomu, aby se situace takto vyhrocovala. To samozřejmě neznamená zakrývat podstatu problému, spíš nevolit podobný slovník v situaci před místní společenskou explozí.

Politolog Lubomír Kopeček přednáší na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

Může tedy podle vás takové jednání politiků a posun k radikalizaci ohrozit demokracii?
Pochopitelně ano. Nálada společnosti je obecně velmi špatná. Důvěra v demokracii, politiky a politické strany je nejnižší od listopadu 1989. Přes čtyřicet procent hlasů v parlamentních volbách dostaly formace, které se nějak protestně vymezují proti stávajícímu politickému establishmentu a do jisté míry i proti stávajícímu systému jako takovému. To druhé se týká hlavně komunistů a trochu v jiném smyslu i Tomia Okamury, který zastupitelskou demokracii odmítá. Pro pozitivní hodnocení demokracie v českých poměrech to rozhodně není dobrá známka a je to určitě i projev radikalizace společenských nálad. Nezdá se mi však, že by se tradiční parlamentní strany posouvaly k extremismu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video