Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Někteří republikáni chtějí vidět Obamu v troskách, říká politolog

  6:47aktualizováno  6:47
Američtí republikáni ovládli Kongres a prezident Obama čelí hrozbě politického patu. Podle politologa Kryštofa Kozáka se teprve nyní ukáže, jestli je politický systém v USA funkční. Někteří republikáni totiž chtějí, aby Obama odcházel jako neúspěšný prezident, řekl Kozák iDNES.cz.

Americký prezident Barack Obama na tiskové konferenci po volbách do Kongresu, které jeho demokratická strana prohrála (5. listopadu 2014) | foto: AP

Co znamená výsledek úterních voleb pro Spojené státy?
Jedná se o důležitý mezník, který definitivně ukáže, zda je současný americký politický systém schopen vyprodukovat konstruktivní řešení závažných problémů v situaci, kdy prezident a Kongres jsou z jiných stran, anebo zda politická polarizace pokročila natolik, že dojde k definitivnímu zablokování pouze za účelem co největšího poškození druhé strany.

Kryštof Kozák

Kryštof Kozák

Vedoucí Katedry amerických studií při Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Je autorem řady odborných publikací zaměřených na politiku Spojených států. Zabývá se především tématy bilaterálních vztahů mezi Spojenými státy a Mexikem, vlivem severoamerické ekonomické integrace a globalizace na veřejnou politiku v Mexiku a USA či problematikou legální a ilegální migrace z Mexika do USA.

Co podle vás vedlo k volebnímu krachu demokratů?
Jde především o potvrzení širší deziluze z Obamovy administrativy, která přes částečné úspěchy nebyla za šest let schopna přijít s reformami a iniciativami, které by nadchly a motivovaly příznivce demokratů.

Mnozí, kteří Obamu volili, nyní zůstali doma, což volby rozhodlo. Republikánům se navíc podařilo vést disciplinovanou kampaň, ve které drželi nespokojenost s Obamou jako hlavní téma, které nakonec přebilo jiná témata včetně lokálních zájmů a osobností jednotlivých kandidátů.

Je tedy Obama v současné situaci odsouzen na milost a nemilost republikánů?
Není, pořád má podle ústavy velmi silné postavení. Republikáni nemají tak silnou většinu, aby prolomili jeho veto, a řada opatření se dá prosadit za pomoci vládních vyhlášek (takzvaných executive order, pozn. red). Pokud však bude chtít prosadit jakékoliv reformy na úrovni zákonů, tak bude muset s republikány spolupracovat - to však musel už i poslední čtyři roky, kdy byla Sněmovna reprezentantů pod republikánskou kontrolou.

Jak moc podle vás Obama bude přístupný ke kompromisní politice?
Obama se ukázal spíše jako centristický prezident, takže bude k určitým kompromisům určitě ochoten. Problém je spíše neústupnost některých republikánských zákonodárců, kteří by nejraději o žádných kompromisech s Obamou nejednali a nechali jeho volební období skončit v troskách.

Jakou část své agendy může Obama ještě prosadit?
Může například snadno zastavit masové deportace ilegálních přistěhovalců, kteří v zemi dlouhodobě žijí a studují, protože to lze udělat vládní vyhláškou. S republikány se možná dohodne na zjednodušení daňového systému a na podpoře obchodu.

Obamu čekají dva těžké roky

Kongres USA ovládli republikáni

Budou mít výsledky voleb dopad i na zahraniční politiku USA?
V Senátu je velmi vlivný výbor pro zahraniční politiku, který teď budou ovládat republikáni a budou tak moci lépe prosazovat svoje postoje. Senát také schvaluje všechny velvyslance a většinu mezinárodních smluv. Řízení zahraniční politiky má však pevně v rukou prezident a jeho administrativa a tam se změny dají očekávat pouze pokud se prezident Obama rozhodne obměnit svůj tým.

S „nepřátelským Kongresem“ se museli v minulosti potýkat například Ronald Reagan nebo Bill Clinton. Jak si v této situaci poradili oni?
Reagan měl to „štěstí“, že pořád probíhala studená válka a demokraté v Kongresu nechtěli vládu úplně blokovat například tím, že by schválně vůbec neschválili rozpočet.

Clinton se po vyhroceném konfliktu a zablokování federální vlády kvůli nepřijetí rozpočtu s republikány nakonec dohodl, přijal centristické postoje a liberální demokraté o něm někdy proto říkají, že byl nejlepším prezidentem, kterého kdy republikáni měli.

Někteří analytici soudí, že republikáni si politický pat nemohou dovolit, protože od nich veřejnost nyní očekává odpovědný přístup. Souhlasíte?
Je pravda, že americká veřejnost je z politických tahanic znechucená a důvěra v politické instituce je kvůli tomu na historických minimech.

Fotogalerie

Nicméně republikáni tyto volby vyhráli i přes to, že poslední čtyři roky blokovali veškeré návrhy Obamovy administrativy a někteří z nich si proto budou myslet, že tato taktika bude úspěšná i pro vítězství v roce 2016. Kompromisní řešení mohou být jakkoliv smysluplná, nicméně stejně provokují extremisty v obou stranách, kteří v nich vidí zradu základních principů a hodnot.

Jednou z nejmocnějších postav Washingtonu se nyní stane Mitch McConnell, který bude šéfovat republikánské většině v Senátu. Co od něj může Obama čekat?
Jestli se dá věřit zprávám z kuloárů, tak se s Obamou nemají vůbec rádi. McConnell se tedy sice bude tvářit zodpovědně a státnicky, nicméně udělá všechno proto, aby Obama odešel z prezidentského úřadu jako neúspěšný prezident.

Úterní volby napověděly i o možných republikánských kandidátech na prezidenta. Komu přisuzujete největší šance?
Kvůli jeho volebnímu vítězství se mluví o Scottu Walkerovi z Wisconsinu, který má za sebou vítězné drsné politické boje s odbory. Pokud by měl za kandidáta na viceprezidenta Marca Rubia z Floridy, byl by to jistě silný tandem.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.